Praha - Břevnovský klášter v Praze si připomíná sto let od narození svého nejznámějšího opata v moderních dějinách. Největší silou Jana Anastáze Opaska, který se narodil 20. dubna 1913, prý byla schopnost získat si důvěru, a to i u těch, kdo se ke křesťanské víře nehlásí.
Nejsem potentát ani primadona, říkal Anastáz Opasek
GALERIE
videogallery_000222764
Nejsem žádný potentát ani primadona, říkal o sobě muž, který se ve čtyřiatřiceti stal nejmladším opatem v Československu. Zažil léta věznění, v exilu pak snad jako jediný přiměl ke společné řeči bývalé komunisty i disidenty. Stejně bez předsudků byl i po návratu domů.
„Dokázal takto hovořit i s nejrůznějšími představiteli politického života,“ říká o něm kardinál Dominik Duka. „Vzpomínám, jak žehnal křížkem, tak jako otec děti, nebo většinou to dělají maminky, nynějšího prezidenta Zemana.“
Klášterní cela v Břevnovském klášteře, kde Opasek bydlel, zůstala dodnes beze změn. „Na pracovním stole máme pro nás dodnes vzácnou relikvii. Kladivo, kterým pan opat stavěl v šedesátých letech pražské sídliště na Petřinách,“ upozornil Antontín Rückl z Břevnovského kláštera.
Bylo to poté, co jej pustili na amnestii z vězení, odsouzen byl ve vykonstruovaném procesu na doživotí. „Jednou řekl, že je moc rád, že byl ve vězení a že pracoval na stavbě. Že propotil mnoho košil. Říkal, že bez toho by byl nepřístupný prelát,“ vzpomíná Prokop Siostrzonek, převor benediktinského arciopatství.