Modernizace D1: Cena každého úseku až 2 miliardy, termín stále nejasný

Praha – Modernizace dálnice D1 a s ní spojená dopravní omezení budou už brzy jedním z hlavních problémů života v Česku. Ještě letos začne příprava modernizace prvních pěti úseků, do roku 2018 se ve 21 etapách opraví celý úsek od Mirošovic k Brnu. Přesný termín začátku modernizace ale ještě není znám. Aby bylo problémů co nejméně, bude se pracovat nejméně 16 hodin denně, a to i v zimě. A cena? Projektová cena modernizace jednotlivých úseků se pohybuje mezi jednou a dvěma miliardami korun.

Kdy modernizace začne, bude záležet především na průběhu výběru dodavatele. Pokud se proti výsledku tendru někdo odvolá, vše se zdrží. Dosud silničáři hovořili o září, bližší termín ještě nesdělili.

Každé omezení na 11 měsíců

Práce na každém z 21 úseků budou trvat jedenáct měsíců. V úvodu vždy proběhnou přípravné práce včetně provizorního rozšíření jednoho jízdního pásu a úpravy středového pásu, samotná rekonstrukce potrvá osm měsíců. „Zásadní objem stavebních prací bude probíhat v cyklu čtyři měsíce plus čtyři měsíce. To znamená, že čtyři měsíce se bude jezdit v jízdním směru provizorně rozšířeném na 11,5 metru. V omezených čtyřech jízdních pruzích bude převedena doprava na jednu polovinu dálnice. V druhé polovině dálnice bude probíhat vlastní stavební činnost. Zhruba po čtyřech měsících bude doprava převedena na již dokončenou část dálnice,“ popsal zmocněnec ministerstva dopravy pro modernizaci D1 a bývalý ředitel ŘSD Jiří Švorc.

Provoz ve zúžených úsecích by měl být zachován ve čtyřech jízdních pruzích s rychlostí sníženou na 80 kilometrů za hodinu. Jiří Švorc však upozornil, že v méně vytížených obdobích, například o víkendech, narazí řidiči místy i na zúžení na 2 plus 1 jízdní pruh nebo dokonce na 1 plus 1 jízdní pruh.

První úseky pro rekonstrukci

  • 41. km Šternov–49. km Psáře (pravomocné stavební povolení)
  • 153. km Lhotka–162. km Velká Bíteš (pravomocné stavební povolení)
  • 66. km Loket–75. km Hořice (stavební povolení nepravomocné)

Modernizace bude financována z evropského Operačního programu Doprava. „Musíme přistupovat k projektu tak, aby bylo možné vyčerpat co nejvíce peněz,“ uvedl ministr dopravy Pavel Dobeš.

Jednotlivé úseky se ovšem značně liší. „Úsekem je vždy jedna mimoúrovňová křižovatka,“ přiblížil šéf Ředitelství silnic a dálnic David Čermák s tím, že jejich délka se pohybuje od 3 do 14,5 kilometru. „Ceny se pohybují v rozmezí necelé miliardy do dvou miliard. Jsou to projektové ceny a my předpokládáme, že v rámci tendrů půjdou pod projektové ceny,“ doplnil Čermák. Práce by měly probíhat 16 hodin denně, maximum možného mají dodavatelé stihnout i v zimním období.

Bezpečná modernizace?

I když bude při opravách nejčastěji zachován provoz ve dvou jízdních pruzích v každém směru, nikdo neočekává, že se najíždění do úseků se sníženou rychlostí obejde bez problémů. Ministerstvo a ŘSD proto spolupracují na přípravě modernizace i s policií, zpravodajskými médii nebo odtahovými službami. Ty by měly být k dispozici 24 hodin denně a jejich vozy rozmístěny tak, aby byly co nejkratší dojezdové vzdálenosti. „Po celé délce zúžení stejně jako před nimi a za nimi budou instalovány kamery, které budou přenášet informace do NDIC, který je zpracuje a okamžitě bude přenášet na interaktivní tabule,“ uvedl David Čermák. Aktuální informace budou k dispozici také na webu, v rozhlase a České televizi. Se záběry kamer bude pracovat také dálniční policie, aby mohla na problematická místa co nejdříve vyrazit.

Ředitel dopravní policie Leoš Tržil zdůraznil, že bude nutné, aby se řidiči během modernizace na dálnici slušně chovali. „Můžeme využít dálnice D1 i k tomu, aby se řidiči naučili dodržovat bezpečný odstup, stejně tak pravidlo zipování,“ řekl.

Opatření při modernizaci

Modernizovanými úseky bude možné projíždět rychlostí 80 kilometrů za hodinu, v každém směru dvěma pruhy. Bude zavedeno tzv. liniové řízení dopravy s proměnlivými značkami omezujícími rychlost, aby se zabránilo kongescím. Aktuální informace budou k dispozici na interaktivních tabulích včetně dojezdových časů. Nebude ovšem vyhlášena žádná oficiální objízdná trasa, zejména kamiony budou muset zůstat na D1. Přesto policie očekává, že na silnicích v okolí opravované dálnice zesílí provoz. Více aut by mohlo zejména z Prahy na Olomouc či Ostravu jezdit i po alternativní trase po dálnici D11 do Hradce Králové a dále po silnicích I/35 a R35 do Olomouce.

