Stížnost v roce 2009 podalo 34 senátorů ze všech frakcí v horní komoře parlamentu. Navrhovali například zrušit zákaz zveřejňování informací z policejních odposlechů. Vadil jim také způsob, jakým zákon chránil oběti trestných činů před medializací.
Některá ustanovení náhubkového zákona v původním znění byla podle senátorské stížnosti v rozporu s ústavním pořádkem, neboť „pod zástěrkou ochrany práv obviněného“ neoprávněně omezovala svobodu projevu a právo veřejnosti na informace.
Senátoři při podání stížnosti žádali soud o její přednostní projednání. Soudci jim ale nevyhověli. „Ústavní soud neshledal důvody pro přednostní projednání věci, neboť tento návrh byl navrhovateli odůvodněn toliko obecně, a Ústavnímu soudu ani z vlastní činnosti není znám konkrétní případ aplikace napadených ustanovení, který by takový postup odůvodňoval,“ napsali soudci v nálezu.
Od loňského srpna platí zákon v novelizovaném znění. Média díky tomu mohou zveřejnit informace z odposlechů, pokud to bude ve veřejném zájmu. Týkalo by se to třeba údajů o korupci a další trestné činnosti politiků a jiných státních funkcionářů. Novela také omezuje ochranu obětí trestných činů na případy, kdy je skutečně důvodná.
Sporný „náhubkový zákon“ platil od 1. dubna 2009. Sněmovna jej prosadila navzdory výhradám Senátu, médií a jejich organizací. Zákon si vysloužil výtky i ze zahraničí. Býval vnímán jako zásah do svobody projevu.