„Dům se musí začít stavět od základů, nikoliv od střechy. Vnímám rozdělení ministerských postů jako střechu. Teď potřebujeme vybudovat pevné základy příští vlády. A pokud mají být pevné, musí být postaveny na programové shodě,“ prohlásil v pondělí pro deník Právo budoucí premiér Bohuslav Sobotka.
I přes taková prohlášení už ale v posledních dnech začínají z kuloárů prosakovat zprávy, že se nastávající koaliční partneři o těchto záležitostech baví - minimálně o poměru vládních křesel. V nové sněmovně budou mít ČSSD 50, ANO 47 a lidovci 14 poslanců. Z těchto počtů v patnáctičlenném kabinetu vychází i možná konfigurace rozdělení resortů mezi jednotlivými stranami na poměr 6:6:3.
Jelikož kabinet povede sociální demokrat, chce si druhá nesilnější strana s téměř shodným počtem zákonodárců udržet vyšší počet ministerstev. „Pokud by ČSSD měla premiéra, pak by parita ve vládě byla logická,“ uvedla místopředsedkyně ANO Věra Jourová. V tomto ohledu má ANO oporu i u nejmenšího partnera lidovců, podle nichž by sociální demokraté neměli mít ve vládě většinu. Takové uspořádání se ale příliš nelíbí Bohuslavu Sobotkovi. „Bez nás se v této roztříštěné sněmovně vláda sestavit nedá. Naše pozice je klíčová. My budeme vyjednávat s ohledem na její sílu,“ konstatoval pravděpodobný budoucí premiér Sobotka.
Bez „spiklenců“ se vyjednává lépe
Neúspěšný pokus o puč v sociální demokracii šéfa strany jednak zbavil názorových oponentů, zároveň mu ale paradoxně usnadnil i vyjednávání o personálním obsazení ministerstev. „Bohuslavu Sobotkovi se nyní otevírá prostor nabídnout některé resorty koaličním partnerům. Jinak by se o každý jeden z nich obtížně vyjednávalo,“ myslí si znalec vnitrostranických poměrů v ČSSD politolog Lukáš Jelínek.
Po účastnících lánské schůzky Michalu Haškovi, Jeronýmu Tejcovi a Jiřím Zimolovi, kteří figurovali ve stínové vládě ČSSD, ale po provalení lží odstoupili z vysokých stranických funkcí, jsou „jejich“ ministerstva pro ostatní strany náhle k dispozici. Hašek byl stínovým ministrem zemědělství, Tejc ve straně působil jako expert na vnitro a se Zimolou se počítalo na ministerstvo pro místní rozvoj (MMR).
O resort, rozhodující pro rozdělování miliard plynoucích z EU, se už za ANO nepřímo přihlásila Věra Jourová, která v minulosti na MMR působila jako náměstkyně ministra. „Ano, o mně se hovoří jako o kandidátce. Pokud by bylo potřeba, abych své služby nabídla státu touto formou, tak to udělám,“ uvedla Jourová v úterním Interview DD na ČT24. Jako svou nástupkyni by ji dokonce rád viděl i současný šéf resortu v demisi František Lukl.
Podobně pevnou pozici jako Jourová má i sociální demokrat Jan Hamáček, jenž by měl zamířit na ministerstvo obrany. Ani jedna z ostatních stran mu nekonkuruje vlastním kandidátem. Kromě Hamáčka vyšle ČSSD do vlády zřejmě ještě Milana Urbana (průmysl a obchod), Svatopluka Němečka (zdravotnictví) či dokonce Milana Chovance (doprava), kterého i přes jeho účast na utajované lánské schůzce s prezidentem vzal Sobotka na milost.
Zemědělské NE pro hnutí ANO
Navzdory Tejcově pádu si sociální demokraté evidentně hodlají podržet vlivný resort vnitra. Za stranu totiž během expertních schůzek vyjednává bývalý policista Stanislav Huml, jenž přišel z Věcí veřejných. Původně Haškovo ministerstvo zemědělství by sociální demokraté naopak mohli přepustit lidovcům, kterým je obecně tématika venkova blízká.
