Modernizace D1: Cena každého úseku až 2 miliardy, termín stále nejasný

Praha – Modernizace dálnice D1 a s ní spojená dopravní omezení budou už brzy jedním z hlavních problémů života v Česku. Ještě letos začne příprava modernizace prvních pěti úseků, do roku 2018 se ve 21 etapách opraví celý úsek od Mirošovic k Brnu. Přesný termín začátku modernizace ale ještě není znám. Aby bylo problémů co nejméně, bude se pracovat nejméně 16 hodin denně, a to i v zimě. A cena? Projektová cena modernizace jednotlivých úseků se pohybuje mezi jednou a dvěma miliardami korun.

Kdy modernizace začne, bude záležet především na průběhu výběru dodavatele. Pokud se proti výsledku tendru někdo odvolá, vše se zdrží. Dosud silničáři hovořili o září, bližší termín ještě nesdělili.

Každé omezení na 11 měsíců

Práce na každém z 21 úseků budou trvat jedenáct měsíců. V úvodu vždy proběhnou přípravné práce včetně provizorního rozšíření jednoho jízdního pásu a úpravy středového pásu, samotná rekonstrukce potrvá osm měsíců. „Zásadní objem stavebních prací bude probíhat v cyklu čtyři měsíce plus čtyři měsíce. To znamená, že čtyři měsíce se bude jezdit v jízdním směru provizorně rozšířeném na 11,5 metru. V omezených čtyřech jízdních pruzích bude převedena doprava na jednu polovinu dálnice. V druhé polovině dálnice bude probíhat vlastní stavební činnost. Zhruba po čtyřech měsících bude doprava převedena na již dokončenou část dálnice,“ popsal zmocněnec ministerstva dopravy pro modernizaci D1 a bývalý ředitel ŘSD Jiří Švorc.

Provoz ve zúžených úsecích by měl být zachován ve čtyřech jízdních pruzích s rychlostí sníženou na 80 kilometrů za hodinu. Jiří Švorc však upozornil, že v méně vytížených obdobích, například o víkendech, narazí řidiči místy i na zúžení na 2 plus 1 jízdní pruh nebo dokonce na 1 plus 1 jízdní pruh.

První úseky pro rekonstrukci

  • 41. km Šternov–49. km Psáře (pravomocné stavební povolení)
  • 153. km Lhotka–162. km Velká Bíteš (pravomocné stavební povolení)
  • 66. km Loket–75. km Hořice (stavební povolení nepravomocné)

Modernizace bude financována z evropského Operačního programu Doprava. „Musíme přistupovat k projektu tak, aby bylo možné vyčerpat co nejvíce peněz,“ uvedl ministr dopravy Pavel Dobeš.

Jednotlivé úseky se ovšem značně liší. „Úsekem je vždy jedna mimoúrovňová křižovatka,“ přiblížil šéf Ředitelství silnic a dálnic David Čermák s tím, že jejich délka se pohybuje od 3 do 14,5 kilometru. „Ceny se pohybují v rozmezí necelé miliardy do dvou miliard. Jsou to projektové ceny a my předpokládáme, že v rámci tendrů půjdou pod projektové ceny,“ doplnil Čermák. Práce by měly probíhat 16 hodin denně, maximum možného mají dodavatelé stihnout i v zimním období.

Bezpečná modernizace?

I když bude při opravách nejčastěji zachován provoz ve dvou jízdních pruzích v každém směru, nikdo neočekává, že se najíždění do úseků se sníženou rychlostí obejde bez problémů. Ministerstvo a ŘSD proto spolupracují na přípravě modernizace i s policií, zpravodajskými médii nebo odtahovými službami. Ty by měly být k dispozici 24 hodin denně a jejich vozy rozmístěny tak, aby byly co nejkratší dojezdové vzdálenosti. „Po celé délce zúžení stejně jako před nimi a za nimi budou instalovány kamery, které budou přenášet informace do NDIC, který je zpracuje a okamžitě bude přenášet na interaktivní tabule,“ uvedl David Čermák. Aktuální informace budou k dispozici také na webu, v rozhlase a České televizi. Se záběry kamer bude pracovat také dálniční policie, aby mohla na problematická místa co nejdříve vyrazit.

Ředitel dopravní policie Leoš Tržil zdůraznil, že bude nutné, aby se řidiči během modernizace na dálnici slušně chovali. „Můžeme využít dálnice D1 i k tomu, aby se řidiči naučili dodržovat bezpečný odstup, stejně tak pravidlo zipování,“ řekl.

Opatření při modernizaci

Modernizovanými úseky bude možné projíždět rychlostí 80 kilometrů za hodinu, v každém směru dvěma pruhy. Bude zavedeno tzv. liniové řízení dopravy s proměnlivými značkami omezujícími rychlost, aby se zabránilo kongescím. Aktuální informace budou k dispozici na interaktivních tabulích včetně dojezdových časů. Nebude ovšem vyhlášena žádná oficiální objízdná trasa, zejména kamiony budou muset zůstat na D1. Přesto policie očekává, že na silnicích v okolí opravované dálnice zesílí provoz. Více aut by mohlo zejména z Prahy na Olomouc či Ostravu jezdit i po alternativní trase po dálnici D11 do Hradce Králové a dále po silnicích I/35 a R35 do Olomouce.

