Příklad základní školy v Klimkovicích mluví za mnohé další. Havarijní stav budovy chce město řešit rekonstrukcí, od Státního fondu životního prostředí získalo 20 milionů korun. Už nyní se ale bojí vítězné firmy, podle místostarosty Jakuba Unucky (ODS) se hraje především o nejnižší cenu. „Když přijde firma s nabídkou pod 20 milionů korun, je jasné, že buď počítá s tím, že nezaplatí svým dodavatelům, anebo počítá s tím, že odvede svou práci nekvalitně,“ říká místostarosta.
Správci lázeňského města se už s firmou, která nabídla ve veřejné soutěži nejnižší cenu, spálili. V případě nedávno dokončené kanalizace řeší na 400 reklamací. A obávají se, že stejná firma se bude s nejnižší cenou ucházet i o zakázku rekonstrukce školy a znovu uspěje. Starosta Zdeněk Husťák hlavní vinu přisuzuje zákonu: „Bohužel je prostě nedokážeme vyloučit.“
Zákon nestanovuje nejnižší cenu jako jediné kritérium. Případy, kdy obce sáhnou po jiné nabídce, než té s nejnižší cenou, provází strach ze ztráty dotací. Ty mnohdy představují desítky milionů korun.
Politici se shodují na nutnosti normu změnit, v konkrétních návrzích se ale rozcházejí i koaliční partneři. Ministerstvo pro místní rozvoj považuje zákon za dobrý, připouští jen menší změny. Ministr Kamil Jankovský (LIDEM) vidí příčinu soutěží pouze na nejnižší cenu v nedostatečné kvalifikovanosti těch, kdo do soutěže zadávají kritéria, tedy obcí.
Jeroným Tejc (ČSSD): „Myslím si, že by zákon mělo doplnit opatření, které bude doopravdy fungovat a umožní ty společnosti, které neplní své závazky, vyřadit z ucházení se o veřejné zakázky.“
Podle ministerstva průmyslu ale současný stav brzdí stavebnictví a tím i celou ekonomiku. „Na Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže leží některé odvolání rok, rok a půl. To dělá městům a obcím velké problémy, aby třeba stihly vyúčtovat dotace,“ tvrdí zas ministr průmyslu Martin Kuba (ODS).