Praha – V případě, že se poslanci skutečně shodnou na tom, že schválí rozpuštění Poslanecké sněmovny, pak je povinností prezidenta republiky sněmovnu rozpustit a vypsat nové volby. Prezident by neměl s rozhodnutím o rozpuštění sněmovny váhat. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v rozhovoru pro ČT24 uvedl, že nepřichází v úvahu, aby hlava státu se svým rozhodnutím otálela týdny či měsíce. „Rozdíl mezi okamžikem, kdy sněmovna přijme usnesení, a okamžikem, kdy prezident vydá rozhodnutí, ten nemůže být počítán na týdny, ale maximálně na týden,“ objasnil prezidentův manévrovací prostor. Zároveň upřesnil, že sněmovna končí okamžikem, kdy ji rozpustí prezident republiky, nikoliv tehdy, když si to sama odhlasuje.
Rychetský: Sněmovnu rozpouští prezident, s rozhodnutím nelze váhat
S návrhem na rozpuštění sněmovny musí souhlasit třípětinová většina všech poslanců, tedy 120 zákonodárců. Rozpuštění dolní komory je potom na prezidentovi, kterému ale ústava nedává žádnou lhůtu, do kdy tak musí učinit. Ústava pouze definuje, do kdy se mají konat volby. „Byla-li Poslanecká sněmovna rozpuštěna, konají se volby do šedesáti dnů po jejím rozpuštění,“ píše se v ústavě.
Podle Rychetského se tak děje bezprostředně po rozhodnutí prezidenta. „Je povinnost prezidenta sněmovnu rozpustit a není pochyb o tom, že v tomto případě současně vypsat termín voleb tak, aby se konaly od jeho rozhodnutí o rozpuštění Poslanecké sněmovny do šedesáti dnů,“ konstatoval. Není tak v žádném případě možné vlastní rozhodnutí prezidenta odkládat v řádu měsíců, ale pouze v čase nezbytném pro organizační přípravu pro realizaci nových voleb.
Prezident Miloš Zeman
S tím souhlasí i ústavní právník Marek Antoš, podle kterého je prezident tímto rozhodnutím vázán a měl by tak učinit bez zbytečného odkladu. Nevidí ale důvod, proč by Zeman, který rozpuštění prosazoval, v této věci proces zdržoval. „Nedokážu si představit, co by mělo být tím důvodem, proč by prezident nepostupoval bezodkladně. Po všech těch dezinterpretacích ústavy si ale lze představit cokoliv,“ doplnil Antoš.
Zemana mohou zdržet jen organizační záležitosti
Rozhodnutí o rozpuštění Poslanecké sněmovny může Zeman vydat až v okamžiku, kdy mu ministr vnitra a statistický úřad potvrdí, v jakém termínu jsou schopni volby připravit. S tím by neměl podle Rychetského Zeman v žádném případě otálet. „Ten časový rozdíl mezi okamžikem, kdy sněmovna přijme usnesení a okamžikem, kdy prezident to rozhodnutí, ten nemůže být počítán na týdny, ale na týden,“ dodal.
Maximálně do týdne, tvrdí Michal Hašek
Sociální demokraté jsou přesvědčení, že jestli Poslanecká sněmovna odhlasuje svoje rozpuštění, prezident republiky ho potvrdí maximálně do týdne. Ve Dvaceti minutách Radiožurnálu to dnes prohlásil statutární místopředseda ČSSD Michal Hašek. Miloš Zeman to prý řekl jemu a Bohuslavu Sobotkovi, když minulý měsíc jednali v Lánech.
Rozhodnutí o rozpuštění sněmovny je z části podmíněno součinností s exekutivou. Zeman si tak bude muset včas obstarat veškeré podklady a záruky k tomu, aby vláda byla skutečně schopna ve stanoveném termínu volby připravit. Rozhodnutí o vypsání termínu nových voleb je totiž zároveň vázáno na kontrasignaci ze strany předsedy vlády.
Ústava
Rychetský také připomněl, že legislativní proces ani zdaleka nekončí ve chvíli, kdy sněmovna ve třetím čtení vysloví souhlas s osnovami zákonů, které projednává. „Musí tam být ještě další prostor pro jednání Senátu. Legislativní proces musí být dokončen ještě za trvání současné sněmovny. Jinak proces nevratně končí a není možné v něm pokračovat, jakmile přestane existovat Poslanecká sněmovna,“ zdůraznil Rychetský.
Sněmovnu se poslancům nevyplatí rozpustit, pokud chtějí prosadit zákon
Úvahy poslanců o tom, ve kterém termínu se rozhodnou hlasovat o svém rozpuštění, by podle Rychetského měly být podmíněny skutečností, zda opravdu mají zájem, aby některé normy stihl projednat i Senát. Ten má na to lhůtu třicet dnů. „Kdyby k rozpuštění sněmovny došlo zhruba příští týden a kdyby příští týden stihla sněmovna ve třetím čtení ty osnovy schválit, tak by zmařilo jejich vstoupení v platnost, protože musí zůstat ještě legislativní prostor těch minimálně třicet dnů, které ústava dává Senátu,“ uvedl Rychetský.
Podobný názor má také Antoš. „Je-li Poslanecká sněmovna rozpuštěna, tak všechny návrhy, které jsou rozjednané v Poslanecké sněmovně, padají pod stůl a není již možné se k nim po volbách vrátit,“ dodal. Na Senát do té doby přechází pravomoc přijímat zákonná opatření ve věcech, které nesnesou odkladu, a to výhradně na návrh vlády. Pokud by sněmovna v povolebním složení tato opatření nepotvrdila, normy by pozbyly platnosti. To se ale nikdy nestalo, protože Poslanecká sněmovna ještě nebyla tímto způsobem nikdy rozpuštěna.
Možnost rozpuštění sněmovny zavedla ústavní novela přijatá před čtyřmi lety. Poslanci se na ní shodli po verdiktu Ústavního soudu, který na podnět tehdejšího poslance Miloše Melčáka zrušil předčasné volby po pádu kabinetu Mirka Topolánka (ODS). Poslanci k nim chtěli dospět ústavním zákonem o zkrácení volebního období. Melčák ale tehdy zákon úspěšně napadl se zdůvodněním, že zasahuje do jeho poslaneckých práv.
GALERIE
videogallery_361176
