Praha – Prvenství v elektronickém výzkumu uznal českým fyzikům i prestižní vědecký časopis Nature. Popsaný princip směřuje k razantnímu zrychlení veškeré elektroniky. Počítače by už třeba nepotřebovaly žádný čas, aby plně naběhly.
Objev slibující revoluci v elektronice si připsali čeští fyzici
Je to tak slabá vrstva, že se dá na destičce jen tušit. Přitom má tento nový, český materiál přerovnat základy dnešní chytré elektroniky - od počítačů, přes telefony až k řídícím jednotkám aut. Na rozdíl od všeho, co zatím existuje, se součástky z něj nebudou ovládat elektřinou, ale světlem.
„Světelné pulzy mohou být až o několik řádů rychlejší než elektrické pulzy. Cílem je skloubit v jedné komponentě, mikrosoučástce, všechny základní funkce počítače,“ popsal Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Tento výzkum může za několik let přinést novou generaci mnohem výkonnější elektroniky. Třeba paměti mohou být na základě těchto experimentů až milionkrát rychlejší.
Reportáž Martina Ruska (zdroj: ČT24)
Právě ukládání a čtení informací elektromagnetickým způsobem už fyzika zrychlit nedokáže, a vědci z Akademie věd a Karlovy univerzity tak mohou stamiliardovému elektrotechnickému odvětví ukázat, kudy dál. Tento princip pokládá základ zařízením, která budou během zlomku sekundy po spuštění schopná plnohodnotně pracovat.
V současné době se dá rychlého startu docílit pouze v případě, že se přístroj úplně nevypne, ale přepne jen do spícího módu. V moderní domácnosti se podle odhadů spotřebuje až deset procent elektřiny jen na udržení spotřebičů v pohotovostním režimu.