Klub starostů a primátorů ČSSD spolu s Ostravou chystá ústavní stížnost a žalobu na stát. O společném postupu jednali dnes v Brně. Nechtějí už dál doplácet na výkon státní správy ze svých rozpočtů. Peníze jim pak chybí na potřebné investice. Stejný pohled na současnou situaci mají i starostové z jiných politických stran. Bude na nich, zda se ke stížnosti připojí.
Zástupci obcí chystají ústavní stížnost a žalobu na stát
Starostům obcí s rozšířenou působností vadí, že úředníci, kteří pracují i pro okolní menší vesnice, odčerpávají z jejich rozpočtu moc peněz. Stát totiž na tuto agendu přispívá jen částečně, podle starostů přibližně ze 70 procent. Obcím pak zbylých 30 procent, které musí na provoz státní správy doplácet, chybí například na opravu silnic nebo stavbu sportovišť. Rostou jim navíc náklady i kvůli zdražování elektřiny či zvyšování DPH, příjmy naopak klesají. „Stát nevybral na daních tolik, kolik očekával. Proto nové rozpočtové určení daní nepřináší obcím předpokládané peníze,“ upozornil bohumínský starosta Petr Vícha (ČSSD).
Například Ostrava takto ročně doplácí až 150 milionů korun. Problém podle jejího primátora Petra Kajnara (ČSSD) trvá už více než deset let. Proto se město ujalo přípravy ústavní stížnosti a žaloby na stát. „Existuje evropská judikatura, podle níž je nepřípustné chtít po obcích vykonávat státní správu a neplatit za ni. Hledáme cestu, jak se domoci toho, aby nám stát zaplatil,“ řekl Kajnar. V případě nutnosti je podle svých slov připraven dovést žalobu až na evropské fórum.
Filip Kořínek, starosta Černošic:
„Není možné, aby to takto malé město dotovalo. Máme velké finanční problémy. Někde bude hranice, kde už nebudeme schopni udržet standard služeb a lidé to bohužel pocítí.“
Obrátit se se stížností na Ústavní soud doporučil i Svaz měst a obcí. „Jestliže si stát objedná nějakou službu, aby ji pro něj obec dělala, tak ji musí zaplatit,“ uvedl tajemník svazu Jaromír Jech. Než soud rozhodne, jestli mají obce s rozšířenou působností na více peněz nárok, budou muset na příští rok počítat s úspornějším rozpočtem. Třeba pro Prahu to znamená 45 miliard, pro Brno necelých 11 miliard korun.
„Více než rok trvá snaha, abychom se dopočítali, jak spočítat a nacenit výkon přenesené působnosti. Místo toho se akorát dovídáme, že to dává někdo k soudu. Připadá mi to spíš populistické, než jako snaha najít nějaké řešení,“ reagoval šéf odboru financování územních rozpočtů ministerstva financí Jan Zikl.
2 minuty
Starostové jednají o ústavní stížnosti
