Modernizace D1: Cena každého úseku až 2 miliardy, termín stále nejasný

Praha – Modernizace dálnice D1 a s ní spojená dopravní omezení budou už brzy jedním z hlavních problémů života v Česku. Ještě letos začne příprava modernizace prvních pěti úseků, do roku 2018 se ve 21 etapách opraví celý úsek od Mirošovic k Brnu. Přesný termín začátku modernizace ale ještě není znám. Aby bylo problémů co nejméně, bude se pracovat nejméně 16 hodin denně, a to i v zimě. A cena? Projektová cena modernizace jednotlivých úseků se pohybuje mezi jednou a dvěma miliardami korun.

Kdy modernizace začne, bude záležet především na průběhu výběru dodavatele. Pokud se proti výsledku tendru někdo odvolá, vše se zdrží. Dosud silničáři hovořili o září, bližší termín ještě nesdělili.

Každé omezení na 11 měsíců

Práce na každém z 21 úseků budou trvat jedenáct měsíců. V úvodu vždy proběhnou přípravné práce včetně provizorního rozšíření jednoho jízdního pásu a úpravy středového pásu, samotná rekonstrukce potrvá osm měsíců. „Zásadní objem stavebních prací bude probíhat v cyklu čtyři měsíce plus čtyři měsíce. To znamená, že čtyři měsíce se bude jezdit v jízdním směru provizorně rozšířeném na 11,5 metru. V omezených čtyřech jízdních pruzích bude převedena doprava na jednu polovinu dálnice. V druhé polovině dálnice bude probíhat vlastní stavební činnost. Zhruba po čtyřech měsících bude doprava převedena na již dokončenou část dálnice,“ popsal zmocněnec ministerstva dopravy pro modernizaci D1 a bývalý ředitel ŘSD Jiří Švorc.

Provoz ve zúžených úsecích by měl být zachován ve čtyřech jízdních pruzích s rychlostí sníženou na 80 kilometrů za hodinu. Jiří Švorc však upozornil, že v méně vytížených obdobích, například o víkendech, narazí řidiči místy i na zúžení na 2 plus 1 jízdní pruh nebo dokonce na 1 plus 1 jízdní pruh.

První úseky pro rekonstrukci

  • 41. km Šternov–49. km Psáře (pravomocné stavební povolení)
  • 153. km Lhotka–162. km Velká Bíteš (pravomocné stavební povolení)
  • 66. km Loket–75. km Hořice (stavební povolení nepravomocné)

Modernizace bude financována z evropského Operačního programu Doprava. „Musíme přistupovat k projektu tak, aby bylo možné vyčerpat co nejvíce peněz,“ uvedl ministr dopravy Pavel Dobeš.

Jednotlivé úseky se ovšem značně liší. „Úsekem je vždy jedna mimoúrovňová křižovatka,“ přiblížil šéf Ředitelství silnic a dálnic David Čermák s tím, že jejich délka se pohybuje od 3 do 14,5 kilometru. „Ceny se pohybují v rozmezí necelé miliardy do dvou miliard. Jsou to projektové ceny a my předpokládáme, že v rámci tendrů půjdou pod projektové ceny,“ doplnil Čermák. Práce by měly probíhat 16 hodin denně, maximum možného mají dodavatelé stihnout i v zimním období.

Bezpečná modernizace?

I když bude při opravách nejčastěji zachován provoz ve dvou jízdních pruzích v každém směru, nikdo neočekává, že se najíždění do úseků se sníženou rychlostí obejde bez problémů. Ministerstvo a ŘSD proto spolupracují na přípravě modernizace i s policií, zpravodajskými médii nebo odtahovými službami. Ty by měly být k dispozici 24 hodin denně a jejich vozy rozmístěny tak, aby byly co nejkratší dojezdové vzdálenosti. „Po celé délce zúžení stejně jako před nimi a za nimi budou instalovány kamery, které budou přenášet informace do NDIC, který je zpracuje a okamžitě bude přenášet na interaktivní tabule,“ uvedl David Čermák. Aktuální informace budou k dispozici také na webu, v rozhlase a České televizi. Se záběry kamer bude pracovat také dálniční policie, aby mohla na problematická místa co nejdříve vyrazit.

