Brno – Ústavní soud uznal stížnost nezařazeného poslance Miloše Melčáka na zákon o zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny. Předčasné volby tedy v termínu 9. a 10. října, na kdy je vyhlásil prezident Václav Klaus, nebudou. Zřejmě nejvíce pravděpodobným termínem pro jejich konání je listopad. Rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS) má okamžitou platnost. Jedná se o naprosto průlomový a precedentní krok, neboť Ústavní soud poprvé v historii zrušil ústavní zákon. Portál ČT24 celé jednání sledoval v on-line reportáži.
Ústavní soudci uznali Melčákovu stížnost, volby v říjnu nebudou
Ústavní soudci řešili základní otázku, zda lze, nebo nelze aplikovat čl. 9 o nezměnitelné podstatě právního státu i vůči ústavnímu zákonu, tedy jestli mohou zrušit ústavní zákon v případě, že suspenduje, a nikoli mění či doplňuje, ústavu. Dospěli k závěru, že jejich povinností je ústavu chránit a její suspendaci nepřipustit. „ÚS má kompetenci přezkoumávat i akty označené jako ústavní zákony z hlediska jejich souladu s podstatnými náležitostmi demokratického a právního státu; jinak by totiž byla ochrana ústavnosti iluzorní, neboť ústavním zákonem by bylo možno učinit cokoliv,“ uvedl generální sekretář soudu Tomáš Langášek.
Podle názoru soudu navíc není parlamentem schválený zákon o zkrácení volebního období sněmovny zákonem ústavním, byť se tak označuje, a proto není ani podstatné, zda ho schválila ústavní většina zákonodárců či nikoli. „Obsahem nejde o zákon, nýbrž o individuální konkrétní rozhodnutí přijaté ve formě ústavního zákona,“ uvedl Langášek. Zrušená norma nesplňovala zásadu obecnosti - týkala se jen konkrétního subjektu, tedy Poslanecké sněmovny, v konkrétní situaci. Navíc působí zpětně, což je nepřípustné.
GALERIE
videogallery_94114
Celé vyjádření Ústavního soudu je k dispozici na jeho webových stránkách.
- (1) Ústava může být doplňována či měněna pouze ústavními zákony.
- (2) Změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná.
- (3) Výkladem právních norem nelze oprávnit odstranění nebo ohrožení základů demokratického státu.
Plénum Ústavního soudu České republiky už jednou o podobném návrhu rozhodlo, a to o návrhu skupiny 41 poslancůna zrušení zákona č. 198/1993 Sb. o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu. I tehdy soud upozornil, že výklad a použití právních norem podřizuje jejich obsahově materiálnímu smyslu, podmiňuje právo respektováním základních konstitutivních hodnot demokratické společnosti a těmito hodnotami také užití právních norem měří.
„Ústava České republiky není založena na hodnotové neutralitě, není jen pouhým vymezením institucí a procesů, ale včleňuje do svého textu i určité regulativní ideje vyjadřující základní nedotknutelné hodnoty demokratické společnosti. Ústava akceptuje a respektuje princip legality jako součást celkové koncepce právního státu, neváže však pozitivní právo jen na formální legalitu, ale výklad a použití právních norem podřizuje jejich obsahově materiálnímu smyslu, podmiňuje právo respektováním základních konstitutivních hodnot demokratické společnosti a těmito hodnotami také užití právních norem měří. To znamená i při kontinuitě se “starým právem„ hodnotovou diskontinuitu se “starým režimem„. Toto pojetí ústavního státu odmítá formálněracionální legitimitu režimu a formální právní stát. Ať jsou zákony státu jakékoliv, ve státě, který se označuje za demokratický a proklamuje princip svrchovanosti lidu, nemůže být žádný jiný režim legitimní než režim demokratický.“
Zaorálek a Sobotka se snažili zákon obhájit
Jednání začalo zpravodajskou zprávou, v níž soudce zpravodaj Pavel Holländer shrnul dosavadní průběh řízení. Právní zástupce Miloše Melčáka Jan Kalvoda necítil potřebu stížnost nijak doplnit. Zástupci Poslanecké sněmovny a Senátu Lubomír Zaorálek a Přemysl Sobotka přednesli před soudem stanoviska obou komor parlamentu. Místopředseda sněmovny Zaorálek doplnil ve svém vystoupení písemné stanovisko Poslanecké sněmovny, které Ústavnímu soudu poslal předseda sněmovny Miloslav Vlček. Ten se měl původně jednání také účastnit, nicméně svůj dnešní program zrušil kvůli náhle zdravotní indispozici.
Poté všichni účastníci řízení přednesli své závěrečné řeči. Po přerušení jednání poslanec Miloš Melčák novinářům řekl: „Ústavní soud je velmi ctěná instituce a jsem přesvědčen, že si nenechá vzít právo chránit ústavnost a demokracii v naší zemi.“ Předseda ÚS Pavel Rychetský po přednesení všech závěrečných řečí přerušil jednání do 16:00, kdy soud vynesl rozhodnutí. Portál ČT24 celé jednání sledoval v on-line reportáži.
Podle analytičky ČT Martiny Lustigové parlament situaci značně podcenil, když vyslal na jednání Ústavního soudu dva neprávníky. Byť se například Zaorálek prezentuje poměrně dobře, choval se u soudu jako politik a ústavní soudce musel i popudit některými výroky - například, že když se kácí les, létají třísky. V souvislosti s ústavou to znělo spíše cynicky. Za to se na Zaorálka hned po jednání soudu začala snášet kritika jak od vedení sněmovny, tak například ze strany ODS. Sám Miloš Melčák rozhodnutí soudu komentovat nechtěl, omezil se pouze na vyjádření, že je rád, že máme kvalitní Ústavní soud.
„Řešení politické krize, které sněmovna zvolila, a to já pokládám za velmi zásadní, ze všech těch nabízených řešení to bylo řešení nejšetrnější, nejméně překvapivé, nejméně zasahující do práv a zájmů jiných osob a orgánů, nejméně nákladné, nejméně ohrožující stabilitu České republiky.“
„My jsme nehledali ten postup jako něco, protože se nám ta ústava zdála být málo vhodná, aly my jsme hledali východisko ze situace, kdy nám ho ústava nenabídla.“
„Ten zákon, který jsme přijali, je prostě platný a já si za tím stojím.“
Dnešní jednání bylo jedno z nejsledovanějších rozhodování Ústavního soudu v posledních letech, neboť na jeho nálezu závisí termín předčasných voleb. Ústavní soudci zasáhli do příprav voleb už tím, že odložili vykonatelnost rozhodnutí, jímž prezident Václav Klaus vyhlásil volby na 9. a 10. října. Poté přerušili projednávání Melčákovy stížnosti proti zkrácení volebního období a začali se zabývat výhradně zákonem, jehož zrušení Melčák ve stížnosti také navrhl.
„Rozpuštění sněmovny je až následkem empirické nemožnosti této povinnosti dostát, a ne apriorní neochoty se dohodnout. Jak je snadné říci: Naše programy nejsou slučitelné a rozdáme si to v nových volbách.“
„Navrhovaný ústavní zákon není ústavní zákonem, protože ústavu nemění ani nedoplňuje, není součástí českého ústavního pořádku, protože ústavní pořádek není archiv jednorázových politických omylů.“
