Praha – Plán školní inspekce sčítat romské žáky na praktických (dříve zvláštních) školách vyvolal nesouhlas u Asociace speciálních pedagogů. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva ho ale hájí: způsob, jakým se sčítání provádí, prý neporušuje žádné zákony – ani zákony na ochranu osobních údajů. Sbírají se prý anonymizované údaje a ze škol by měl odejít jen podíl romských žáků. Sčítání hájí i Jan Stejskal z Romského vzdělávacího fondu. Mnoho mladých Romů je totiž stále vzděláváno podle osnov pro lehce mentálně postižené, ačkoliv do takových škol nepatří, za což je Česko kritizováno i ze zahraničí.
Vládní zmocněnkyně: Sčítání romských žáků je nutné a neporušuje zákon
O tom, kdo je Rom, má ředitel rozhodovat na základě definice ministerstva práce, kterou schválil i ombudsman. Podle ní se za romského žáka považuje člověk, který se za něj sám považuje, anebo je za takového považován významnou částí svého okolí. Jenže právě tato definice se nelíbí předsedovi Asociace speciálních škol Jiřímu Pilařovi (TOP 09): „Mě by se třeba dotklo, když bych byl považován za jiné etnikum, než by si myslel někdo jiný. Ale protože by to bylo třeba pět lidí, tak bych měl smůlu a stal bych se příslušníkem etnika, kterým se necítím být,“ uvedl Pilař ve Studiu 6.
Podle něj je sčítání romských žáků nešťastné od samého počátku, rozdělováním a sčítáním romských žáků se prý jen prohlubuje příkop, který ještě nebyl zakopán. Ministerstvo školství ale sčítání hájí, je prý nutné, aby Česko dokázalo, že romských žáků na speciálních školách ubývá. Reaguje tím na verdikt Evropského soudu pro lidská práva z roku 2007, podle kterého muselo 18 romských žáků do speciální školy chodit zbytečně.
„Chceme dokázat, že jsme vykonali ten rozsudek. Tedy abychom se zbavili jha, že ČR diskriminuje Romy – teď se dostáváme např. v USA do učebnic jako typický příklad nepřímé diskriminace. V takovém případě musíme prokázat, že jsme s tou situací pohnuli,“ vysvětloval ve Studiu 6 ředitel odboru vzdělávací soustavy na ministerstvu Jakub Stárek (ODS).
Také podle vládní zmocněnkyně Moniky Šimůnkové je sčítání nutné a nedělá se poprvé: v minulých letech ho provedla školní inspekce a také veřejný ochránce práv, který používal stejnou metodu. „Pokud by v minulých letech neproběhl výzkum ombudsmana, podle kterého je 32-35 % romských dětí stále vzděláváno jako děti lehce mentálně postižené, tak bychom si všichni mysleli, že je situace v pořádku a že v podstatě zachováme současný stav,“ hájí sčítání Šimůnková.
Podle Jana Stejskala, koordinátora pro ČR Romského vzdělávacího fondu, má velký podíl také samotný přístupu pedagogů: „Existuje výzkum Ústecké univerzity, který ukázal, že děti romské a neromské jsou pedagogy často vnímány jinak. V naprosto stejné situace pedagogové navrhovali jiné postupy, konkrétně šlo o přeřazení do upraveného vzdělávacího programu, třikrát častěji u dětí romských než u dětí neromských.“ Nejhorší je podle něj segregované vzdělávání jednotlivých skupin dětí.
Sčítání hájí i Stejskal: „Nejde o sčítání, které by se jakkoliv dotýkalo osobních údajů žáků (…) provádí se pouze kvalifikovaný odhad, který má sloužit k zamezení pokračující diskriminace romských žáků.“ Jsou prý potřeba data, která ukážou, zda dochází k pozitivnímu posunu v otázce romského vzdělávání.
Monika Šimůnková:
„Výskyt lehkého mentálního postižení se u všech národů na světě pohybuje zhruba do tří procent. U romské národnosti v ČR je to desetkrát více, což je totální nesmysl.“
V praxi sčítání vypadá tak, že učitelé, kteří vyplňují dotazníky, musí o konkrétním žákovi vzít v úvahu všechny informace, které mají – včetně rodinného zázemí. Na základě toho pak rozhodnou, zda patří k romskému etniku. „Lepší způsob, jak zjistit, kolik romských žáků navštěvuje speciální školy, není,“ uvedla Šimůnková. Ze škol má ale odejít jen údaj o tom, kolik procent tvoří romští žáci. „Jde o to, že se sbírají anonymizované nekonkrétní údaje o tom, kolik zhruba procent romských dětí je vzděláváno podle rámcového vzdělávacího programu pro děti tzv. lehce mentálně postižené,“ dodala vládní zmocněnkyně.
Podle ní se situace zlepšila díky exministrovi školství Petru Fialovi, který po mnoha letech konečně rozjel proces, který směřuje k větší inkluzivitě vzdělávání. Ministerstvo školství prý pracuje i na revizi diagnostických testů, na základě kterých končilo mnoho romských dětí v praktických školách jako lehce mentálně postižené. „Teď je doporučováno, aby se konaly i jiné testy, které jsou možná více objektivní,“ dodala Šimůnková.
GALERIE
videogallery_000243641