Ředitel dopravní policie Leoš Tržil zdůraznil, že bude nutné, aby se řidiči během modernizace na dálnici slušně chovali. „Můžeme využít dálnice D1 i k tomu, aby se řidiči naučili dodržovat bezpečný odstup, stejně tak pravidlo zipování,“ řekl.

Opatření při modernizaci

Modernizovanými úseky bude možné projíždět rychlostí 80 kilometrů za hodinu, v každém směru dvěma pruhy. Bude zavedeno tzv. liniové řízení dopravy s proměnlivými značkami omezujícími rychlost, aby se zabránilo kongescím. Aktuální informace budou k dispozici na interaktivních tabulích včetně dojezdových časů. Nebude ovšem vyhlášena žádná oficiální objízdná trasa, zejména kamiony budou muset zůstat na D1. Přesto policie očekává, že na silnicích v okolí opravované dálnice zesílí provoz. Více aut by mohlo zejména z Prahy na Olomouc či Ostravu jezdit i po alternativní trase po dálnici D11 do Hradce Králové a dále po silnicích I/35 a R35 do Olomouce.

Příprava na šest pruhů

Modernizace, kterou dálnice D1 do roku 2018 projde, bude pro řidiče především znamenat, že se zbaví současného „houpavého“ povrchu dálnice. „Základním tématem je modernizace a výměna celé vozovky,“ zdůraznil David Čermák. „Bude to zkouška trpělivosti, ale je nutné opravu udělat,“ dodal. Opravená dálnice by potom měla fungovat bez problémů a s minimální údržbou dalších 25 let. „Cementobetonový kryt by po dobu životnosti měl sloužit bez významných servisních zásahů,“ očekává ředitel brněnského Centra dopravního výzkumu Karel Pospíšil.

Navíc se dálnice rozšíří, na každé straně nabude o 75 centrimetrů na celkových 11,5 metru v každém pásu. Přínos takového rozšíření ovšem řidiči paradoxně poznají zejména ve chvílích, kdy bude dálnice zúžena. V jednom pásu totiž bude možné zachovat 2 plus 2 jízdní pruhy na rozdíl od dnešních 2 plus 1.

Například při opravách mostů se ovšem bude pracovat jinak – konstrukce budou upraveny tak, aby bylo možné jednoduše postavit ještě celý jeden jízdní pruh v každém směru. K tomu ale dojde až později, podle Pavla Přibyla z Ústavu dopravních systémů Fakulty dopravní ČVUT zatím čtyři pruhy postačí – šest pruhů bude skutečně potřeba až kolem roku 2050. Dílčí rozšíření je přesto důležité. „Sedmdesát pět centimetrů stojí za to,“ podotkl František Lehovec z Fakulty stavební ČVUT.

Nejstarší dálnice

Dálnice D1, resp. části jejího úseku z Prahy do Brna, je nejstarší v Česku. Příprava stavby začala už v roce 1939, naplno se ale začalo stavět v roce 1967. Po čtyřech letech byl otevřen první úsek z Prahy do Mirošovic, celá trasa Praha–Brno byla hotova v roce 1980. Vzniklo tak i souvislé dálniční spojení Prahy s Bratislavou, protože zatím už byla vybudována i navazující dálnice D2. V dalších letech pokračovala výstavba D1 nejprve k Vyškovu, kam bylo možné dojet po autostrádě od roku 1992, potom postupně až k Hulínu a dále k Přerovu. Původní plánovaná trasa dálnice D1 vedla od Hulína dále na Slovensko a postupně až do Košic, ale po rozpadu Československa byly plány přehodnoceny. Do celku D1 tak byla nakonec zapojena plánovaná dálnice D47, takže konečná podoba trasy dálnice má být Praha–Brno–Přerov–Ostrava–Bohumín st. hr. Zatím jsou hotovy úseky Praha–Říkovice (Přerov) a Lipník nad Bečvou–Bohumín, přičemž část z Bohumína na hranice má být otevřena v blízké době.

