Koalice TOP 09 s ČSSD? Rozhodně ne, shodli se středočeští lídři

Praha - Představa koalice TOP 09 s ČSSD, kterou údajně naznačil předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, podle středočeských lídrů těchto stran reálná není. „Spolupráce s ČSSD je po těchto volbách vyloučena,“ řekl Miroslav Kalousek (TOP 09). „Na koalici musí být vždy dva,“ reagoval zase na nabídku spolupráce, i když jen teoretickou, negativně i Jan Hamáček (ČSSD). Současným předvolebním výzkumům dominující ČSSD by si koalici dokázala představit s KDU-ČSL a komunisty, naráží ale na problém: lidovci koalici s KSČM jednoznačně odmítají. Jiný problém řeší ODS, která by se po dramatických změnách v předchozí koalici ráda vyhnula spolupráci s nově vzniklými stranami. „Spálili jsme se a nedokážu si představit, že bychom vstoupili podruhé do stejné řeky,“ řekl Petr Bendl (ODS).

Spekulace o povolebním uspořádání rozvířil Karel Schwarzenberg, který podle serveru týden.cz označil jako jediného možného koaličního partnera TOP 09 po volbách ČSSD. Schwarzenberg později své vyjádření relativizoval, spolupráci s ČSSD se v předvolební debatě ČT bránil i Miroslav Kalousek. „Povolební spolupráce po těchto volbách je s ČSSD vyloučena,“ řekl Kalousek, podle něhož bylo Schwarzenbergovo prohlášení vytržené z kontextu a on i předseda TOP 09 navíc tuto spolupráci již mnohokrát vyloučili. TOP 09 si stejně tak podle Kalouska nedokáže představit spolupráci se ZEMANOVCI, stejně jako „s politickým hnutím, které vede do voleb bývalý komunistický agent StB“, řekl Kalousek.

Schwarzenberg uvedl v rozhovoru pro příští vydání časopisu Týden, že TOP 09 může po volbách vytvořit koalici jedině s ČSSD. Schwarzenberg promluvil o koalici s ČSSD v reakci na otázku, zda by si uměl představit povolební spolupráci s hnutím ANO Andreje Babiše. „Jediná realistická možnost vytvořit koalici je se sociální demokracií. Nikoliv s hnutím ANO. To mě nezajímá,“ řekl šéf TOP 09. Později ale uvedl, že koalici by například kvůli velkým rozdílům v programech stran nebylo možné ustavit.

Schwarzenberg ale dříve v Interview Daniely Drtinové označil případnou společnou vládu s ČSSD za nereálnou. „Není to aktuální, neboť pan prezident zakázal sociální demokracii s námi uzavřít koalici. Zjistil jsem, že má převeliký vliv na ČSSD, takže očekávám, že žádnou nabídku nedostaneme,“ dodal v Interview.

„Na koalici musí být vždy dva,“ reagoval na potenciální zájem o spolupráci ze strany TOP 09 lídr sociální demokracie ve Středočeském kraji Jan Hamáček. „Velmi obtížně bychom si tu koalici dokázali představit,“ dodal s tím, že TOP 09 byla hybnou silou předchozí vlády a stejně jako s ODS ani s touto stranou ČSSD do koalice mířit nehodlá. A s kým by si naopak ČSSD koalici představit dokázala? Podle Hamáčka připadají v úvahu hlavně dvě strany, a to komunisté a lidovci.

Tato představa koalice ale naráží na jeden zásadní problém: KDU-ČSL s komunisty do koalice jít nechce. „Pro KDU-ČSL je obtížná podpora jakékoli koalice, ve které bude zastoupena KSČM,“ potvrdil Ivan Gabal. S dalšími stranami, včetně nových politických uskupení, si spolupráci představit dokáže. „Pokud to bude pozitivní dialog, ne negativní vymezování,“ upřesnil Gabal.

To pro Stanislava Grospiče z KSČM je spolupráce s ČSSD přijatelnou variantou. ČSSD jako vhodného partnera vidí i SPOZ, pro niž by připadala v úvahu i spolupráce s KSČM a KDU-ČSL, problém má naopak se stranami, které byly v minulé vládě, stejně jako s oběma novými uskupeními.

ODS má jasno v tom, že by se chtěla vyvarovat spolupráce s nově vzniklými stranami. „Dvakrát do stejné řeky, to si neumím představit,“ poukázal středočeský lídr ODS Petr Bendl na nepříliš úspěšnou spolupráci občanských demokratů s Věcmi veřejnými. Do koalice by tak Bendl nešel s hnutím Úsvit. „U Andreje Babiše zase vidím riziko, že tady může získat monopolní postavení a že bude spíše chránit svůj byznys v parlamentu,“ uvedl Bendl. Občanským demokratům tak zbývá jejich současný koaliční partner: TOP 09. „Nebude-li nás nutit dělat povinné sKarty a nutit lidi si platit povinné spoření u některých bank,“ upřesnil Bendl.

