Rychetský: Zeman jednal při jmenování vlády neortodoxně, ale zákonně

Praha - Podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského jednal prezident Miloš Zeman při jmenování Rusnokovy vlády v mezích ústavy. Jednal neortodoxně, neměl prý ale jinou možnost. „Mám pocit, že situace pro prezidenta, stejně jako pro celou naši zemi, byla svízelná. Nejenže formálně neporušil ústavu, ale ani fakticky neměl možnost jiného způsobu konání,“ potvrdil v pořadu Interview ČT24 Rychetský.

Prezident jednal při jmenování Rusnokovy vlády v mezích zákona

„Prezident republiky dostal ze strany vlády dosavadní vládní koalice její demisi, kterou přijal. V tu chvíli by bylo absurdní očekávat, že tu vládu opět jmenuje - to by demisi přece nemusel přijímat. V tu chvíli se obrátil na sociální demokracii a nabídl jejímu předsedovi, aby se ujal sestavení vlády. Ten to odmítl. Kdo mu zůstal k dispozici? Několik přeběhlíků, několik veverek (VV), z těch měl sestavovat vládu? Byl v situaci, kdy neměl žádný jiný prostor. Uznávám, že postupoval neortodoxně v tom, že mohl odložit jmenování pana Rusnoka a mohl zkusit s představiteli politické scény získat pro něj nějakou podporu. Ta situace nebyla jednoduchá. Pak se ukázalo, že jakási revitalizace vládní koalice by nebyla možná, protože nemají většinu ve sněmovně. Mám pocit, že situace pro prezidenta, stejně jako pro celou naši zemi, byla svízelná. Nejenže formálně neporušil ústavu, ale ani fakticky neměl možnost jiného způsobu konání,“ řek v Interview ČT24 Pavel Rychetský.

Jak to bude s návrhy, které jsou nyní ve sněmovně?

Zřejmě se rozpustí Poslanecká sněmovna (PS). Okamžikem rozpuštění sněmovny se všechny normy, které projednala, nemohou vrátit (v případě, že Senát je zamítne nebo prezident vetuje) na půdu PS. Proces může pokračovat, má-li být úspěšný, jedině tak, že je Senát a prezident schválí. Kdyby došlo k nějakému zamítnutí či vetu, bohužel není vůbec možné, aby rozpuštěná či nová sněmovna o tom dál jednala. Takové normy padají pod stůl.

Stejně padají pod stůl i všechny normy rozjednané na půdě sněmovny, kde ten proces nebyl završen. Nově zvolená sněmovna nemůže pokračovat ve druhém či třetím čtení. Ten proces definitivně končí a musí začít znovu.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Schází se poradní sbor - někdo mluví o propojení vysokých institucí

Rychetský se Zemanem spolupracuje při doplňování Ústavního soudu. Z jejich iniciativy se začal scházet neformální poradní sbor složený z vrcholných představitelů justice, s nimiž prezident konzultuje konkrétní jména kandidátů. V době, kdy na Hradě úřadoval Václav Klaus, nic podobného neexistovalo.

„Je dobře, jestli mezi vrcholnými ústavními institucemi existuje dialog a koordinace. Považuji to za velice příznačné. Situace, kdy prezident Klaus soustavně kritizoval a ignoroval sféru justice, zdá se definitivně skončila. Začíná éra jistého dialogu, koordinace a zásadní spolupráce mezi ústavními institucemi, ale mohu vás ujistit, že nejcennější hodnotou je jejich nezávislost,“ prohlásil Rychetský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoJaký je život za mřížemi? Věznice otevřely své brány veřejnosti

Věznice po celém Česku poprvé zpřístupnily veřejnosti své prostory za plného provozu. Zájem byl mimořádný. Prohlídky se kromě neděle uskuteční také ve středu 25. listopadu, kapacity už jsou ale vyčerpané. Vězeňská služba uvažuje o tom, že akci za rok zopakuje.
před 35 mminutami

