Na konci srpna spadla malému Vojtovi na ruku rozbrušovací pila. Lékaři po telefonu rodičům radili, jak zastavit krvácení. Podle lékařů byla minimální šance, že tuto část ruky opět oživí - kolem pěti procent.
Šlo o velmi složitý a výjimečný zákrok. Cévy u tak mladého pacienta jsou totiž velmi malé, dosahují průměru zhruba 0,3 milimetru. „Používá se na jejich zašití materiál, který je tenčí než lidský vlas. Pokud ho pinzetou moc silně zmáčknete, tak praskne,“ uvedl zástupce primáře oddělení plastické chirurgie Pavel Kurial, který zákrok prováděl.
Reportáž Aleše Hazuky
K plné funkčnosti prstů bylo třeba obnovit krevní oběh, což se dalo splnit jen za podmínek, že se povede cévy u poškozených prstů bezchybně sešít. „Naštěstí u podobného typu zranění nás tolik netlačí čas. Mohli jsme si pacienta po příjezdu do nemocnice připravit a začali jsme operovat asi po třech hodinách,“ řekl Kurial.
Po zákroku musel mít chlapec čtyři týdny ještě prsty fixované pomocí drátů. „Teď už může ručičkou normálně hýbat. Bere do ní věci, jako by se mu předtím nic nestalo,“ řekla matka pacienta. Podle odhadů lékařů je velmi pravděpodobné, že hybnost operovaných prstů nebude nijak omezena.
Primář oddělení Vladimír Mařík tvrdí, že šlo o velmi výjimečný a obtížný zákrok. „Přirovnal bych to ke skokanu do dálky, který je trénovaný k tomu, aby skočil osm metrů. Ale teď najednou musel zvládnout osm a půl metru,“ řekl Mařík.
Na oddělení plastické chirurgie v českobudějovické nemocnici provedou za rok až 30 operací podobného charakteru. Oddělení patří mezi čtyři pracoviště, na nichž se v Česku takové zákroky dělají. Například v roce 2005 se českobudějovičtí plastičtí chirurgové zapsali do historie světové medicíny tím, že zachránili ucho odtržené spolu s velkou záušní oblastí vlasaté části hlavy sedmiletému chlapci.
