Praha – Sociologický ústav Akademie věd dnes ráno zahájil provoz webu Politické finance, který dává zájemcům nahlédnout do toku peněz v sekretariátech jednotlivých politických stran. Na webu je k dispozici přehled partajních příjmů a výdajů, seznam dárců i stranické výroční zprávy. Zveřejněná čísla také odhalují nejasnosti ve financování politických subjektů – například u občanské demokracie se deklarované příjmy za loňský rok rozcházejí o 54 milionů korun.
„Finanční zprávy politických stran včetně seznamu dárců byly dříve dostupné pouze fyzicky v parlamentní knihovně. Náš portál umožní radikálně lepší dostupnost těchto údajů a také vyhledávání a stahování údajů o dárcích,“ objasňuje hlavní přínos nového webu jeho spoluautor, vědecký pracovník Sociologického ústavu AV ČR Michael L. Smith.
Důvodem pro vytvoření databáze Politické finance bylo podle tvůrců to, že stranické kasy nepodléhají prakticky žádné kontrole. Většina získaných dat pochází právě ze zmíněných tištěných verzí výročních zpráv v parlamentní knihovně.
Uživatel webu má možnost procházet jednotlivé složky příjmových a výdajových stránek stranických rozpočtů zpětně do roku 2006, ve stejném časovém období může hledat také v seznamech dárců, kteří na provoz politických uskupení přispěli, a to buď v ročních výpisech, nebo podle názvu firmy a jejího IČO. Návštěvníci tak snadným způsobem zjistí například to, že zatímco na chod komunistické strany přispěla pouze 3 procenta právnických osob, v případě občanské demokracie šlo o víc než sedmatřicet procent.
Smith: Naší rolí není řešit pravdivost - zodpovídají strany
Autoři projektu zároveň upozorňují na to, že statistiky nejsou přesné – ovšem nikoli jejich vinou, ale kvůli stranickým účetním, kteří do finančních toků zanesli i řadu chyb. „Naší rolí není hrát soudce a posoudit, jestli jsou údaje pravdivé, nebo ne. Občané mají právo mít správný přístup k informacím, které jsou zásadní v demokratické společnosti a občané sami mohou posoudit, jestli jsou informace pravdivé,“ konstatuje Smith.
Znatelný rozpor se tak dá najít například v deklarovaných příjmech ODS za loňský rok. Součet jednotlivých položek na příjmové straně (vedle darů, státního a členských příspěvků jde např. o příjmy z majetku nebo půjčky) totiž v kontrolním součtu dosahuje více než 301 milionu korun - ačkoli sama strana své příjmy vyčíslila na 247 milionů. Rozdíl mezi údajem uvedeným v položce „celkové příjmy“ a součtem jednotlivých položek tak činí více než 54 milionů korun.
Databáze darů umožní odhalit případné střety zájmů. „Například v roce 2012 stavební firmy darovaly tehdejším parlamentním stranám celkem 10,4 milionu korun. Od té doby získaly 426 veřejných zakázek ve výši 6,1 miliardy korun,“ uvedl Smith. Podle Smitha právě odhalení nesrovnalostí a pochyb může motivovat parlament k tomu, aby pravidla pro financování politických stran změnil.
