Praha – Představitele českého společenského a politického života zasáhla zpráva o smrti exprezidenta Václava Havla. Shodují se na tom, že s Havlovým odchodem končí jedna etapa moderních československých a českých dějin a že je nutné nadále zachovat ideály pravdy a lásky, za něž bojoval. Prezident Václav Klaus i premiér Petr Nečas Havla označili za symbol změn, které v Česku zahájil rok 1989. Oslovené osobnosti se také shodují na tom, že zejména v pozdějších letech své politické dráhy nebyla Havlova popularita v Čechách taková jako v zahraničí, kde až do své smrti požíval velké úcty.
„Havel je symbol návratu svobody“ (státní činitelé)
„Václav Havel se stal symbolem novodobého českého státu. Zasloužil se o něj jak svým neohroženým bojem proti komunistické totalitě, tak jako vůdčí osobnost naší sametové revoluce a jako první prezident naší svobodné země,“ prohlásil dnes prezident Václav Klaus. Podle něj Havlova osobnost, jméno i dílo podstatně napomohly tomu, aby se Česko rychle začlenilo do společenství demokratických zemí. Zdůraznil také, že k Havlovi, kterého znal už od 60. let minulého století, vždy choval respekt.
„Jsem tím lidsky zasažen, protože pan prezident Havel byl symbolem toho, co se tady stalo v roce 1989. Udělal pro tuto zemi strašně moc, pro pokojný přechod k demokracii, pro vybudování základních demokratických struktur, pro začlenění naší země do Evropské unie a Severoatlantické aliance,“ uvedl premiér Petr Nečas. „Byl i tváří naší republiky navenek a patří mezi nejvýraznější postavy naší politiky minulého století i počátku tohoto století. Můj respekt vůči němu a obdiv vždycky převažoval nad tím, s čím jsem u něj nesouhlasil.“
Předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS) uvedla, že „Václav Havel je symbolem návratu svobody a demokracie do naší země“. Podle ní ČR v Havlovi ztrácí morální autoritu. Dodala, že „v historii naší země patří Václav Havel do řady vynikajících osobností, které v osudových dobách vždy stály za svým národem“.
Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) si pod pojmem Havel vždy představí humanistu a demokrata. „Svým specifickým způsobem navázal asi nejvíce ze všech politiků na prezidenta Masaryka. Jestliže o Masarykovi platí, že se zasloužil o stát, Havel se zasloužil o návrat demokracie do Československa.“
„V posledních dvaceti lety byl věrný všem svým ideálům a přitom si myslím, že musel mít hluboké deprese. Ty naděje, které v tomto národě on a ostatní v listopadu 1989 probudili, se nepodařilo beze zbytku naplnit. Musel mít deprese z řady jevů, které v této zemi propukly. Jeho skutečná hluboká deprese byl rozpad Československa,“ poznamenal předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.
Arcibiskup Dominik Duka uvedl, že v Havlovi ztratil přítele. „Že jsem občanem svobodného suverénního státu, že jsem občanem státu, jehož představitel je člověk, který ctí svědomí, který ctí svobodu,“ řekl novinářům Duka na otázku, co se mu vybaví, když se vysloví Havlovo jméno. Podle Duky zemřel muž, kterému národ vděčí za nenásilný návrat suverenity a svobody.
„Je to konec jedné éry“ (politici)
Expremiér a někdejší předseda ČSSD Miloš Zeman zdůraznil, že Havla si vždy vážil, ač se v názorech často lišili. „Je jednou z mála osobností, které dokázaly do posledního zbytku naplnit svůj život a nezradit samy sebe,“ uvedl Zeman. „Dokázal být statečný v době, kdy odvaha nebyla levná.“ Dále připomněl, že v zahraničí se vždy setkával s obdivem tamních politiků k Havlovi.
„Jeho odchodem ztrácíme státníka světového významu, humanistu, který vnesl do politiky nový rozměr. A také pokoru a slušnost,“ poznamenal bývalý předseda vlády Jan Fischer.
Místopředsedkyně vlády Karolína Peake (VV) reagovala na ohlášení Havlovy smrti slovy: „Je to konec jedné éry, konec života osobnosti, která pro naši zem tolik znamenala a udělala. Když byl zvolen poprvé prezidentem a vystoupil na balkon na nádvoří Pražského hradu, brečela jsem pod tím balkonem dojetím.“
„Václav Havel u nás bohužel v posledních letech nebyl doceněn. Asi až teď si lidé uvědomí, koho ztratili… Je to ztráta, kterou budeme cítit ještě velice dlouho,“ okomentoval Havlovu smrt vicepremiér a předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, podle kterého by si lidé měli vzít vzor v jeho „skromnosti, počestnosti a ve statečnosti“.
„Teprve s odstupem si člověk uvědomuje, jak obrovská odpovědnost a jaká nesmírná tíha musela být spojena s rolí klíčového představitele listopadové revoluce, OF a prvního prezidenta svobodné země,“ poznamenal nynější předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. „Jelikož patřím ke generaci Husákových dětí, musím říct, že jenom díky Václavu Havlovi, jeho odvaze a krokům, které dokázal udělat na konci 80. let a zejména v roce 1989, se celé naší zemi a nám otevřely nové perspektivy,“ řekl 1. místopředseda ČSSD Michal Hašek.
„Jde o osobnost, která byla značně kontroverzní. Na jednu stranu humanista, ale žel rozpor mezi jeho slovy a činy skončil až u toho neslavného výroku 'humanitární bombardování',“ připomněl předseda KSČM Vojtěch Filip Havlovu podporu zásahům NATO za války v někdejší Jugoslávii.
