„Další postup bude patrně ten, že požádáme o prodloužení lhůty splatnosti odvodu a o jeho prominutí. Je třeba zdůraznit, že nikomu nevznikla škoda a že jde o účetní operaci týkající se státního rozpočtu, tedy o situaci, kdy stát platí opět státu,“ zdůraznila mluvčí soudu Miroslava Sedláčková. Vedení soudu pochybení důrazně odmítlo.
Finanční úřad zjistil chyby v administrativě spojené se stavbou areálu. Podle něj krajský soud nepostupoval správně při projektu a peníze na něj vyčleněné státem by měl proto vrátit. Justiční areál ale stojí a je již delší čas plně v provozu.
V roce 2005 se předpokládalo, že stavba komplexu přijde na 805 milionů korun, po přesném vyčíslení nákladů cena vzrostla na 1,674 miliardy korun. Investici v této výši schválilo i ministerstvo spravedlnosti. Později ale celkové náklady za tento projekt narostly až na 1,938 miliardy korun.
Lippert pochybení odmítá, odpovědnost úředníků je minimální
Jedním z lidí, kteří financování stavby řídili, byl ekonom krajského soudu Jan Lippert. K pochybením podle něj patřily například špatné termíny splatnosti na fakturách. Ty byly v rozporu s tím, co tehdy požadoval stát. Lippert ale trvá na tom, že pochybení nebyla zásadní a byla jen v rovině formální. Předseda krajského soudu Jaromír Pořízek v minulosti upozorňoval na to, že změna nákladů v tomto projektu je komentována špatně. Podle něj sice vzrostly z původních 800 milionů přes schválených 1,7 miliardy na konečné téměř dvě miliardy, ale při stanovení prvotní částky nebyly známy mnohé údaje z projektové dokumentace, například napojení na dopravní infrastrukturu, či na sítě. V původním zadávacím řízení se také nepočítalo s tím, že se do nového areálu přestěhuje Okresní státní zastupitelství Brno-venkov.
Ministerstvo financí ale říká, že zatím není vůbec jasné, jestli žádosti vyhoví. Soudu přitom nepomůže ani fakt, že jde o státní instituci. „Žádná speciální pravidla ke státním orgánům nefungují a ke všem žadatelům se přistupuje stejně,“ komentuje situaci mluvčí české daňové správy Jaroslava Musilová. Pokud by soud dvě miliardy nakonec musel zaplatit, požádalo by nejspíš ministerstvo spravedlnosti o navýšení rozpočtu.
Osobní odpovědnost úředníků za způsobené škody je v Česku mizivá i přesto, že podle zákoníku práce může úředník platit až do výše svých čtyř platů. „Odpovědnost se rozmělňuje. Rozhodnutí dělá politická reprezentace, výkon rozhodnutí mají na starosti úředníci a následně funguje přepinkávání odpovědnosti mezi těmi dvěma stranami a ve výsledku za to nezodpovídá nikdo,“ kritizuje situaci Stanislav Beránek z Transparency International.
Reportáž Jiřího Hynka
Reportáž Jiřího Hynka
3.5.2012
