Praha – Vláda znovu odmítla návrh ministryně práce a sociálních věcí Ludmily Müllerové (TOP 09) na úpravu systému sKaret. Ten přitom obsahoval některé nové úpravy v souladu s doporučením Úřadu pro ochranu osobních údajů. Ministryně později prohlásila, že názor vlády bere na vědomí a začne jednat o jejich zrušení. Součástí budou i dohady s Českou spořitelnou o případných kompenzacích. Spor už delší dobu rozděluje koaliční strany - TOP 09 chtěla projekt jen upravit, konec prosazuje ODS.
„Vláda přijala doporučení, které říká, že ministryně má zahájit jednání a legislativní návrhy o zrušení skarty. Beru to jednoznačně na vědomí a nyní se dá předpokládat série jednání s Českou spořitelnou i uvnitř resortu práce a sociálních věcí… Jak dlouhé to bude, v tuto chvíli ještě nejsem schopná říci,“ uvedla Müllerová na tisková konferenci.
Ministryně materiál týkající se kontroverzní sociální karty svým kolegům ve vládě předkládala už podruhé. Od první verze, kterou kabinet před třemi týdny odmítl, se ale nový materiál příliš nelišil. Premiér za postupem ministryně vidí „stranický příkaz“ z vedení TOP 09, která je proti ukončení systému.
- Premiér Nečas už v březnu doporučil ministryni Ludmile Müllerové ukončení projektu sKaret: „Nejméně špatné řešení minimalizující náklady finanční, věcné i politické je odstoupení od tohoto projektu.“
Zrušení sKarty podporují ODS a LIDEM nebo Věci veřejné. Jejich místopředsedkyně Kateřina Klasnová uvedla, že přímá odpovědnost jde za bývalým ministrem Drábkem a jeho náměstkem Vladimírem Šiškou. Pokud prý Česká spořitelna bude vyžadovat finanční náhradu, mohou VV kvůli projektu podat trestní oznámení, dodala Klasnová.
Také podle předsedy opozičních sociálních demokratů Bohuslava Sobotky by se kvůli případným kompenzacím za zrušení sKaret měl zodpovídat bývalý ministr Drábek, nikoliv daňoví poplatníci. „Já pokládám za nehorázné, jestliže se tady hovoří o jakýchkoliv kompenzacích, které by měly být vypláceny ze strany státu. Pokud takové nebezpečí hrozí, pak by se nepochybně měl zodpovídat bývalý ministr Drábek,“ řekl novinářům Sobotka.
Ministři by podle předsedy ČSSD měli veřejnosti jasně sdělit, jaká finanční rizika pro státní rozpočet z projektu vyplývají. Vládní strany by prý také měly proměnit slova v činy a podpořit ve Sněmovně návrh sociálních demokratů na zrušení sKaret.
Výhrady k sKartám měl ombudsman i ochránci soukromí, stížnost na projekt dostal také Ústavní soud. Poslanecká sněmovna bude brzy projednávat opozicí iniciovanou senátní novelu, která sKarty ruší. Předseda vlády si přeje konec projektu a tvrdí, že na takovém postupu se s ministryní už dohodl. Její TOP 09 je ale přesvědčena, že systém stačí pozměnit a zlepšit.
- Stanislav Polčák (TOP 09): „Strana TOP 09 chce na toto téma jednání, netvrdí, že tento model byl ideální, nicméně v nějaké formě by sociální karta měla být v nějaké formě zachována.“
- Vicepremiérka Karolína Peake: "Řešení situace jsou pro LIDEM jen dvě: zrušení projektu při minimalizaci nákladů, nebo zachování sKarty jen jako jednoho z možných prostředků pro výplatu a využití dávek, ovšem nepovinného pro klienty."
Müllerová, která se rušení brání, se odvolává na smlouvu se spořitelnou a při jejím ukončení se obává možných sankcí. Podle kontraktu mělo přes karty putovat aspoň 98 procent dávek a v budoucnu i penze. Resort se zavázal k tomu, že proti tomu nic nepodnikne. Vedení banky před nedávnem uvedlo, že do systému investovalo kolem 300 milionů. Premiér už dříve řekl, že stát uznává, že spořitelna měla výdaje. O případných kompenzacích by se tedy jednalo.
Systém provozuje Česká spořitelna. Ministerstvo práce s ní uzavřelo smlouvu do roku 2024. Projekt odstartoval loni za exministra Jaromíra Drábka (TOP 09). Jeho stranická kolegyně a nástupkyně ve funkci Müllerová dnes už podruhé navrhovala, aby příjemci dávek měli sKartu povinně jako průkaz. K placení a vybírání z bankomatu by ji používali jen dobrovolně. Nemuseli by tak mít spořitelní konto, které dostávají automaticky a přes které k nim peníze od státu putují. Dávky by jim mohl zas posílat rovnou i stát, a to na jejich účet či poštou. Za složenku by ale platili. Postižení by pak případně měli sKarty dvě - jednu jako průkaz pro handicapované, druhou jako kartu platební.
K 25. dubnu sKartu převzalo asi 274 tisíc lidí. Odmítlo ji kolem 4 100 příjemců. Přes karty a účty k nim se zatím vyplatilo 1,3 milionu dávek za 7,34 miliardy. Podle Drábka měl stát díky projektu ročně ušetřit za rozesílání dávek až čtvrt miliardy. Müllerová už dříve řekla, že úspory ale tak vysoké nebudou. Kartu totiž nemá dosud tolik lidí, jak se plánovalo. Ke konci loňska ji mělo mít milion klientů.