„Havel a Masaryk zůstanou nezastupitelnými“ (spolupracovníci)
Svou vzpomínku připojil i politolog Jacques Rupnik: „Jeho příběh oslovuje. On a jeho přátelé z disentu se vydali cestou, která se zdála naprosto beznadějná. A pak se z disidenta stane prezident. Symbol člověka, který byl na začátku roku (1989) ve vězení a na konci na Hradě, je velice silný.“
Podle někdejšího mluvčího Charty 77 a současného ministra obrany Alexandra Vondry byl „odvážný a zároveň skromný a otevřený muž. Před více než 20 lety dal lidem v této zemi víru a naději, že má smysl měnit věci k lepšímu. To bylo nesmírně důležité ve společnosti, kde téměř nikdo nevěřil nikomu ani ničemu.“
„Často se mu přisuzovalo, že se v politické funkci změnil, že ztvrdnul. Já si myslím, že se tak nestalo. Zůstával stále stejným měkkosrdcatým Havlem. Ta měkkosrdcatost ale nikdy nešla na úkor zájmů České republiky,“ vzpomněl Havlův spolupracovník Michael Kocáb.
„Navzdory tomu, že jsme všichni věděli, jak na tom zdravotně Václav Havel je, je ta zpráva zdrcující,“ reagoval někdejší Havlův tiskový mluvčí Ladislav Špaček. „Končí jedna obrovská epocha. Měli jsme v našich dějinách dva velké prezidenty, to byl Tomáš Garrigue Masaryk a Václav Havel. Oba dva vynesla revoluční vlna do jejich pozic a oba dva zůstávají a zůstanou nezastupitelnými.“
Ladislav Špaček:
„Navzdory této kruté zprávě si musíme uvědomit, že když byl Václav Havel v roce 96 operován na karcinom plic, tak mu lékaři předpovídali pouhých pár let života. Je rok 2011 a Václav Havel s námi od té doby prožil ještě spoustu plodných let, takže buďme vděčni osudu za to, že mu umožnil – navzdory všem strastem, nemocem a trápením, která měl – s námi tak dlouho pobýt.“
Na Havla vzpomíná i jeho někdejší tajemník Vladimír Hanzel. „V jádru to byl pořád ten starý Havel, jakého jsme znali před listopadovou revolucí. Zůstal mu smysl pro humor i bystrý úsudek. Byl hrozně vstřícný, milý, s obrovským nadhledem. Koresponduje to s jeho velikostí, významem a dosahem,“ vzpomněl na Havla Hanzel. „Jméno Havel je nejlepší mince, jakou se může tahle země kdy prokázat,“ dodala disidentka a publicistka Petruška Šusterová.
Rektor AMU a někdejší ředitel prezidentské kanceláře Ivo Mathé označil bývalého prezidenta za naprosto strhující osobnost. „Museli jste najít hodně argumentů, aby byl ochoten názor změnit, zároveň byl velmi empatický. Šéfem byl báječný,“ vzpomíná na spolupráci na Pražském hradě.
Podle novináře Karla Hvížďaly, který stojí za Havlovou biografií Prosím stručně, spočívá prezidentův přínos v „odlišném vztahu k oběti“. „U nás se každý snaží pustit jenom do věcí, kde si dovede vykalkulovat výsledek a kde vidí šanci zvítězit, kdežto Václav Havel byl ten, který tak neuvažoval, který se zásadně pouštěl do bojů, o kterých byli předem všichni přesvědčeni, že jsou prohrané,“ řekl Hvížďala.
„Nic jiného než pravda a láska nemá v životě smysl“ (umělci)
„Zemřel člověk, ke kterému se vztahovali ti, jimž se někdy ironicky říkalo 'pravdoláskaři', ale nic jiného než pravda a láska nemá v životě smysl,“ řekl básník a písničkář Jiří Dědeček. Havla přirovnal k dalajlamovi, kterého budou jeho příznivci velmi postrádat.
„Tento rok tygra si vybírá své. Václav Havel pro mě byl synonymem znovu nabyté svobody – po těch 22 let od listopadu. Člověkem, kterého jsem jmenoval v různých koutech světa, když nebylo možné objasnit jinak, co že je to Česko. Člověk, kvůli kterému jsem se za tento národ občas nestyděl,“ uvedl výtvarník David Černý.
„Už dlouho jsem se toho obávala, protože jsme byli ve spojení a věděla jsem, že je na tom špatně. Teď to přišlo a já nevím, co říct. Je to moc zlá zpráva, nejhorší za poslední roky,“ citoval Blesk herečku Vlastu Chramostovou.
„Václav Havel celý život usiloval o to, aby se svět sjednotil, aby byl jeden. Aby v něm ty bariéry nebyly, on za ten zápas osobně ručil, nasazoval zdraví a život,“ vzpomněl dramatik Milan Uhde.
„Zemřel Čech, do kterého jsem byl opravdu zamilovaný,“ konstatoval polský spisovatel a reportér Mariusz Szczygiel. „Říkal jsem o něm: prezident, který pořád dokázal být člověkem. Každý den sám sebe shazoval z piedestalu. Na Západě se mě pořád ptají, jestli to byl typický Čech a jestli Češi jsou jako on. Na tu otázku by si asi měl odpovědět každý sám.“
Politolog Daniel Kroupa:
„Některá ocel je tvrdá a při prvním nárazu se zlomí. Havel byl přesný opak. Havel působil, že je měkký, ale rozhodně se nezlomil.“
