Praha - Předseda Jazzové sekce Karel Srp a výtvarník Joska Skalník dnes v Praze připomněli 25. výročí zatčení výboru Jazzové sekce. Přesně před čtvrt stoletím 2. září 1986 uskutečnila tehdejší Státní bezpečnost (StB) razii v bytech sedmi členů Jazzové sekce a zabavila 800 knih a několik set časopisů. Kampaň proti Jazzové sekci, která podporovala alternativní umělecké proudy, vyvrcholila v druhé polovině 80. let stovkami výslechů a soudním procesem, po jehož skončení byl uvězněn její zakladatel Karel Srp.
Zástupci Jazzové sekce vzpomínali na 25. výročí razie StB
„V rámci normalizace to byla největší akce Státní bezpečnosti z hlediska technického, operativního a zahraničně-zpravodajského,“ řekl dnes Srp. Také z výsledků vyšetřování Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu vyplývá, že nejdelší perzekuce postihla v normalizačním období právě kulturně-umělecké sdružení Jazzová sekce. To se po roce 1990 věnuje především publikační, výstavní a vzdělávací činnosti. „Těch 40 let naší existence jsme nepromarnili, ty věci mají stále duchovní hodnotu. Děláme, co nás baví, a lidé si k nám intuitivně najdou cestu,“ podotkl Srp.
StB sledovala sekci od jejího vzniku v roce 1971. V roce 1987 měla být zdiskreditována jako organizace páchající hospodářské delikty a porušující autorský zákon. Nakonec bylo odsouzeno pět členů výboru Jazzové sekce, z toho dva nepodmíněně. Proces ale vyvolal velkou pozornost a vlnu solidarity v zahraničí. Petici za propuštění vězněných podepsaly desítky známých osobností a umělců včetně spisovatelů Kurta Vonneguta, Williama Styrona, hudebníků Paula McCartneyho, Eltona Johna, Stinga, Joan Baezové či Philla Collinse. V tehdejším Československu se za členy sekce postavily zejména Charta 77 a Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných.
„Byl jsem šokovaný z toho, co dokáže člověk proti člověku vymyslet. Nejde jen o bití, ale například když mi před očima roztrhali pohled od rodiny nebo nepopsatelný teror mezi mukly v cele,“ vzpomínal na zhruba dvouletý pobyt ve vězení Srp. Dodal, že ho na celé situaci kolem Jazzové sekce zarazilo to, že na její činnost přicházela udání nejen od členů komunistické strany, ale i od nestraníků, kteří si tak vyřizovali své osobní účty.
V roce 2000 Městský soud pro Prahu 1 rozhodl, že Srp byl ve spisech komunistické StB neoprávněně evidován jako její spolupracovník. Zkreslování faktů označil Srp za zcela účelové, vedené úmyslem poškodit jeho tehdejší kandidaturu do Senátu.
Rozhovor s Karlem Srpem a Petrem Blažkem (zdroj: ČT24)
Podle materiálů Ústavu pro studium totalitních režimů Skalník mnoho let informoval StB o svých schůzkách se zaměstnanci velvyslanectví USA v Česku. Skalník obvinění odmítá, předlistopadoví odpůrci komunistického režimu nemají na jeho minulost jednotný názor. „Všechno, co jsem o sobě četl, je neskutečně zkreslené,“ prohlásil dnes Skalník.