Pecinův protikorupční balíček nebude, vetoval ho Senát

Praha – Protikorupční balíček ministra vnitra Martina Peciny padá pod stůl, zamítl ho totiž Senát a sněmovna už nemůže veto přehlasovat. Balíček počítal mimo jiné se zavedením institutu korunního svědka a upravoval i roli protikorupčního agenta. Senátorům připadal boj proti úplatkářství kontroverzní, výhrady měli i někteří sociální demokraté – vzhledem k proběhlým volbám už ho ale nemohli měnit. Zákon tak dopadl podle očekávání: jeho zamítnutí doporučily tři senátní výbory, které jej projednávaly. Pro schválení balíčku bylo jen 25 ze 70 senátorů, pro veto pak hlasovalo 43 členů horní komory.

Ministr vnitra přiznal, že jde o propolicejní balíček, jak o něm hovořili kritici z ODS. Pecina mluvil o rozšíření možnosti odposlechů a pravomoci policie zjišťovat údaje o daňových přiznáních. „Kvůli těmto dvěma opatřením nevznikne z České republiky policejní stát,“ uvedl. Novou úpravu protikorupčního agenta Pecina zdůvodnil tím, že současná není účinná. Nebyl by to podle něho protikorupční agent. Spolupracující obviněný by měl podle něho jistotu, že mu bude snížen trest. Nový by byl institut korunního svědka, dodal.   

Proti předloze se vyslovovali hlavně senátoři ODS a za TOP 09 a Starostové. Například podle Pavla Sušického (ODS) boj s korupcí vede skrze průhlednost, třeba v zadávání zakázek. „Je třeba odstraňovat příčiny, ne následky,“ uvedl jeho stranický kolega Jaroslav Kubera, který si postěžoval na to, že předloha byla předložena pozdě a Senát ji nemůže měnit. 

„Návrhy na zamítnutí jsou politická vůle,“ oponovala kritikům Alena Gajdůšková (ČSSD). Podle Vlastimila Balína (KSČM) bude korupce bez tohoto zákona dál bujet. Předsedkyně ústavní komise Senátu Jiřina Rippelová (ČSSD) sice balíček podpořila, ale poukázala na to, že zvyšuje pravomoci policie a také státních zástupců na úkor soudců.

Podle očekávání neprošla ani regulace lobbingu

Senát zamítl také regulaci lobbingu zákonem, který v bývalé sněmovně prosadily ČSSD s KSČM a se Stranou zelených. Podle senátorů by ale zákon omezil ústavní práva, navíc ne všem stejně. Senátoři poukazovali také na další byrokracii, kterou by předloha přinesla, a nejasné vymezení lobbisty. Pro zamítnutí předlohy hlasovalo 38 ze 65 senátorů, mezi nimi i dva sociální demokraté. Proti hlasovali jen Alena Gajdůšková (ČSSD) a Jiří Čunek (KDU-ČSL). Ostatní senátoři se hlasování zdrželi.    

Zákon o lobbingu počítal s tím, že by se každý lobbista musel registrovat u ministerstva vnitra. Veřejní funkcionáři by schůzky s nimi hlásili jednou za čtvrtletí ministerstvu vnitra, poslanci a senátoři svému mandátovému výboru. Setkání by hlásili i lobbisté. Pokud by jedna ze stran tato pravidla porušila, hrozila by jí až milionová pokuta, případně pětiletý zákaz činnosti. Výjimku by měli představitelé obcí a krajů, u nichž by pravidla nebyla vymahatelná.   

Bezpečnostní výbor podal návrh na zamítnutí prakticky jednomyslně. „Ne vše, co se urodí ve sněmovní zahrádce, je zdravé. Některé věci jsou i nahnilé,“ konstatoval zpravodaj předlohy Vladimír Dryml (ČSSD). Jaroslav Kubera (ODS) označil předlohu za předvolební zákon a tázal se, zda by zákonodárci museli zapisovat kontakt i s agentem provokatérem. Protikorupční agent byl ve vládním protikorupčním balíčku, který Senát dnes také zamítl. Podle Kubery by zákon zavedl jen další databázi a nesplnil by účel.