Dálnice D1 už má za sebou jednou velkou rekonstrukci. Nejstarší úsek z Prahy do Mirošovic prošel ve druhé polovině 90. let rozšířením ze čtyř pruhů na šest, aby mohl lépe pojmout obrovský příval automobilů. Denně tudy projíždí přes 70 tisíc vozidel. Zbylá část k Brnu musí denně pojmout obvykle 30 až 40 tisíc aut.

Úseky k modernizaci:

  • 21. km Mirošovice–29. km Hvězdonice
  • 29. km Hvězdonice–34. km Ostředek
  • 34. km Ostředek–41. km Šternov
  • 41. km Šternov–49. km Psáře
  • 49. km Psáře–56. km Soutice
  • 56. km Soutice–66. km Loket
  • 66. km Loket–75. km Hořice
  • 75. km Hořice–81. km Koberovice
  • 81. km Koberovice–90. km Humpolec
  • 90. km Humpolec–104. km Větrný Jeníkov
  • 104. km Větrný Jeníkov–112. km Jihlava
  • 112. km Jihlava–119. km Velký Beranov
  • 119. km Velký Beranov–134. km Měřín
  • 134. km Měřín–141. km Velké Meziříčí-západ
  • 141. km Velké Meziříčí-západ–146. km Velké Meziříčí-východ
  • 146. km Velké Meziříčí-východ–153. km Lhotka
  • 153. km Lhotka–162. km Velká Bíteš
  • 162. km Velká Bíteš–168. km Devět křížů
  • 168. km Devět křížů–178. km Ostrovačice
  • 178. km Ostrovačice–182. km Kývalka
  • celkem: 160,8 kilometru

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
před 5 hhodinami

Čeští ovocnáři i zemědělci hlásí obří ztráty, úroda bude nízká

Čeští ovocnáři zaznamenali obrovské ztráty. Komise ministerstva zemědělství vyrazila do tuzemských sadů a vyčíslila je zatím na 1,27 miliardy korun. Část ovocných stromů poškodily už jarní mrazy. V létě pak přišlo intenzivní sucho. Kvůli výkyvům počasí bude letošní úroda oproti té průměrné asi poloviční. Na jihu Čech dokonce jen třetinová. To se projeví i na cenách. Také Agrární komora odhaduje, že výkyvy počasí zemědělce připraví přibližně o patnáct miliard. Menší úrodu měli i drobní farmáři a zahrádkáři.
před 6 hhodinami

VideoČlenské příspěvky zvedla většina sportovních klubů. Bez podpory státu se často neobejdou

Sportovní kluby zvedají členské příspěvky. Podle analýzy České unie sportu k navýšení přistoupilo v uplynulých dvou letech sedm z deseti organizací. Finančně klubům pomáhají města i stát. Bez státní podpory se podle unie neobejde polovina sportovních organizací. A to hlavně při péči o děti. Na letošní rok dostala Národní sportovní agentura ze státního rozpočtu 8,2 miliardy. Tyto prostředky pak rozdělovala do programů a jednotlivých sportů. Pro příští rok zatím ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) vyjednal o dvě stě milionů víc. O dalších penězích chce ještě jednat.
před 6 hhodinami