To nová hnutí shodně tvrdí: do vlády nemusíme, chceme hlavně moc ovlivnit dění. „My se nebudeme hrnout do vlády,“ řekl lídr Úsvitu Tomio Okamura. „Potřebujeme tolik procent hlasů, aby na nás vláda stála,“ popsal Okamura, jak by chtěla jeho strana prosadit své záměry. Vláda, která by byla na jeho hlasech závislá, by pak podle Okamury musela prohlašovat zákon o referendu. „Konečné slovo pak už budou mít občané,“ myslí si Okamura.

Stejně tak by v opozici klidně skončilo i hnutí ANO. „Naším cílem není vládnout,“ řekla Jaroslava Jermanová, podle níž má nyní ANO pro koaliční vyjednávání jedinou jasnou podmínku: nepůjde do koalice s KSČM.

121 minut
Předvolební debaty 2013
Zdroj: ČT24

Pomohl by přechod k většinovému systému větší stabilitě politické scény?

Dlouhodobě přechod k většinovému systému podporuje ODS, Petr Bendl by si ho představoval tak, že by v Poslanecké sněmovně zůstal zachován současný počet 200 nebo ještě lépe pro zamezení patovým situacím lichých 201 poslanců a stejný počet by byl i volebních okrsků, v nichž by pak byli jednotliví poslanci voleni. „Ten, kdo získá největší podporu lidí, by se dostal do Poslanecké sněmovny,“ popsal Bendl, který zároveň připustil, že změna volebního systému není v současné chvíli zásadní prioritou.

V názoru na změnu volebního systému se s občanskými demokraty shoduje hnutí ANO. „My podporujeme většinový systém, protože lépe odkryje zodpovědnost jednotlivých politiků,“ uvedla Jermanová. „Ti politici se na kandidátkách za nikoho neschovávají,“ dodala. Na rozdíl od Bendla by ale navrhovala upravit velikost parlamentu, aby mohl být i počet volebních okrsků nižší. Ani pro ANO ale není změna volebního systému prioritou.

Méně vyhraněný názor má na změnu volebního systému TOP 09, názory se dokonce liší mezi jejími jednotlivými členy. „Osobně se domnívám, že změna systému směrem k většinovému stejně stabilitu koalic nepřinese,“ myslí si Miroslav Kalousek.

Na tradici poměrného volebního systému v České republice poukazuje ČSSD. „Já bych velmi varoval před lidovou tvořivostí,“ zastal se současného systému Hamáček. „Výrazné změny by náš stát destabilizovaly,“ dodal.

„Existující systém lze dále akceptovat,“ řekl představitel SPOZ František Koníček, který by ale navrhoval zvýšení počtu okrsků a větší možnosti pro voliče preferovat jednotlivé kandidáty. „Volič by měl mít větší flexibilitu,“ uvedl Koníček.

Dále směrem k poměrnému systému míří KDU-ČSL, která by se chtěla vrátit k čistě proporčnímu systému bez zvýhodnění pro vítěze voleb. „Podle mého názoru byl problém v tom, že v době koaliční smlouvy ODS a ČSSD zdeformovali volební systém,“ řekl Ivan Gabal, podle něhož český volební systém rozkolísalo i zavedení přímé volby prezidenta.

Komunisté by si zase dokázali představit snížení pětiprocentní hranice nutné pro vstup do poslanecké sněmovny až na tři procenta. „Mohlo by to pomoci zviditelnit i menší politické strany,“ myslí si Stanislav Gospič, podle něhož má pozitivní význam, že zatímco senátoři jsou voleni většinovým systémem, pro výběr poslanců se uplatňuje systém poměrný, kombinovaný s některými prvky většinovými.

Velkou roli hraje způsob volby v programu hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury, které prosazuje takzvaný švýcarský model, a velký význam tak přikládá možnosti přímé volby i referenda. „Už prezident Masaryk říkal, že bychom měli být Švýcarskem střední Evropy,“ řekl Okamura. Poměrný systém podle něj způsobuje vratké koalice, Okamura by také snížil počet poslanců na 83, tedy počet stejný jako u původních okresů, které by nyní stanovil volebními okrsky. „Poslanců je moc,“ myslí si Okamura, který by také chtěl, aby v budoucnosti vládu sestavoval přímo zvolený prezident.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vědci na Vysočině zkoumají dopady změny klimatu

V rámci mezinárodního projektu přijeli vědci na Vysočinu zkoumat dopady změny klimatu. Experti budou čtyři roky monitorovat zadržování vláhy v tamní půdě v souvislosti s teplotními extrémy a podle toho pak třeba vybírat stromy pro sázení. „Tento region je velice specifický kvůli klimatickým podmínkám a byly tady velké zásahy kvůli kůrovci,“ vysvětluje výběr lokace Michal Kepka z katedry geomatiky Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni. Kromě Vysočiny bude výzkum probíhat například i v Rakousku, Finsku a Arktidě.
před 1 hhodinou

