Šubr podle obžaloby loni v září vystřelil z brokovnice na dva muže, kteří na pokyn nového majitele pozemku rozebírali kovovou konstrukci fóliovníku. První z mužů na místě zemřel, druhý utrpěl vážná zranění a skončil na invalidním vozíku.
Šubr při závěrečném slově u soudu jakoukoliv vinu odmítl a lítost nad svým činem neprojevil. Muže, kteří rozebírali fóliovník, označil za nájemné zloděje, kteří prý přišli krást jeho majetek. „Vraždu jsem nespáchal. Jednal jsem v krajní nouzi. Žádám zproštění obžaloby,“ řekl Šubr. Celou událost označil za incident s tím, že by se před sebou musel stydět, kdyby svůj majetek nebránil.
Podle znalkyně z oboru psychologie Šubr jednal zkratkovitě a v afektu a čin si předem dlouhodobě neplánoval. Agrese byla afektivně zabarvená, prožíval velkou křivdu, uvedla. Šubra označila za nevyváženou osobnost, povahově uzavřený typ s láskou k myslivosti a přírodě. Obhájce Stanislav Kadečka uvedl, že Šubr na muže údajně nevedl mířenou střelbu. Připomněl, že Šubr byl kvůli dluhu na zdravotním pojištění od roku 1998 dlouhodobě perzekvovaný, až nakonec v exekuci přišel o své pozemky.
Státní zástupkyně Lenka Faltusová za přitěžující okolnost označila to, že Šubr nad svým činem žádnou lítost neprojevil. Připomněla, že jako myslivec znal charakter střelby. „Šlo o vraždu s rozmyslem, kdy si vybral zbraň i náboje. O stav postřelených se nezajímal a odjel domů. Obžalovaný si vůbec neuvědomuje, co způsobil,“ řekla žalobkyně.
Podle soudce Luboše Sováka Šubr evidentně střílel ve směru dvou osob a jako zkušený myslivec musel počítat s tím, že je zasáhne. K problémům obžalovaného s placením pojištění a exekucemi řekl, že každý stát má určitá pravidla, která se musí dodržovat. „Nemůže to řešit tím, že si postaví hlavu a řeší to po svém,“ řekl Sovák. Stupeň obrany přitom musí být úměrný tomu, co hrozí. „Co se stalo, je zcela nesouměřitelné,“ řekl.
