Pietní vzpomínky se zúčastnili třeba předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová (ODS), předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) nebo ministr zahraničí v demisi Karel Schwarzenberg (TOP 09), hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD) a další.
Předseda Senátu se v projevu zastavil u poválečného odsunu Němců: „Odsun vyplývá z nacistických zvěrstev. Každý, kdo chce tuto souvislost popírat, ať přijde sem do Ležáků.“ Dále ocenil nedávný výrok německé kancléřky Angely Merkelové o příčinné souvislosti nacismu a vyhánění.
Odboj nebyl jen mužská záležitost
Štěch připomněl, že u českých obětí nacismu a protifašistických bojovníků budí velkou nedůvěru koncepce chystaného památníku vysídlení v Berlíně. „Bylo by proto chybou si myslet, že pravdivý výklad dějin konečně zvítězil,“ uvedl Štěch. Nacistické zločiny spáchané v Ležákách a na jiných místech je proto podle něj nutné si nadále připomínat.
Štěch také varoval před dvěma stereotypy výkladu dějin. Odmítl tezi, že za veškeré zločiny nesou zodpovědnost výhradně Němci. Uvedl, že nebylo málo českých kolaborantů, kteří Němcům ochotně pomáhali a poukázal na roli žen v odboji a na stereotyp, že odboj byl jen mužská záležitost: „Právě Ležáky jsou důkazem, že nacisté mezi pohlavím nerozlišovali.“
Do Ležáků přišly také obě sestry Šťulíkovy, které jediné masakr v Ležákách přežily. V době, kdy byly odvlečeny a poslány do Německa na převýchovu, jim byl jeden a dva a půl roku.
- „Nejsem zde jednou za rok, jezdím sem i jindy s vnoučaty a s dcerou s dětmi. Co se stalo, jim říkat nemusíme, zajímají se sami. Když člověk vidí, co se děje ve světě, tak je to někdy ještě horší,“ uvedla Jarmila Doležalová, rozená Šťulíková.
Ležáky nacisté vypálili 24. června 1942 jako odvetu za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha. Gestapo odhalilo, že parašutisté z Ležáků udržovali vysílačkou spojení mezi domácím a zahraničním odbojem.
Nacisté ještě 24. června v Pardubicích popravili 34 dospělých obyvatel Ležáků. Dalších sedm osob z Ležáků a více než 40 spolupracovníků parašutistů nacisté zastřelili 25. června a 2. července 1942. Třináct dětí z Ležáků odvlekli, 11 jich našlo smrt v plynovém voze v polském Chelmnu.
Dnes je místo bývalé kamenické osady národní kulturní památkou. Spory s majitelkou části pozemků konání dnešního pietního aktu neohrozily. Památník Lidice, který má areál ve správě, totiž zajistil údržbu i na plochách, které stát nevlastní.