Příprava na šest pruhů

Modernizace, kterou dálnice D1 do roku 2018 projde, bude pro řidiče především znamenat, že se zbaví současného „houpavého“ povrchu dálnice. „Základním tématem je modernizace a výměna celé vozovky,“ zdůraznil David Čermák. „Bude to zkouška trpělivosti, ale je nutné opravu udělat,“ dodal. Opravená dálnice by potom měla fungovat bez problémů a s minimální údržbou dalších 25 let. „Cementobetonový kryt by po dobu životnosti měl sloužit bez významných servisních zásahů,“ očekává ředitel brněnského Centra dopravního výzkumu Karel Pospíšil.

Navíc se dálnice rozšíří, na každé straně nabude o 75 centrimetrů na celkových 11,5 metru v každém pásu. Přínos takového rozšíření ovšem řidiči paradoxně poznají zejména ve chvílích, kdy bude dálnice zúžena. V jednom pásu totiž bude možné zachovat 2 plus 2 jízdní pruhy na rozdíl od dnešních 2 plus 1.

Například při opravách mostů se ovšem bude pracovat jinak – konstrukce budou upraveny tak, aby bylo možné jednoduše postavit ještě celý jeden jízdní pruh v každém směru. K tomu ale dojde až později, podle Pavla Přibyla z Ústavu dopravních systémů Fakulty dopravní ČVUT zatím čtyři pruhy postačí – šest pruhů bude skutečně potřeba až kolem roku 2050. Dílčí rozšíření je přesto důležité. „Sedmdesát pět centimetrů stojí za to,“ podotkl František Lehovec z Fakulty stavební ČVUT.

Nejstarší dálnice

Dálnice D1, resp. části jejího úseku z Prahy do Brna, je nejstarší v Česku. Příprava stavby začala už v roce 1939, naplno se ale začalo stavět v roce 1967. Po čtyřech letech byl otevřen první úsek z Prahy do Mirošovic, celá trasa Praha–Brno byla hotova v roce 1980. Vzniklo tak i souvislé dálniční spojení Prahy s Bratislavou, protože zatím už byla vybudována i navazující dálnice D2. V dalších letech pokračovala výstavba D1 nejprve k Vyškovu, kam bylo možné dojet po autostrádě od roku 1992, potom postupně až k Hulínu a dále k Přerovu. Původní plánovaná trasa dálnice D1 vedla od Hulína dále na Slovensko a postupně až do Košic, ale po rozpadu Československa byly plány přehodnoceny. Do celku D1 tak byla nakonec zapojena plánovaná dálnice D47, takže konečná podoba trasy dálnice má být Praha–Brno–Přerov–Ostrava–Bohumín st. hr. Zatím jsou hotovy úseky Praha–Říkovice (Přerov) a Lipník nad Bečvou–Bohumín, přičemž část z Bohumína na hranice má být otevřena v blízké době.

Dálnice D1 už má za sebou jednou velkou rekonstrukci. Nejstarší úsek z Prahy do Mirošovic prošel ve druhé polovině 90. let rozšířením ze čtyř pruhů na šest, aby mohl lépe pojmout obrovský příval automobilů. Denně tudy projíždí přes 70 tisíc vozidel. Zbylá část k Brnu musí denně pojmout obvykle 30 až 40 tisíc aut.

Úseky k modernizaci:

  • 21. km Mirošovice–29. km Hvězdonice
  • 29. km Hvězdonice–34. km Ostředek
  • 34. km Ostředek–41. km Šternov
  • 41. km Šternov–49. km Psáře
  • 49. km Psáře–56. km Soutice
  • 56. km Soutice–66. km Loket
  • 66. km Loket–75. km Hořice
  • 75. km Hořice–81. km Koberovice
  • 81. km Koberovice–90. km Humpolec
  • 90. km Humpolec–104. km Větrný Jeníkov
  • 104. km Větrný Jeníkov–112. km Jihlava
  • 112. km Jihlava–119. km Velký Beranov
  • 119. km Velký Beranov–134. km Měřín
  • 134. km Měřín–141. km Velké Meziříčí-západ
  • 141. km Velké Meziříčí-západ–146. km Velké Meziříčí-východ
  • 146. km Velké Meziříčí-východ–153. km Lhotka
  • 153. km Lhotka–162. km Velká Bíteš
  • 162. km Velká Bíteš–168. km Devět křížů
  • 168. km Devět křížů–178. km Ostrovačice
  • 178. km Ostrovačice–182. km Kývalka
  • celkem: 160,8 kilometru

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoAzbest může způsobit rakovinu. Práci s ním musí hygieně hlásit všichni stavebníci