Příprava na šest pruhů

Modernizace, kterou dálnice D1 do roku 2018 projde, bude pro řidiče především znamenat, že se zbaví současného „houpavého“ povrchu dálnice. „Základním tématem je modernizace a výměna celé vozovky,“ zdůraznil David Čermák. „Bude to zkouška trpělivosti, ale je nutné opravu udělat,“ dodal. Opravená dálnice by potom měla fungovat bez problémů a s minimální údržbou dalších 25 let. „Cementobetonový kryt by po dobu životnosti měl sloužit bez významných servisních zásahů,“ očekává ředitel brněnského Centra dopravního výzkumu Karel Pospíšil.

Navíc se dálnice rozšíří, na každé straně nabude o 75 centrimetrů na celkových 11,5 metru v každém pásu. Přínos takového rozšíření ovšem řidiči paradoxně poznají zejména ve chvílích, kdy bude dálnice zúžena. V jednom pásu totiž bude možné zachovat 2 plus 2 jízdní pruhy na rozdíl od dnešních 2 plus 1.

Například při opravách mostů se ovšem bude pracovat jinak – konstrukce budou upraveny tak, aby bylo možné jednoduše postavit ještě celý jeden jízdní pruh v každém směru. K tomu ale dojde až později, podle Pavla Přibyla z Ústavu dopravních systémů Fakulty dopravní ČVUT zatím čtyři pruhy postačí – šest pruhů bude skutečně potřeba až kolem roku 2050. Dílčí rozšíření je přesto důležité. „Sedmdesát pět centimetrů stojí za to,“ podotkl František Lehovec z Fakulty stavební ČVUT.

Nejstarší dálnice

Dálnice D1, resp. části jejího úseku z Prahy do Brna, je nejstarší v Česku. Příprava stavby začala už v roce 1939, naplno se ale začalo stavět v roce 1967. Po čtyřech letech byl otevřen první úsek z Prahy do Mirošovic, celá trasa Praha–Brno byla hotova v roce 1980. Vzniklo tak i souvislé dálniční spojení Prahy s Bratislavou, protože zatím už byla vybudována i navazující dálnice D2. V dalších letech pokračovala výstavba D1 nejprve k Vyškovu, kam bylo možné dojet po autostrádě od roku 1992, potom postupně až k Hulínu a dále k Přerovu. Původní plánovaná trasa dálnice D1 vedla od Hulína dále na Slovensko a postupně až do Košic, ale po rozpadu Československa byly plány přehodnoceny. Do celku D1 tak byla nakonec zapojena plánovaná dálnice D47, takže konečná podoba trasy dálnice má být Praha–Brno–Přerov–Ostrava–Bohumín st. hr. Zatím jsou hotovy úseky Praha–Říkovice (Přerov) a Lipník nad Bečvou–Bohumín, přičemž část z Bohumína na hranice má být otevřena v blízké době.

Dálnice D1 už má za sebou jednou velkou rekonstrukci. Nejstarší úsek z Prahy do Mirošovic prošel ve druhé polovině 90. let rozšířením ze čtyř pruhů na šest, aby mohl lépe pojmout obrovský příval automobilů. Denně tudy projíždí přes 70 tisíc vozidel. Zbylá část k Brnu musí denně pojmout obvykle 30 až 40 tisíc aut.

Úseky k modernizaci:

  • 21. km Mirošovice–29. km Hvězdonice
  • 29. km Hvězdonice–34. km Ostředek
  • 34. km Ostředek–41. km Šternov
  • 41. km Šternov–49. km Psáře
  • 49. km Psáře–56. km Soutice
  • 56. km Soutice–66. km Loket
  • 66. km Loket–75. km Hořice
  • 75. km Hořice–81. km Koberovice
  • 81. km Koberovice–90. km Humpolec
  • 90. km Humpolec–104. km Větrný Jeníkov
  • 104. km Větrný Jeníkov–112. km Jihlava
  • 112. km Jihlava–119. km Velký Beranov
  • 119. km Velký Beranov–134. km Měřín
  • 134. km Měřín–141. km Velké Meziříčí-západ
  • 141. km Velké Meziříčí-západ–146. km Velké Meziříčí-východ
  • 146. km Velké Meziříčí-východ–153. km Lhotka
  • 153. km Lhotka–162. km Velká Bíteš
  • 162. km Velká Bíteš–168. km Devět křížů
  • 168. km Devět křížů–178. km Ostrovačice
  • 178. km Ostrovačice–182. km Kývalka
  • celkem: 160,8 kilometru

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Výstraha ČHMÚ: Na Šumavě až dvacet centimetrů sněhu, silný vítr na východě Česka

V Pošumaví a na Šumavě může ve středu napadnout pět až dvacet centimetrů sněhu, hrozí i sněhové jazyky. Vyplývá to z výstrahy, kterou vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). V části Moravskoslezského a Olomouckého kraje bude na Štědrý den také foukat silný vítr, v nárazech může mít až 70 kilometrů za hodinu.
před 22 mminutami

