Svou historii začali komunisté psát v Karlíně

Praha - Historie strany, která se později nesmazatelně podepsala na obrazu poválečného Československa, se začala psát 14. května 1921. Ve velkém sále Národního domu v Karlíně se uskutečnil zakládající sjezd Komunistické strany Československa (KSČ). Čtyřicetiletou vládu strany, která zásadně ovlivnila životy několika generací lidí, ukončila až sametová revoluce v roce 1989. Dnes má její nástupnická organizace, Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM), zhruba 65 000 členů.

V roce 1920 vyhrála volby tehdejší sociální demokracie. Komunisté se nejprve snažili stranu zevnitř ovládnout, hlavním představitelem marxistického proudu byl její bývalý předseda Bohumír Šmeral. Pokus o převzetí moci se však nepodařil, a tak KSČ vznikla oddělením této levicové frakce. S 300 000 členy byla po ruské a německé komunistické straně třetí nejsilnější v Evropě. Předsedou se stal Václav Šturc, Šmeral byl místopředsedou. KSČ odebrala sociální demokracii řadu voličů, k nové straně přešla i třetina jejích poslanců. Ve volbách v roce 1925 získali komunisté ve sněmovně 41 mandátů a stali se po agrárnících druhou nejsilnější stranou. I v dalších volbách se jim dařilo, přesto zůstali po celou dobu trvání první republiky v opozici.

1929: Gottwald vyhlásil bolševizaci strany

Na pátem sjezdu v roce 1929 ovládlo stranu radikální křídlo vedené Klementem Gottwaldem, který vyhlásil bolševizaci KSČ podle směrnic Komunistické internacionály. Ani během hospodářské krize počátku 30. let se českoslovenští komunisté nedokázali vymanit z politické izolace. V prezidentských volbách v roce 1934 Gottwald kandidoval proti T. G. Masarykovi s heslem „Ne Masaryk, ale Lenin“. Neuspěl a navíc si za své výroky v předvolební kampani vysloužil trestní stíhání, před nímž uprchl do Sovětského svazu. Po roce a půl se vrátil zpátky díky amnestii nového prezidenta Edvarda Beneše.

1938: KSČ rozpuštěna, 1946: vítězné volby - 40 procent

V roce 1938 byla komunistická strana rozpuštěna vládním nařízením kvůli tomu, že se její členové rázně postavili proti přijetí mnichovské dohody. Vedoucí činitelé odešli do Moskvy, kde založili exilové vedení strany. Během druhé světové války se komunisté podíleli na domácím i zahraničním odboji. Po válce v roce 1946 již se 40 procenty hlasů vyhráli volby a Gottwald se stal premiérem. V prvních poválečných letech ještě prosazoval pokojnou a postupnou cestu země k socialismu, sílící vliv Sovětského svazu a blížící se studená válka vyústily v únoru 1948 v komunistický puč. Prezident Beneš abdikoval a hlavou státu se stal Gottwald.

Následujících 40 let měli komunisté monopolní postavení v politice i ve společnosti. Zestátnili ekonomiku, zavírali politické odpůrce a jinak nepohodlné občany, více než 200 lidí bylo popraveno. Po pádu socialistického režimu v listopadu 1989 mnozí předpovídali českým komunistům postupný úpadek. Ti však nezanikli, nástupnická KSČM se stala stabilně jednou ze čtyř nejsilnějších stran v Česku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 4 hhodinami

České sbírky na pomoc Ukrajině loni vybraly přes 770 milionů korun

Humanitární organizace a neziskové platformy v Česku vybraly vloni na pomoc Ukrajině přes 770,6 milionu korun. Největší objem peněz získala iniciativa Dárek pro Putina s částkou téměř 385 milionů korun, výrazný růst zaznamenal také Člověk v tísni, který vybral 204 milionů korun od více než třiceti tisíc dárců. Další desítky milionů korun vybraly například organizace Post Bellum, Team 4 Ukraine nebo platforma Donio.
před 4 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 5 hhodinami

Budu silou navíc, řekl Turek o roli zmocněnce. Svárovská pochybuje o smyslu funkce

Čestný prezident Motoristů Filip Turek doufá, že v roli vládního zmocněnce pro klimatickou politiku na resortu životního prostředí bude „silou navíc“. „Připadá mi jako zásadní se takto věnovat Green Dealu,“ uvedl v Otázkách Václava Moravce. Podle členky sněmovního výboru pro životní prostředí a spolupředsedkyně Zelených Gabriely Svárovské (klub Pirátů) Turek nebude moci funkci efektivně vykonávat.
před 6 hhodinami

Místopředsedy ODS se stali Haas, Drobil, Červíček a Vondra

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem v neděli v Praze pokračoval kongres ODS. Ten rozhodl mimo jiné o tom, že místa čtyř řadových místopředsedů obsadí poslanec Karel Haas, exministr životního prostředí Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Prezident se zachoval jako slon v porcelánu, prohlásil Macinka. Pavel kritiku odmítl

Prezident Petr Pavel nekonzultoval s vládou nabídku letounů pro Ukrajinu, reagoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Otázkách Václava Moravce na zprávu, že Pavel měl při návštěvě Kyjeva říct, že Česko může v krátké době dodat několik středních bojových letadel. Podle Macinky se zachoval „jako slon v porcelánu“. Prezident odmítl kritiku, podle něj ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což označil za příležitost pro českého výrobce. Šéf sněmovny Tomio Okamura (SPD) také podotknul, že prezidentovo vyjádření upravila ukrajinská média a později převzala ta česká.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Lídr musí mít tah na branku a neohlížet se, zdůraznil nový předseda ODS Kupka

Nově zvolený předseda ODS Martin Kupka v Interview ČT24 hovořil o změnách ve straně, její budoucnosti a své roli jako lídra. „ODS musí lidem nabízet praktická a kompetentní řešení pro jejich každodenní život,“ uvedl. Moderátor Daniel Takáč se zeptal, zda se Kupka cítí být lídrem a neobává se třeba nového hnutí hejtmana jihočeského kraje Martina Kuby. „Lídr nemá obavy. Má tah na branku a snahu vytáhnout stranu co nejvýš. Nemůže se pořád ohlížet, to by byl slabý lídr,“ reagoval.
před 11 hhodinami
Načítání...