Praha - Stát při nákupech předražené a často i nepotřebné techniky tratil miliardy korun. Nově se jedná o koupi radiolokátoru Komár. Profitovali prostředníci - zbrojaři a přátelé politiků. To, o čem se dlouho mluví, potvrzuje interní audit ministerstva obrany, který si nechal zpracovat ministr obrany Alexandr Vondra. O dokumentu píše MF Dnes.
Armáda zbytečně nakupovala, tentokrát nepotřebný radiolokátor
V roce 2000 zakoupilo ministerstvo radiolokátor Komár za 67 milionů. Přitom již vědělo, že je pro vojsko těžko použitelný. V roce 2007 ho pak prodalo za cenu více než třistakrát nižší, konkrétně 188 tisíc, firmě s ruským kapitálem, jejímž jednatelem byl brigádní generál a zástupce šéfa operačního centra ministerstva obrany Michal Pažúr.
Rozhodnutí o vyřazení radaru z výzbroje dal podle mluvčího ministerstva obrany Jana Pejška v roce 2007 tehdejší náčelník generálního štábu Pavel Štefka. Veřejnou soutěž na prodej Komára pak vyhrála firma, s jejímž jednatelem, někdejším brigádním generálem Michalem Pažúrem, se Štefka velmi dobře zná. Léta spolu pracovali. "Nestandardní podmínky prodeje Komáru jsou velmi zarážející, podotkl Jan Pejšek, mluvčí ministerstva obrany.
Reportáž Lukáše Pospíšila (zdroj: ČT24)
Jiří Šedivý, náměstek ministra obrany:
„V rámci auditu zjišťujeme, že jde o velice propracovaný a z hlediska těch, kteří z něho těží, velice bezpečný manipulativní systém.“
Podle MfD audit odhalil daleko více dražších nesmyslných nákupů, ty nejvýraznější spadají do období vlád Mirka Topolánka (ODS), kdy v čele resortu stála Vlasta Parkanová (TOP 09), a Jana Fischera, kdy obranu řídil Martin Barták (za ODS), který předtím působil jako náměstek Parkanové. Auditoři konstatovali, že resort často nevypisoval otevřená výběrová řízení, podepisoval nevýhodné smlouvy a kupoval techniku, kterou armáda nepotřebovala.
Armáda například vůbec nechtěla transportní letadla CASA ze Španělska, která stát pořídil za téměř 3,6 miliardy korun, ale cena postupně kvůli teprve dodatečně nasmlouvanému servisu vystoupala až na 4,5 miliardy korun. Náčelníci generálního štábu Štefka i Vlastimil Picek přitom už předem upozorňovali na krátký dolet a malou přepravní kapacitu letounů.
Podle auditu armáda nepotřebovala ani nákladní auta značky Tatra nakoupená za 2,6 miliardy korun. Ve skutečnosti prý požadovala střední terénní automobily. Nákup tatrovek navíc vyšetřuje policie kvůli podezření z korupce. Otazníky panují i kolem nákupu 15 obrněných vozů Dingo uskutečněnému bez výběrového řízení. Armáda je prý nepožadovala a na zahraničních misích jsou u nich problémy s výkonností i odolností.
Audit dále upozornil na to, že v roce 2004 ministerstvo pod vedením Karla Künhla nakoupilo za více než 1,7 miliardy korun radiolokátory Arthur určené pro moderní dělostřelectvo, které česká armáda nemá a ani je neplánuje. Částka se pak navýšila o další desítky milionů za servis. Auditoři také jednoznačně konstatovali, že systém, kdy stát musí nakupovat přes prostředníky, je jednoznačně nevýhodný, u některých zakázek se tím cena navýšila až o čtvrtinu.
Na tomto systému přidělování zakázek ze zprostředkovatelů nejvíce vydělaly firmy Omnipol, jejíž šéf Richard Háva je přítelem ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09), a MPI Group vedený přítelem Martina Bartáka Michalem Smržem. Parkanová se ke zprávě odmítla vyjádřit, dokud nebude mít audit k dispozici, Barták v současné době s médii nekomunikuje.
Výsledky šetření už má i protikorupční policie. Resort chce podobným případům zabránit novým systémem nákupů. „V polovině roku začne platit novela zákona o obchodu s vojenským materiálem, která by nám měla usnadnit obchodování na přímo, to znamená s vyloučením prostředníků,“ řekl Pejšek
GALERIE
Letoun Casa C-295M