Praha - O vládní strategii boje proti sociálnímu vyloučení, kterou před třemi týdny schválila vláda, města zatím nevědí, a nebo ji považují za vágní. Kabinet je přitom přesvědčený, že dokument nápomocný je a definuje víc než sto konkrétních opatření jak pro ministerstva, tak i pro města.
Boj proti sociálnímu vyloučení je náročnější než na vládním papíře
V oblasti zaměstnanosti vládní strategie městům doporučuje, aby například zřídila tzv. sociální firmy, které by potom dokázali zaměstnat dlouhodobě nezaměstnané. „Nevím, kdo ji bude zřizovat, a nevím, kdo ji bude financovat,“ krčí rameny místostarosta Rumburku Ladislav Pokorný (ČSSD). Ve Varnsdorfu a ve Šluknově zatím sbírají zkušenosti.
Komplikací v realizaci plánu konkrétně ve Šluknově je míra nezaměstnanosti, jež dlouhodobě sahá až k 18 procentům a město jí nedokáže čelit – stejně jako ve Varnsdorfu a Rumburku. Například v Bruntále ale sociální firma v režii občanského sdružení funguje už 7 let a zaměstná víc než 80 lidí. „Na start je možné využít strukturální fondy Evropské unie. Mohou to být městské sociální firmy nebo je možné využít neziskové organizace,“ radí na sever Čech Martin Šimáček z Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách.
Reportáž Richarda Samka (zdroj: ČT24)
Po Romech zaměstnavatelé netouží
V napjaté době však Romy mnoho lidí zaměstnat nechce, Vilému Davidovi z Varnsdorfu prý teď nedá práci ani jeho známý, který podniká: „On říká, že by mě vzal, ale když se potká s kamarády na pivu, tak se mu budou smát nebo si třeba odsednou vzhledem k tomu, že zaměstná černého.“
Další příklad nabízí dcera Heleny Stankovičové, chtěla opustit ubytovnu, která se stala ohniskem nedávných protestů. Našla si podnájem, ale nakonec si to majitel bytu rozmyslel. „Řekl to slušně, že kvůli demonstracím tam už cikány nechce,“ vysvětluje Stankovičová.
Těmto lidem má podle vládní strategie pomoci projekt prostupného bydlení. V první fázi dostanou lidé k dispozici noclehárny a holobyty. Následně mají nárok na ubytovny a tréninkové bydlení. Pokud se spolupráce s městem osvědčí, mohou dostat standardní byt se smlouvou a vrátit se do běžného života.
Místní radnice přiznávají, že realizace vládní strategie je během na dlouhou trať. Městu Varnsdorf například chybí byty, většinu jich prodalo. Teď má k dispozici jen jednu ubytovnu a tři standardní byty. Jinde se ale podobná politika daří, a proto by při dlouhodobé snaze měla fungovat i na severu.