Praha - Někteří kandidáti na prezidenta s příliš silným egem mohou být v pokušení balancovat na hraně ústavy a házet vládě klacky pod nohy, řekl v Událostech, komentářích zásadní odpůrce přímé volby prezidenta, místopředseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL). Podle děkana Právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleše Gerlocha budou lidé očekávat od přímo voleného prezidenta razantnější využívání svých pravomocí, a to může vyvíjet větší tlak na vládu. Odborník na ústavní právo Jan Kysela v rozhovoru pro Radiožurnál poukázal na nesrovnalosti v zákoně upravujícím financování volebních kampaní.
Pithart: Prezident s příliš silným egem může vládě házet klacky pod nohy
Klíčovým faktorem pro směřování státu po přímých prezidentských volbách podle Pitharta bude, zda zvolený kandidát bude ctít ústavu a rozumět jí. „To u nás není samozřejmé. Je zde tradice silných prezidentů počínaje T. G. Masarykem, pro kterého ústava nebyla písmem svatým. I další prezidenti byli v pokušení ocitat se na hraně či dokonce za hranou ústavy. To je velmi nebezpečné.“ Pithart nechtěl v této souvislosti přímo jmenovat žádného z jedenácti uchazečů o prezidentské křeslo, problémy však podle něj mohou působit zejména nadmíru asertivní osobnosti. „Kandidáti s příliš silným egem, sebevědomím, tam je riziko větší. Chce to určitou sebekázeň,“ podotkl Pithart.
První muž či žena České republiky bude mít podle Pitharta také daleko silnější mandát, pravomoci však zůstávají stejné. To podle něj může být zdrojem velkého napětí. „Prezident může vládě dělat potíže, házet jí klacky pod nohy, může z toho být i veliká krize.“ Podle Gerlocha se toto děje i u prezidenta voleného parlamentem, nová hlava státu však za sebou bude mít i přímou podporu voličů. „Je zde určitá krize důvěry v politické strany a občané se budou k této volbě upínat. Budou chtít, aby takto zvolený prezident možná i razantněji vstoupil do výkonu svých pravomocí a iniciativ, a budou to očekávat. Pokud by častěji používal právo veta vůči zákonům ve shodě se Senátem (…) a obracel se na Ústavní soud - to současný prezident Václav Klaus v podstatě nedělal -, může vyvíjet určitý tlak na vládu.“
Petr Pithart a Aleš Gerloch hosty Událostí, komentářů (zdroj: ČT24)
Kysela: Zákon upravující financování volebních kampaní obsahuje chyby
Nástup prezidenta zvoleného v přímé volbě mohou zkomplikovat soudní spory napadající průběh a financování předcházející kampaně. Ve 20 minutách Radiožurnálu to uvedl odborník na ústavní právo z Univerzity Karlovy Jan Kysela: „Je tam celá řada věcí, které mohou vyvolat pochybnosti, z hlediska soudního přezkumu i z hlediska legitimity zvoleného prezidenta.“ Právní spory se mohou vyskytnout mimo jiné u otázky, jak definovat počátek volební kampaně. „U někoho započala před mnoha měsíci. Jde o to, jestli mají evidovat výdaje za celou tu dobu a zahrnovat je do limitu, nebo ne,“ upřesnil Kysela.
Problémy by podle Pitharta mohl vyvolat i ztížený postup pro odvolání prezidenta, proces by podle něj měl být spíše usnadněn. „Teď musí obě komory kvalifikovanou většinou souhlasit s tím, že prezident hrubě porušuje ústavu, a obrátit se k Ústavnímu soudu. Budeme mít silnějšího prezidenta a slabší možnost ho zkáznit.“ Gerloch poukázal na možnost již obsaženou v ústavě, kdy sněmovna a Senát mohou vyslovit nedůvěru v prezidentovu schopnost vykonávat svoji funkci.
Bitva o Hrad