Na příštím summitu NATO povede českou delegaci prezident, řekl Babiš ČT

Nastal posun ve sporu nejvyšších ústavních činitelů, který se týká zahraniční politiky. Na příštím summitu NATO v albánské Tiraně bude Česko jako hlava delegace reprezentovat prezident Petr Pavel, potvrdil České televizi premiér Andrej Babiš (ANO). Vysvětluje to tím, že se vláda už nechce s hlavou státu o účasti přít. Prezident rozhodnutí uvítal. Příští summit NATO se v Tiraně uskuteční buď na podzim 2027, nebo na začátku roku 2028. Přesné datum zatím Aliance neurčila. Prezident Pavel se má zároveň v pondělí s Babišem sejít. Pozvání na schůzku obdržel i šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé).
před 6 hhodinami

Naschvál, řekl k zákonu o pravomocích prezidenta Pospíšil. Libor Vondráček: Ne, vyjasnění

Jde o vyjasnění kompetencí, řekl v Nedělní debatě poslanec a předseda Svobodných Libor Vondráček z poslaneckého klubu SPD ke schválení omezení pravomoci prezidenta pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí. Zmínil, že nejde o naschvál, o němž hovořil poslanec a místopředseda TOP 09 Jiří Pospíšil. Podobně se vyjádřil i europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra. Šéf sněmovního zahraničního výboru a místopředseda ANO Radek Vondráček prohlásil, že nechápe hysterii, která se kolem tématu rozpoutala. Hosté řešili také zahraniční politiku Česka i kauzu možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Debatou politiků provázel Lukáš Dolanský. V analytické části pořadu moderované Danielem Takáčem témata rozebírali experti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoChybí kliničtí psychologové. Ministerstvo navrhuje zkrátit jejich vzdělávání

V tuzemsku dlouhodobě chybí kliničtí psychologové. Ministerstvo zdravotnictví navrhuje řešit nedostatek třeba výrazným zkrácením doby jejich vzdělávání. Místo čtyřleté práce v oboru před atestací by tak mohl nově stačit rok. Proti jsou ale lékařské profesní svazy, které varují před snížením kvality péče o pacienty. Kliničtí psychologové také kritizují, že návrh nebyl projednaný s odborníky a vymyká se běžné evropské praxi. Podle resortu jde zatím jen o návrh a společná jednání ještě proběhnou.
před 11 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o tuzemském průmyslu

Český průmysl nabírá na síle – roste už osmnáctý měsíc v řadě. A to navzdory dlouhodobé ekonomické stagnaci Německa, tuzemského největšího obchodního partnera. Téma v Událostech, komentářích v sobotu rozebrali viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar, podnikatel a majitel Wikov Industry Martin Wichterle a generální ředitel Fenix Group Cyril Svozil. Na vyhlídky automobilového průmyslu se posléze zaměřil předseda představenstva společnosti Plastika Michal Nosek a šéfredaktor portálu AutoTablet.cz Vladimír Rybecký. Pořad se věnoval například také financování školství, o kterém hovořil ředitel IDEA CERGE-EI Daniel Münich. V českém školství podle něj finance chybí dlouhodobě. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
před 12 hhodinami

VideoInspiroval Hrabala i underground. Vycházejí poslední Sebrané spisy Ladislava Klímy

Spisovatel a filozof Ladislav Klíma inspiroval řadu dalších umělců, včetně Bohumila Hrabala nebo představitelů undergroundu. Před třiceti lety vyšel první díl jeho spisů v nákladu přes tisíc kusů. Poslední díl jeho Sebraných spisů vychází nyní. Obsahuje překlady dramat, Klímovy divadelní hry i dramata, která napsal spolu s Arnoštem Dvořákem. Například satiru Matěj Poctivý. Jde o kritiku prvorepublikové společnosti, která byla uvedena v Národním divadle v roce 1922. Stažená byla téměř ihned po premiéře. Klíma byl těžký kuřák a alkoholik, který zemřel v roce 1928 v devětačtyřiceti letech na tuberkulózu. Jeho teď už kompletně vydané spisy čítají téměř šest tisíc stran.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.