Protestující zaplnili Letenskou pláň, postavili se „silovému vládnutí“

Spolek Milion chvilek žádá vládu o stažení zákona, který ruší poplatky za veřejnoprávní média. Chce skutečný dialog a jiný styl vládnutí. Na demonstraci na pražské Letné to v neděli uvedl jeho předseda Mikuláš Minář. Vyzval také k odvolání šéfa hnutí SPD Tomia Okamury z čela Poslanecké sněmovny a odebrání ministerstva obrany jeho hnutí. Účastníci akce zaplnili všechny připravené sektory a přihlíželi průběhu i z přilehlého parku. Policisté na demonstraci nezaznamenali výrazné problémy.
13:57Aktualizovánopřed 45 mminutami

VideoPřed 30 lety se konaly první volby do Senátu. Debaty o jeho potřebnosti trvají

Třicet let uplynulo v neděli od prvních voleb do Senátu. Lidé tehdy zvolili všech 81 zákonodárců. Od té doby se třetina horní parlamentní komory obměňuje každé dva roky a vždy ve spojení s jinými volbami. Ústava sice počítala se Senátem už od vzniku Česka v roce 1993, ale kvůli dlouhým debatám o smysluplnosti a potřebnosti tohoto orgánu se do něj poprvé volilo až v druhé polovině listopadu 1996. Voliči vybírali z 568 kandidátů, třetinu senátorů tehdy volili na šest let, třetinu na čtyři a třetinu na dva roky. Účast byla neočekávaně nízká, v prvním kole přišlo 35 procent voličů a v druhém 31 procent. V prvních volbách do Senátu byla nejúspěšnější ODS, následovaná sociálními demokraty a lidovci. Od té doby se do horní komory volilo už patnáctkrát. Debaty o její smysluplnosti a potřebnosti ale neutichly dodnes.
před 51 mminutami

Macinka zpochybnil přínos demonstrací pro občany, Fiala ocenil aktivitu občanské společnosti

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Nedělní debatě zpochybnil přínos demonstrací spolku Milion chvilek pro demokracii pro občany. Expremiér Petr Fiala (ODS) naopak ocenil aktivitu občanské společnosti a hájil její právo pokojně protestovat. V souvislosti s blížícím se výročím 17. listopadu 1989 se politici věnovali také stavu a fungování české demokracie. Lídr TOP 09 Matěj Ondřej Havel upozornil na nedostatečnou kontinuitu při řízení některých ministerstev, zatímco předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) připomněl svou snahu prosadit celostátní referendum a odvolatelnost politiků. Debata se dotkla rovněž zapojení Česka do zajištění případného míru na Ukrajině. Politickou část pořadu moderovala Jana Peroutková, diskusi s odborníky Jiří Václavek.
11:30Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
před 7 hhodinami

Téměř dvě třetiny lidí si myslí, že je dnes lépe než před rokem 1989, ukázal průzkum

Téměř dvě třetiny občanů se domnívají, že se v současném demokratickém režimu máme lépe než před rokem 1989, vyplývá z průzkumu agentury Kantar CZ pro Českou televizi. Za poslední dva roky se tento podíl zvýšil o čtyři procentní body. Podíl těch, kteří naopak soudí, že se jako společnost máme v současnosti hůře, se mírně snížil na zhruba jednu pětinu. Šest procent respondentů se nevyjádřilo. Průzkum se uskutečnil mezi 12. a 30. říjnem letošního roku. Celkem se ho zúčastnilo 1200 respondentů.
před 8 hhodinami

Sněmovna se pře o novely trestního zákoníku. Opozici vadí roztříštěnost

Ve sněmovně panují spory ohledně novel trestního zákoníku. Koalice předložila do dolní komory vládní i poslanecké návrhy. Chce tak třeba zpřísnit tresty za týrání zvířat. Celkem jich je pět. Opozici vadí, že se změnami nepřichází v ucelené podobě.
před 15 hhodinami

O čem plánujeme informovat v neděli 15. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.