Praha - Více než tři pětiny obyvatel jsou pro to, aby byl v Česku zaveden trest smrti. O nutnosti tohoto trestu jsou přesvědčeni převážně levicoví voliči, jak vyplynulo z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Trest smrti by zavedlo 62 procent Čechů
Podle čtvrtiny respondentů (26 procent) by trest smrti měl v Česku „rozhodně“ existovat, dalších 36 procent je spíše pro něj než proti němu. Proti trestu smrti se zásadně staví 11 procent dotázaných, dalších 21 procent je spíše proti. Zbylých šest procent oslovených lidí na otázku nedokázalo odpovědět. Průzkumu, který se uskutečnil od 6. do 13. května, se zúčastnilo 1 062 lidí starších 15 let.
Přitom o existenci trestu smrti jsou častěji přesvědčeni lidé s orientací na levý kraj politického spektra, zejména voliči KSČM. Vysokoškolsky vzdělaní respondenti se častěji domnívají, že trest smrti „spíše nemá existovat“. Jednoznačně proti trestu smrti se staví spíše lidé se středopravou politickou orientací a lidé věřící, kteří se hlásí k římskokatolické církvi.
Stále více lidí je proti trestu smrti
Nejvíce lidí, a to až 75 procent, se pro znovuzavedení trestu smrti vyjadřovalo v letech 1992 a 1994. Následně podíl souhlasných názorů začal klesat a minima dosáhl v roce 2002, kdy se pro trest vyslovilo 56 procent dotázaných. Od roku 2005 jsou pro možnost popravit odsouzeného zhruba tři pětiny Čechů, tedy přibližně 60 procent respondentů.
Iosu Uribetxebarri, odsouzený člen ETA
Naproti tomu množství lidí, kteří trest smrti jednoznačně odmítají, s postupem času roste. Zatímco v roce 1992 proti němu bylo 13 procent dotázaných, letos je to 32 procent respondentů. Nejsilnějšími důvody proti zavedení trestu smrti jsou podle průzkumu riziko justičního omylu a obecně riziko zneužití trestu.
Mezi argumenty pro zavedení trestu naopak patří hlavně pocit spravedlivého zadostiučinění obětem a pozůstalým a to, že bez možnosti uložit trest smrti zabírají nenapravitelní těžcí zločinci zbytečně místo ve věznicích a stát je musí živit z daní.
Trest smrti byl v České republice zrušen v roce 1990 a nahrazen trestem odnětí svobody na doživotí. Poslední poprava se v českých zemích konala 2. února 1989, kdy byl v Praze oběšen pětinásobný vrah Vladimír Lulek, který ubodal svou manželku a děti. Zákaz trestu smrti zakotvuje v českém právním řádu Listina základních práv a svobod. Znovuzavedení trestu smrti by si tedy vyžádalo i změnu ústavy.