Praha – Rozhodnutí Ústavního soudu nezabývat se žalobou na Václava Klause, která někdejšího prezidenta viní z velezrady, Jiřího Dienstbiera (ČSSD) překvapilo, hlavně proto, že se tím pádem soud nevyjádřil k ústavnosti nebo neústavnosti Klausova jednání a nevymezil tak ani mantinely pro jednání dalších prezidentů v budoucnosti. „Pokud vezmeme rozhodnutí soudu do důsledku, znamenalo by to, že by se v posledních týdnech a měsících výkonu svého úřadu mohl prezident utrhnout ze řetězu a dělat jakékoli protiústavní kroky, aniž by existovala nějaká sankce,“ myslí si senátor.
„Čekal jsem, že bude soud žalobu meritorně projednávat,“ uved Dienstbier, který argumentoval mimo jiné tím, že ústava nemůže postihovat všechny aspekty, z její důvodové zprávy ale vyplývá, že ukončení mandátu není překážkou pro soudní řízení.
Tím, že soud žalobu neprojednal, nevyjádřil se k protiústavnosti jednotlivých skutků prezidenta. Proto by Dienstbier preferoval i negativní rozhodnutí Ústavního soudu, kdy by soudci sice rozhodli, že míra porušení ústavy nebyla taková, aby byl prezident odsouzen, popsali by ale názor Ústavního soudu na protiústavnost jednotlivých Klausových rozhodnutí.
Gajdůšková: Rozhodnutí soudu neříká nic o tom, jestli jednal Klaus podle ústavy
Senátorka Alena Gajdůšková (ČSSD) si myslí, že rozhodnutí skupiny senátorů podat žalobu na bývalého prezidenta bylo správné a stejně jako Dienstbier rozhodnutí soudu respektuje. „Nemůžeme mluvit o vítězství, či prohře. Udělali jsme maximum,“ řekla Gajdůšková.
Jestliže Ústavní soud své rozhodnutí zdůvodňuje tím, že je po skončení mandátu, a sankce ztráty úřadu nemůže být uplatněna, nedozvíme se nic o tom, jestli Václav Klaus konal v souladu s ústavou.
Bublan: Nedokážu si představit tuto žalobu, dokud měla ODS v Senátu většinu
„Šlo primárně o to, abychom zjistili, jestli některé kroky prezidenta, hlavně amnestie, byly v souladu s ústavou,“ shrnul úmysl autorů žaloby senátor František Bublan (ČSSD). To, že Ústavní soud nebude probírat jednotlivá Klausova rozhodnutí, vidí jako škodu nejen pro senátory, ale také pro Václava Klause, který se tak nebude moci hájit.
Že senátoři nechali žalobu na prezidenta Václava Klause na konec jeho funkčního období, odůvodňuje Bublan rozložením sil v Senátu. „To, že by byla takováto žaloba podána v době, kdy měla v Senátu většinu ODS, si nedokážu představit,“ řekl Bublan.
Kubera: Pravda se ukázala, teď by se měl soudit Klaus
Naopak senátor za ODS Jaroslav Kubera považuje rozhodnutí soudu za správné, žaloba podle něj byla jen snahou očernit odcházejícího prezidenta. „Pánové Antl a Dienstbier potřebovali zabít dvě mouchy jednou ranou. Jednak dehonestovat Václava Klause a pošpinit ho před koncem jeho mandátu, druhý účel byl zviditelnit se, což se panu Dienstbierovi podařilo tak dokonale, že nakonec nebyl zvolen místopředsedou ČSSD, protože ač je to s podivem, i v ČSSD je spousta rozumných lidí,“ uvedl Kubera.
Vystrčil: Žaloba byla ostudou pro její autory i celou ČR
„Žaloba byla použita jako prostředek politického boje,“ myslí si také místopředseda senátorského klubu ODS Miloš Vystrčil, podle jehož názoru byla žaloba ostudou nejen pro Senát, ale i pro celou Českou republiku. Odůvodnění, že za velezradu lze soudit jen prezidenta, kterým už Václav Klaus není, považuje Vystrčil za naprosto logické.