Kdy a kde bude na Štědrý den sněžit? Podívejte se na přehlednou mapu

Na některých místech Česka by mohlo na Vánoce sněžit. Nebude jich mnoho, sněhu bude spíše málo, ale naděje na bílou pokrývku existuje.
před 28 mminutami

Svěřenský fond RSVP Trust, kam Babiš vloží Agrofert, je ve sbírce listin

Svěřenský fond RSVP Trust, do kterého premiér Andrej Babiš (ANO) nevratně vloží holding Agrofert, byl zveřejněn ve sbírce listin Evidence svěřenských fondů. Založila ho poradenská společnost Roklen s podporou právní kanceláře DBK, sdělila firma v pondělí. Babiš poté uvedl, že tak učiní do termínu, jak mu stanovuje zákon, tedy do třiceti dnů od svého jmenování premiérem.
před 1 hhodinou

Hosté Událostí, komentářů probrali Agrofert, Turka či Zůnu

Hosté Událostí, komentářů debatovali o kroku premiéra Andreje Babiše (ANO), který do 8. ledna 2026 vloží koncern Agrofert do svěřenského fondu RSVP Trust. Diskuse se zaměřila také na schůzku prezidenta Petra Pavla s poslancem Filipem Turkem (za Motoristy), kterého strana nominovala na ministra životního prostředí. Politici probrali i pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD), který podpořil českou muniční iniciativu pro Ukrajinu. SPD posléze uvedla, že peníze českých občanů nepůjdou na prodlužování války na Ukrajině. Diskuse se účastnili europoslanec Ivan David (SPD), místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), předsedkyně poslaneckého klubu Pirátů Olga Richterová a poslanec a předseda KDU-ČSL Marek Výborný. Česká televize do debaty pozvala i zástupce vedení Motoristů a Filipa Turka, pozvání nepřijali. Moderovala Barbora Kroužková.
před 2 hhodinami

Rodičky nově získají tři žádanky na domácí návštěvu porodní asistentky

Od ledna budou ženy při odchodu z porodnice automaticky dostávat tři žádanky na návštěvu porodní asistentky v domácnosti. Péče má sloužit jako podpora matkám v nové roli. Cílem je také včas odhalit případné komplikace u rodičky či dítěte. Podle Unie porodních asistentek s nimi ale Všeobecná zdravotní pojišťovna odmítá uzavírat smlouvy a v některých regionech tak prý hrozí, že nebude služba dostupná. V pondělí pojišťovně poslaly otevřený dopis. Ta tvrdí, že je vše zajištěno.
před 4 hhodinami

Bělohradský: Čvachtáme se v digitálních mělčinách. Svoboda slova není vždy úplná

Filozof a sociolog Václav Bělohradský v pondělním Interview ČT24 hovořil o svobodě slova, názorové ostrakizaci a demokracii. „Svoboda slova není vždy úplná, podléhá aktuálně vládnoucímu režimu slova,“ uvedl. "V Česku neexistuje dominance slova, tedy policejní diskurz, který by někomu zakazoval o něčem mluvit, ale ostrakizace je velmi silná. (...) Vaše výroky jsou často vytlačeny na okraj sféry relevance,“ myslí si Bělohradský. V rozhovoru s moderátorem Danielem Takáčem také prohlásil, že se lidstvo čvachtá v digitálních mělčinách, kde se mezi sebou plácají různé informace a dezinformace.
před 5 hhodinami

Zásadní bude, zda se Babiš nebude snažit ovlivňovat chod Agrofertu, zní z opozice

Je dobře, že premiér Andrej Babiš (ANO) naplňuje, co slíbil. Zásadní ale bude, zda se skutečně nebude snažit chod holdingu Agrofert jakkoli ovlivňovat, míní předseda opoziční TOP 09 Matěj Ondřej Havel. Zda v pondělí oznámeným řešením prostřednictvím fondu RSVP Trust Babiš skutečně naplní evropskou a národní legislativu, musí dle šéfa opoziční KDU-ČSL Marka Výborného posoudit právní experti, a to především, až se tak skutečně stane. Dle šéfa Pirátů Zdeňka Hřiba určení správce a protektora nemůže zakrýt fakt, že fond ze své podstaty není „slepý“.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Babiš vloží Agrofert do svěřenského fondu RSVP Trust

Premiér Andrej Babiš (ANO) do 8. ledna nevratně vloží holding Agrofert do svěřenského fondu RSVP Trust, který založila poradenská společnost Roklen s právní podporou právní kanceláře DBK. Ta o tom v pondělí informovala agenturu ČTK a Babiš následně potvrdil, že tak učiní do termínu stanoveného zákonem, tedy do třiceti dnů od svého jmenování premiérem. Správcem tohoto fondu je bankéř Wilfried Reinhard Elbs a dohlížet na něj bude protektorka Věra Výtvarová. Elektorem je právník Patrik Bureš.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...