Svou historii začali komunisté psát v Karlíně

Praha - Historie strany, která se později nesmazatelně podepsala na obrazu poválečného Československa, se začala psát 14. května 1921. Ve velkém sále Národního domu v Karlíně se uskutečnil zakládající sjezd Komunistické strany Československa (KSČ). Čtyřicetiletou vládu strany, která zásadně ovlivnila životy několika generací lidí, ukončila až sametová revoluce v roce 1989. Dnes má její nástupnická organizace, Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM), zhruba 65 000 členů.

V roce 1920 vyhrála volby tehdejší sociální demokracie. Komunisté se nejprve snažili stranu zevnitř ovládnout, hlavním představitelem marxistického proudu byl její bývalý předseda Bohumír Šmeral. Pokus o převzetí moci se však nepodařil, a tak KSČ vznikla oddělením této levicové frakce. S 300 000 členy byla po ruské a německé komunistické straně třetí nejsilnější v Evropě. Předsedou se stal Václav Šturc, Šmeral byl místopředsedou. KSČ odebrala sociální demokracii řadu voličů, k nové straně přešla i třetina jejích poslanců. Ve volbách v roce 1925 získali komunisté ve sněmovně 41 mandátů a stali se po agrárnících druhou nejsilnější stranou. I v dalších volbách se jim dařilo, přesto zůstali po celou dobu trvání první republiky v opozici.

1929: Gottwald vyhlásil bolševizaci strany

Na pátem sjezdu v roce 1929 ovládlo stranu radikální křídlo vedené Klementem Gottwaldem, který vyhlásil bolševizaci KSČ podle směrnic Komunistické internacionály. Ani během hospodářské krize počátku 30. let se českoslovenští komunisté nedokázali vymanit z politické izolace. V prezidentských volbách v roce 1934 Gottwald kandidoval proti T. G. Masarykovi s heslem „Ne Masaryk, ale Lenin“. Neuspěl a navíc si za své výroky v předvolební kampani vysloužil trestní stíhání, před nímž uprchl do Sovětského svazu. Po roce a půl se vrátil zpátky díky amnestii nového prezidenta Edvarda Beneše.

1938: KSČ rozpuštěna, 1946: vítězné volby - 40 procent

V roce 1938 byla komunistická strana rozpuštěna vládním nařízením kvůli tomu, že se její členové rázně postavili proti přijetí mnichovské dohody. Vedoucí činitelé odešli do Moskvy, kde založili exilové vedení strany. Během druhé světové války se komunisté podíleli na domácím i zahraničním odboji. Po válce v roce 1946 již se 40 procenty hlasů vyhráli volby a Gottwald se stal premiérem. V prvních poválečných letech ještě prosazoval pokojnou a postupnou cestu země k socialismu, sílící vliv Sovětského svazu a blížící se studená válka vyústily v únoru 1948 v komunistický puč. Prezident Beneš abdikoval a hlavou státu se stal Gottwald.

Následujících 40 let měli komunisté monopolní postavení v politice i ve společnosti. Zestátnili ekonomiku, zavírali politické odpůrce a jinak nepohodlné občany, více než 200 lidí bylo popraveno. Po pádu socialistického režimu v listopadu 1989 mnozí předpovídali českým komunistům postupný úpadek. Ti však nezanikli, nástupnická KSČM se stala stabilně jednou ze čtyř nejsilnějších stran v Česku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Analýza: Vítězové a poražení senátních dvojbojů

O 27 míst v Senátu se utkali kandidáti a kandidátky ve dvoukolové volbě. Pět z nich bylo ale zvoleno už v prvním kole. Pouze ve 22 obvodech tak došlo na druhé kolo, v němž vítěz s více než padesáti procenty hlasů usedne v horní komoře. Jaké politické souboje letošní senátní volby přinesly? Téma rozebírá analytik ČT Kamil Švec.
před 6 hhodinami

Analýza: Senátní volby dopadly katastrofou pro ANO a triumfem opozičních stran

„Hnutí ANO potvrdilo, že je vůdčí politickou silou v České republice, byť si uvědomujeme strasti kola druhého.“ To jsou slova 1. místopředsedy hnutí ANO a vicepremiéra Karla Havlíčka z minulého týdne po prvním kole senátních voleb. Strasti druhého kola dopadly na ANO plnou silou: nezískalo ani jedno senátorské křeslo. Je to vůbec poprvé, co vládní strany takto propadly. Naopak opozice se může radovat, píše analytik ČT Kamil Švec.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Půta se vzdá funkce hejtmana a senátorské imunity

Hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK), který byl zvolen senátorem v obvodu Česká Lípa, oznámil, že se vzdá postu v čele kraje, který zastává od roku 2012. Půta získal ve druhém kole senátních voleb 55,80 procenta hlasů, čímž porazil Jitku Volfovou (ANO). Oznámil také, že se vzdá senátorské imunity. Půta je nepravomocně odsouzen v korupční kauze, v níž ale vinu odmítá.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Nejvíc senátorů získalo ve volbách hnutí STAN, ANO žádného

Hnutí STAN po šesti letech opět vyhrálo senátní volby. Letos bylo zvoleno do horní parlamentní komory deset z jejich čtrnácti kandidátů. ODS získala sedm senátorů, přičemž obhajovala pět křesel. Její klub s TOP 09 tak zůstává nejsilnější frakcí. Miloš Vystrčil (ODS) tak pravděpodobně zůstane v čele horní komory. Naopak vládní ANO o jednoho senátora přišlo, když ze třinácti jeho finalistů neuspěl ani jeden. Lídr hnutí, premiér Andrej Babiš, označil výsledek za katastrofální.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Výsledek ANO je katastrofální, prohlásil Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) označil letošní výsledek senátních voleb pro hnutí ANO za katastrofální. Ze třinácti finalistů vládního hnutí neuspěl ani jeden, ANO tak přišlo o jednoho senátora. Výsledky voleb jsou podle Babiše jednoznačně chyba regionálních organizací. Vedení ANO situaci vyhodnotí. S ohledem na výsledky ale Babiš cítí silný mandát pro to, aby vedení vyslalo vzkaz jednotlivým místním organizacím. Konkrétní důsledky ale nechtěl předem zveřejňovat.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Senát zůstává pojistkou demokracie, říká Kupka

Senát zůstává pojistkou demokracie a protiváhou vládní většiny, řekl po sečtení výsledků druhého kola senátních voleb předseda ODS Martin Kupka. Pro občanské demokraty byly volby úspěšné, když získali navíc dva mandáty k pěti obhajovaným a udrží si nejsilnější senátorský klub. Kupka předpokládá, že na základě toho zůstane Miloš Vystrčil (ODS) předsedou Senátu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Na Žďársku senátorské křeslo opět získal Klement (KDU-ČSL)

Senátorem ve volebním obvodu Žďár nad Sázavou se znovu stal Josef Klement (KDU-ČSL), podporu mu ve druhém kole volby vyjádřilo 54,08 procenta voličů. Druhý Michal Šmarda (za SOM, Volt a HR) dostal 45,91 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo 23,16 procenta voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 50,14 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Na Přerovsku bude senátorem Navařík (ODS)

Senátorem ve volebním obvodu Přerov bude Jakub Navařík (ODS), má 56,91 procenta hlasů. Druhý Petr Vrána (ANO) dostal 43,08 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo 23,03 procenta voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 41,59 procenta. Dosavadní senátorka Jitka Seitlová (KDU-ČSL) letos nekandidovala.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.