Pražští hygienici v loňském roce provedli bezmála stovku kontrol na přítomnost azbestu. Karcinogenní látky objevili třeba i při rekonstrukci střechy letiště Václava Havla a obchodního domu Kotva, kde byl i v obvodových zdech. Hygienici ho ale našli také v brzdových destičkách výtahů a eskalátorů. Přítomnost azbestu potvrdila rovněž kontrola v budově bývalého Prioru v Modřanech. Pokud se s domem nijak nemanipuluje, není látka sama o sobě škodlivá. V Modřanech ale dělníci plánují demolici, a ještě před jejím zahájením tak budou muset azbest zlikvidovat. Při drolení, lámání nebo řezání se z něj totiž uvolňují tenká vlákna, která snadno pronikají do plic, kde se hromadí a škodí. Způsobit může i rakovinu. Od ledna musí práci s azbestem hlásit hygieně všichni stavebníci, jinak hrozí pokuta v řádech desítek tisíc korun.
před 2 hhodinami

Vojtěch žádá ve VZP forenzní audit, Kabátek pochybení odmítá

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) požaduje po novém vedení Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), aby zadalo forenzní audit – tedy důkladnou kontrolu hospodaření s cílem odhalit možné zpronevěry, podvody či korupci. Řekl to České televizi. Správní rada v pondělí odvolala ředitele největší zdravotní pojišťovny Zdeňka Kabátka. Podle Vojtěcha jsou důvody velmi vážné, Kabátek jakákoli pochybení odmítá.
před 10 hhodinami

Na zhruba desítce míst platila povodňová bdělost

První povodňový stupeň platil v úterý ráno zhruba desítce míst v Česku. Týkalo se to například Tiché Orlice na Rychnovsku, kde voda ze vzedmuté řeky zaplavila cyklostezku mezi Týništěm nad Orlicí a Albrechticemi nad Orlicí. Mírné vzestupy hladin meteorologové očekávají také na Moravské Dyji v Janově a na střední a dolní Nežárce. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ukrajinci v Česku podnikají, pečou i učí

Od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu požádalo v Česku o živnostenské oprávnění přes čtyřicet šest tisíc Ukrajinců. Vyplývá to ze statistik společnosti Dun & Bradstreet. Patří mezi ně Albína Romanjuková a Oleksandr Politiuk, kteří stejně jako tisíce jejich krajanů utekli před válkou a v Česku se pustili do podnikání. Ukrajinci se uplatňují i jako zdravotníci nebo učitelé. Solomija Makovská dokonce získala ocenění Učitel Vysočiny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Česko si připomnělo čtyři roky od začátku ruské války proti Ukrajině

Po České republice se konaly akce připomínající začátek ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu před čtyřmi lety, 24. února 2022. Bezpečnost a obranyschopnost Česka, Ukrajiny a celé Evropy byly tématy veřejného slyšení v Senátu, ze kterého se členové vlády Andreje Babiše (ANO) omluvili, zatímco prezident Petr Pavel dorazil. Zajištění bezpečnosti je odpovědností nás všech, řekl Pavel v horní komoře. Prezident se odpoledne sešel na Hradě s podporovateli napadené země.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoUkrajinské přežití závisí na dodávkách zbraní ze Západu, zdůraznil Kopečný

V den čtvrtého výročí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu byl hostem Interview ČT24 moderovaného Barborou Kroužkovou bezpečnostní expert a bývalý vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Ten řekl, že ukrajinské přežití závisí na dodávkách zbraní ze Západu. „První tři roky to byla společná role Evropy a Spojených států a pak se od toho USA odklonily. Teď už je to jen o Evropě a ta v tom obstává. Ne díky českým financím, ale i díky české muniční iniciativě. Díky evropským státům, především severní a západní Evropy, které velké části svého rozpočtu (…) dedikují tomu, aby byl v Evropě mír a aby Ukrajina přežila,“ zdůraznil Kopečný, který v pořadu hovořil mimo jiné také o ruské ekonomice, o tom, co by mohlo invazní armádu zastavit či jak dlouho podle něj ještě bude konflikt na Ukrajině trvat.
před 12 hhodinami

Ozbrojený muž z Havířova, který se zabarikádoval v bytě, je po smrti

Policie v Havířově zasahovala proti ozbrojenému muži, který se zabarikádoval v jednom z bytů. Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) uvedl, že muž je již po smrti a nikomu nehrozí žádné nebezpečí. Střelec je podezřelý z trestného činu pokusu o vraždu. Na místě byl zraněn policista, není v ohrožení života, oznámil krajský policejní šéf Tomáš Kužel.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Vávra končí jako kreativní ředitel Warhorse, bude připravovat film

Herní vývojář Daniel Vávra už není kreativním ředitelem zodpovědným za novou hru studia Warhorse Studios. Bude se věnovat přípravě filmu nebo seriálu na motivy počítačové hry Kingdom Come: Deliverence 2, napsal server CzechCrunch. Vávra později informaci potvrdil na sociální síti X.
před 13 hhodinami
Načítání...