K Ústavnímu soudu dorazila historicky první žaloba na prezidenta

Než se ale Ústavní soud začne zabývat konkrétními argumenty senátorů, musí nejprve rozhodnout, zda jsou vůbec splněny všechny podmínky pro věcné projednání žaloby. Soudci také posoudí, zda Senát ústavní žalobu schválil v souladu se všemi pravidly. Pokud soud podnět neodmítne z procesních nebo formálních důvodů, musí svolat veřejné jednání, které může trvat i několik dnů. Ústavní soud na uzavřené poradě buď žalobě vyhoví a rozhodne, že se prezident republiky dopustil velezrady, anebo ho ústavní žaloby zprostí.

V tom, jestli má žaloba šanci na úspěch, se právníci neshodují. Vládní strany dokonce krok části Senátu vidí jako politický akt namířený proti prezidentu Václavu Klausovi, který nakonec nemusí vyjít podle očekávání. Pokud totiž soud konstatuje, že prezident se velezrady nedopustil, může Klaus vyjít z celé záležitosti paradoxně silnější než dřív. Tak situaci komentoval předseda senátního klubu ODS Jaroslav Kubera v Událostech, komentářích.

• "Pokud Ústavní soud bude konstatovat, že žádná z těch událostí nenaplňuje skutkovou podstatu velezrady, tak paradoxně prezident může vyjít z té kauzy posílen," uvedl předseda senátního klubu ODS Jaroslav Kubera.

Šanci uspět u Ústavního soudu vidí ústavní právník Jan Kudrna. Soud podle něj může dojít k závěru, že prezidentovo jednání bylo proti demokratickému řádu. „Já myslím, že v celém svém souhrnu, tak jak je těch pět bodů uvedeno, skutečně to je jednání proti demokratickému řádu země. Já si dokonce myslím, že každý z těch bodů samostatně mohl být žalovaný,“ řekl Kudrna v pořadu ČT24 Hyde Park.Také zakladatel Nadačního fondu proti korupci a hlavní iniciátor žaloby Karel Janeček pro MF DNES prohlásil, že věří v její úspěch, a neskrýval nadšení.

Ústavní právník Jiří Hřebejk naopak tvrdí, že znaky kladené prezidentovi za vinu skutek velezrady nenaplňují. Bývalý ústavní soudce a ombudsman Pavel Varvařovský již dříve v ČT řekl, že podle něj soud rozhodování o žalobě nejspíš odmítne pro nedostatek pravomocí. Vládní strany krok části Senátu vidí jako politický akt, navrhovatele varují, že závěr soudu nemusí vyjít podle jejich očekávání.

Podle Hradu za rozhodnutím senátorů stojí i snaha varovat budoucího, přímo voleného prezidenta. „Rozhodli se příštímu prezidentovi poslat vzkaz: nebudeš se chovat nezávisle na nás senátorech, budeš poslouchat, protože máme na tebe tento bič,“ sdělil v Událostech, komentářích šéf politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Ladislav Jakl.

Pokud by Ústavní soud žalobě vyhověl, Václav Klaus už by v budoucnu nemohl kandidovat na prezidenta a přišel by o peníze určené bývalým hlavám státu. O vůbec první žalobě na prezidenta v české historii by ústavní soudci mohli rozhodnout koncem března. Klaus se ke včerejšímu vývoji nevyjádřil.