Praha - V Praze začala patnáctá mezinárodní konference historických geografů, na níž odborníci hledají odpovědi na současné problémy v soužití člověka a krajiny. Vůbec poprvé se nejvýznamnější setkání v oboru koná v postkomunistické zemi střední Evropy. Spolu s konferencí v pondělí začala i výstava o současných výzvách v české historické geografii, která zejména obrazovou formou ukáže široké spektrum historicko-geografických témat. Návštěvníci výstavy mohou vidět soubor dvaceti dvou výstavních panelů vztahujících se k různým obdobím českých dějin od středověku po novověk, k vidění tu budou i nejvýznamnější publikace a atlasy.
Historičtí geografové hledají odpovědi na různé otázky soužití společnosti a přírody nyní i v minulosti. Zkoumají proměny krajiny, historických měst a regionů, ale i symbolická místa jejich vnímání lidmi. Věnují se ale i problematice s aktuálními dopady jako historie záplav, tornád a dlouhodobých klimatických změn. Zaměření svého výzkumu na výstavě prezentují odborníci z celkem osmi institucí, zejména z hostitelské pražské Univerzity Karlovy, dále například z Historického ústavu Akademie věd, Masarykovy Univerzity v Brně, nebo z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví.
Historická geografie je na počátku třetího tisíciletí disciplínou, která může ovlivnit tvorbu i ochranu současné krajiny. Ukazuje souvislosti krajin současných a krajin minulých. Na základě poznané minulosti nás učí vnímat, poznávat a chápat pravidla dnes tak naléhavě potřebného vyváženého soužití člověka a přírody.
Letošní rok lze považovat za novodobý mezník vývoje historické geografie v Česku. Na jeho počátku vzniklo Výzkumné centrum historické geografie sdružující vědce z Historického ústavu Akademie věd a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Druhým přelomem je právě hostitelství patnácté mezinárodní konference historických geografů, která se koná každé tři roky v různých částech světa. Letošní pražská konference bude první, která se uskuteční v postkomunistické zemi. Účastnit se jí budou téměř čtyři stovky badatelů z celého světa.
