Praha - Senát podle očekávání hladce schválil změkčení takzvaného náhubkového zákona. Média díky tomu zřejmě budou moci zanedlouho zveřejňovat informace z odposlechů, pokud to bude ve veřejném zájmu. Vztahovalo by se to například na údaje, které se týkají korupce politiků či jiných státních funkcionářů. Počítá s tím vládní novela trestního řádu, kterou nyní dostane k podpisu prezident.
Novela v zásadě zachovává dosavadní pravidlo, podle něhož média nesmějí zveřejňovat údaje z trestních řízení. Výjimka má ale platit pouze v případě, kdy podle názoru sdělovacího prostředku převáží veřejný zájem na zveřejnění takovéto informace nad ochranou soukromí, uvedl ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS).
Předseda senátního ústavně-právního výboru Miroslav Antl (za ČSSD) připomněl, že podobnou úpravu Senát navrhoval už v době vzniku náhubkového zákona a že u Ústavního soudu už drahnou dobu leží senátorský návrh na zrušení této normy.
Výjimka pro zveřejňování, kterou novela zavádí, nebude obecná. Posuzovat bude třeba především účel, způsob a účinek zveřejnění. V konečné instanci má o tom, zda měl novinář právo informace zveřejnit, rozhodovat soud. Klasickými případy, kdy by média měla být oprávněna informovat veřejnost, jsou podle Pospíšilova ministerstva například záznamy odposlechů, z nichž vyplývá, že se veřejný funkcionář dopustil trestné činnosti.
Novela, která nabude účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení ve Sbírce zákonů, chce také omezit ochranu obětí trestných činů na případy, kdy je skutečně důvodná. V současnosti totiž platí i u zločinů, jako jsou rvačka nebo porušení domovní svobody. Novela proto zpřesňuje násilné a sexuálně motivované trestné činy, jejichž oběti by měly být důsledně chráněny před zveřejněním identity. Zachování anonymity má platit například pro těhotné ženy, osoby svěřené do péče či osoby bezmocné. Zákon současně zachovává zvýšenou ochranu soukromí v případě dětí.
Takzvaný náhubkový zákon začal platit v dubnu 2009. Hlavním cílem novely byla ochrana obětí před nežádoucí medializací, při projednávání v ústavně-právním výboru sněmovny k návrhu přibyla část zakazující citace odposlechů. Média kritizovala především hrozící pětileté vězení nebo až pětimilionovou pokutu za jeho porušení. Zákon si vysloužil výtky i ze zahraničí. Bývá vnímán jako zásah do svobody projevu.
