Čtyřhektarový deštný prales s africkou savanou a asijskou stepí podpořila Evropská unie 125 miliony korun, deset milionů přidalo město. Pro veřejnost budou otevřeny ve čtvrtek. Atraktivní zvířata a prostředí by měly zvýšit roční návštěvnost až na 600 tisíc lidí. Loni prošlo branami rekordních 457 597 návštěvníků, což je o 52 tisíc více než předloni.
Plzeňský unikát - šestiletý nosorožec Beni:
Dvoutunový nosorožec indický se stal nejmohutnějším obyvatelem zoo před zubrem. Nosorožců v pěti druzích žije na světě do 18 000. Plzeň si vybrala ohroženého nosorožce indického, „pancéřového“, který obývá Indii, Nepál a Bhútán. Stavy ve volné přírodě kolísají mezi 2 000 až 2 500 jedinci. „Koordinátor Evropského záchranného programu určil do Plzně mladý pár. V lidské péči mimo Indii je chováno jen 150 jedinců,“ řekl mluvčí zoo Martin Vobruba. Beni je z Maďarska, dvouletá Mandžula z Berlína. Pokud zvířata plavou venku, jsou od nich lidé i dva metry.
Reportáž Karla Vovesného
„Rozsah výstavby co do počtu expozic nemá u českých zoo obdoby. Dovezená zvířata plní přání a sny návštěvníků i zaměstnanců za 40 uplynulých let,“ uvedl ředitel. V nových pavilonech našlo domov přes 70 druhů. Kromě nových byly další přesunuty z jiných částí zoo.
Do Plzně se poprvé dostala zvířata jako žirafa Rothschildova, nosorožec indický, hrošík liberijský, gepard súdánský (šestý chov v Evropě), prase savanové, gazela perská či panda červená. Vybudovány byly tři velké pavilony přístupné návštěvníkům, stáj pro velbloudy dvouhrbé, kteří se do Plzně vrátili z chomutovského azylu, pavilonky pro pandy, ptáky, prasata, rekonstrukcí prošla obří voliéra u hlavní pokladny.
Ve vodních příkopech plavou nosorožci a hrošíci. Na ostrovech kolem venkovního bazénu žijí opice giboni a makakové. Zoo tak pokračuje s novými výběhy bez plotů a klecí. Podobně jako například u současné venkovní expozice lvů, také nový výběh nosorožců od návštěvníků odděluje jen vodní příkop a elektrický ohradník.
