O jeho osobní archiv měly zájem Francie nebo Velká Británie, nakonec ho ale získalo Česko. „Přeci jen to je má vlast a ten sentiment u mě stále je. Já se nemohu cítit Angličanem, protože jsem jím nikdy nebyl, a nemohu se cítit ani Francouzem,“ podotýká Bradley. Pokud se ale budete chtít v Národním archivu podívat do materiálů Johna Bradleyho, budete zatím potřebovat jeho svolení. Volný přístup k materiálům bude až po smrti známého historika.
Život Johna Bradleyho připomíná hrdiny akčních filmů. Narodil se v roce 1930 v Brně jako Jan Nejez. Už v devatenácti letech ho komunisti za ilegální přechod hranic zavřeli do jáchymovského lágru, Bradleymu se však podařilo utéct. „Podařilo se mu přesvědčit jednoho z členů ostrahy, který měl samopal. Ještě s jedním člověkem pak ve třech opustili vězení,“ popisuje historik Pavel Paleček. Společně se pak dostali až do americké zóny v Německu.
Reportáž Karla Rožánka
To se pochopitelně nelíbilo komunistickému režimu v Československu, a tak byl Bradley v nepřítomnosti odsouzen k smrti. Tehdy si také změnil jméno a přestal být Jan Nejez: „Bezpečnostní experti mu poradili, že pokud nechce být unesen nebo mít problémy, tak si má změnit jméno, aby ho československá rozvědka tak snadno nevystopovala,“ dodává Pavel Paleček.
V Anglii vystudoval politologii, odpromoval na prestižní univerzitě v Cambridge a postupně se z něj stal odborník hlavně na Sovětský svaz a Rusko.