Placení v zahraničí provází i záludný poplatek

Web ČT24 spolu s analytikem Jiřím Tylečkem přináší odpovědi na základní otázky spojené s placením v cizině, například na dovolené. Pokud platíme v zahraničí, je zásadní při výběru z bankomatu či při platbě u obchodníka nepřepočítávat částku na českou korunu. Provází to vysoké poplatky. Banky při platbě kartou v zahraničí také používají vlastní devizové kurzy s přirážkou, o čemž se podle Tylečka příliš nemluví.
před 2 hhodinami

Jednací řád sněmovny se upravit nedaří. Ani přes výzvy Ústavního soudu

Změnu jednacího řádu ve sněmovně se stále nepodařilo prosadit. Často tak dochází k dlouhým obstrukcím a k zablokování dolní komory. Naopak se někdy stává i to, že se někteří poslanci nedostanou ke slovu, protože veškerý čas vyčerpají politici s přednostními právy. Podle předsedy Ústavního soudu Josefa Baxy by přitom možná právě změna přednostních práv pomohla. Ústavní soud v poslední době ve svých nálezech několikrát označil současný jednací řád dolní komory za neudržitelný. „Mít právo přednosti neznamená, že můžu mluvit, o čem chci a jak dlouho chci,“ upřesňuje Baxa pro ČT.
před 2 hhodinami

Šmarda považuje spojení se Stačilo! za historickou chybu, SOCDEM opustí

Expředseda SOCDEM Michal Šmarda považuje spojenectví sociálních demokratů se Stačilo! za historickou chybu. K srpnu nezaplatí členský příspěvek a ve straně skončí, avizoval. Předsednictvo Stačilo!, v němž figurují komunisté, ve čtvrtek schválilo spolupráci se sociálními demokraty pro říjnové sněmovní volby. Ti budou na kandidátkách Stačilo!
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Peníze na vyšší platy policistů a hasičů chce vláda vzít z resortu obrany

Bezmála miliardu korun na vyšší výdělky policistů a hasičů chce kabinet vzít z rozpočtu obrany, jak zjistila Česká televize. Oběma složkám se tento měsíc příjem zvedá o tři tisíce korun. Členové vlády až dosud o přesunu peněz mezi resorty obrany a vnitra veřejně nemluvili. Důvodem výpomoci je fakt, že resort Jany Černochové (ODS) na rozdíl od úřadu Víta Rakušana (STAN) má volné peníze, které může na tento neplánovaný výdaj poskytnout.
před 10 hhodinami

Soláry v EU poprvé vyrobily víc energie než jádro

Fotovoltaika v červnu v Evropské unii vyrobila poprvé v historii víc energie než jaderné elektrárny, zjistila energetická analytická společnost EMBER. Na třetím místě se dlouhodobě drží vítr. V samotném Česku vede uhlí a jaderné zdroje. Ty obnovitelné jsou až na třetím místě. I kvůli vyšším dodávkám zelené energie do sítě roste zájem o bateriová úložiště, a to nejen v Unii. V Česku se zájem meziročně ztrojnásobil.
před 11 hhodinami

Slovenský ministr kritizoval BIS za informaci o možné ruské stopě v kauze výhrůžek

Slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas) kritizoval českou Bezpečnostní informační službu (BIS) za to, že informovala o možné ruské stopě v případu loňského vyhrožování školám v Česku a na Slovensku, ve kterém mezinárodní policejní tým tento týden zadržel na Ukrajině jednoho Ukrajince. Šutaj Eštok řekl, že jde o nepotvrzenou hypotézu. Mluvčí české kontrarozvědky Ladislav Šticha řekl, že BIS nebude vyjádření slovenských politiků komentovat.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Rekordní rozpočet EU je z pohledu Česka velmi dobrou zprávou, říká Votápek

„Evropská unie si uvědomuje výzvy, které před ní stojí. Rozšiřuje se a potřebuje více peněz, uvědomuje si, že zaostávala. Z pohledu České republiky to vidím jako velmi dobrou zprávu,“ řekl k návrhu unijního rozpočtu na období 2028 až 2034 ve výši dvou bilionů eur expert Pirátů na zahraniční politiku Vladimír Votápek v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Podle něj v Unii nepanuje jednotný názor ohledně priorit budoucích investic, ale tuto skutečnost nevnímá jako problém. „EU je společenství demokratických zemí, což je nejefektivnější v situacích, ve kterých jednostranné řešení neexistuje,“ dodal. Votápek se také vyjádřil k jednání o obchodní dohodě s USA. „Dejme Bílému domu i velkým přispěvatelům, kteří pomohli (americkému prezidentovi Donaldu) Trumpovi do úřadu, najevo, že pokud začnou 1. srpna platit třicetiprocentní cla, bude je to bolet,“ doplnil.
před 11 hhodinami
Načítání...