Na tento post kromě šéfa strany a vystudovaného zvěrolékaře Pavla Bělobrádka v úvahu připadá i lidovecký první místopředseda Marian Jurečka. Vedle politiky se totiž už několik let živí jako soukromý zemědělec. „Myslím, že problematiku zemědělství, potravinářství a venkova velice dobře znám. Dovedu si tedy představit, že svoje zkušenosti a odbornost mohu dobře uplatnit,“ prohlásil už koncem října.
O jednom mají lidovci v této souvislosti jasno: kvůli možnému střetu zájmů nedovolí, aby resort ovládl nominant ANO. Politické hnutí vedené majitelem zemědělského gigantu Agrofert se proto raději do tohoto úřadu nehrne. Ostatně že ANO nemá o zemědělství zájem, deklarovalo už ve volební kampani.
ANO chce školství i diplomacii
ANO by se o tom, která ministerstva by ve vládě obsadilo, podle informací ČT mělo bavit o víkendu během schůzky poslaneckého klubu. Už teď ale jejich vyjednavači nevylučují, že by jako kandidáta na ministerstvo financí navrhli svého ekonomického experta Aleše Michla. Tento resort byl přitom spojován spíše s Andrejem Babišem. Tomu ale může vstup do vlády zkomplikovat chybějící lustrační osvědčení, které požaduje prezident Miloš Zeman.
Podle MF Dnes proto ANO pro svého předsedu chce vytvořit pozici vicepremiéra pro ekonomiku, v níž by mohl koordinovat hospodářskou politiku země a přitom lustrační osvědčení nepotřeboval (podle některých výkladů právníků brání pozitivní lustrace pouze u ministra, který řídí konkrétní resort, což by se na uvedený post nevztahovalo).
Podle Martina Stropnického, jednoho z vyjednavačů o nové koalici, při obsazování vládních křesel u parlamentního nováčka rozhoduje podíl na vytváření volebního programu strany. „Záleží také na tom, kdo psal jaké kapitoly nebo byl garantem jednotlivých kapitol. Tam je takováto přirozená vazba. Žádné velké přesmyčky být nemohou,“ uvedl. Na základě této logiky se proto nabízí bývalý rektor Masarykovy univerzity Jiří Zlatuška pro oblast školství, o kterou se ANO vehementně hlásí.
Poněkud nepřehledná je ale situace ohledně ministerstva zahraničních věcí. Andrej Babiš by do Černínského paláce nejraději poslal stranického experta na evropské záležitosti Pavla Teličku, ministerský post mu byl údajně nabídnut ještě před sněmovními volbami. Podle řady zdrojů si ale někdejší evropský komisař věří spíš na silovější resort, jako třeba ministerstvo průmyslu a obchodu či zdravotnictví, kde by mohl provádět viditelnější změny. Na druhou stranu se ale Telička netají ani ambicemi kandidovat příští rok do Evropského parlamentu.
Diplomatům tak zřejmě bude šéfovat bývalý velvyslanec v Portugalsku, Itálii a Vatikánu Stropnický, jenž během sestavování volebního programu zodpovídal za oblast kultury a právě diplomacie. Vážnější konkurenci pro něj nepředstavuje ani zahraničně-politický expert ČSSD Lubomír Zaorálek, o němž strana spíše uvažuje do vedední Poslanecké sněmovny.
V případě KDU-ČSL se vyjma zmíněného zemědělství nejčastěji spekuluje o resortech práce a sociálních věcí (místopředseda strany Jan Bartošek), zdravotnictví či životního prostředí. Už nyní zde v Rusnokově vládě působí lidovec Tomáš Podivínský. Jeho další osud je ovšem značně nejistý. Lidová strana, která před volbami nestanovila žádnou stínovou vládu, by přitom podle zdroje webu ČT24 mohla při obsazování postů čerpat i z řad krajských politiků se zkušenostmi z hejtmanství.
