Praha - V pražské psychiatrické léčebně v Bohnicích se uskutečnila odborná diskuze, která si kladla za cíl řešit závažné problémy, které na lidi klade vysoké pracovní vytížení. Nejčastějším tématem byl stres a celkové vypětí organismu. Jak si preventivně poradit s problémy současných pracujících hovořilo zhruba 30 manažerů z nejrůznějších odvětví. Podle výzkumů v praxi si především třicátníci nedokážou smysluplně určit hranici pro práci a odpočinek. Častým důsledkem je proto tzv. syndrom vyhoření, tedy celkové vyčerpání organismu pod vlivem stálého stresu, což se projeví na ztrátě zájmu o výkon v dané profesi.
Stres a vyhoření – hrozba pracujících třicátníků
Působení stresu na psychický i tělesný stav člověka je jedním z nejčastějších témat psychologických a sociologických výzkumů současnosti. I diskutující v bohnické léčebně se často shodli na stejném východisku - oběti pracovní vytíženosti často jednoduše sami neví, jak následkům stresu zabránit. „V této oblasti se dá říct, že neexistuje žádná prevence. Málokdy se předem dozvíte o tom, jaký důsledek může mít dlouhodobý stres,“ uvedl Peter Compel ze sdružení Young MBSA.
K nejčastějším příznakům syndromu vyhoření patří poruchy spánku, nechuť k jídlu a z toho pramenící rychlé hubnutí. Člověk začíná být i více podrážděný, má paranoidní myšlenky nebo úzkostné stavy, následně ztrácí i radost ze života. Poslední fází je časté zapomínání. Zábránit podobnému scénáři však lze jednoduše, stačí začít u nepatrných drobností. „Jednou týdně jet z práce jinou cestou, jednou týdně zkusit odemknout levou rukou,“ zmínil ředitel léčebny v Bohnicích Martin Hollý. Významnou roli má krátká relaxace během pracovní doby, pomůže i povídání s kolegy o mimopracovních tématech.
Reportáž Richarda Samka (zdroj: ČT24)
Přesná čísla o počtu lidí, kteří trpí syndromem vyhoření, neexistují. Lékaři odhadují, že to může být až třetina všech osob, kteří do ordinací přijdou se žádostí o pomoc. „Důležité je, a tu informaci si odnesou, kde je hranice mezi tím efektivním pracovním vytížením, které je samozřejmě spojeno se stresem, a kdy stres přesahuje hranici, která je pro zdraví škodlivá,“ dodal Hollý. I proto ředitel léčebny doporučuje navštívit odborníka raději jednou zbytečně než později a možná již navždy.
Vystresovaný muž