Praha - Harmonogram toho, kdo obsadí tu či onu funkci v Poslanecké sněmovně, má už konkrétnější obrysy. Pravděpodobným se jeví zejména složení „šéfů“ sněmovny. Na post předsedy nejspíš usedne sociální demokrat Jan Hamáček, jelikož strana si křeslo předsedy sněmovny vyjednala v pondělním koaličním jednání. Tam si zároveň zbývající dvě strany – hnutí ANO a KDU-ČSL – rozdělily dvě místopředsednické židle. Místopředsedové by ale měli být čtyři. Poslanci také zřídí výbory a měli by potvrzovat čtyři zákonná opatření, která schválil Senát v době rozpuštění dolní komory. Po ustavení mandátového a imunitního výboru poslanci schůzi přerušili, pokračuje ve 12.00.
Hamáček by mohl dostat větší podporu než jen od poslanců stran rodící se koalice. Hlasy mu dají i členové klubu TOP 09 a Starostů. „Má zkušenosti a dobré jméno i u politických konkurentů,“ uvedl šéf klubu Petr Gazdík. Na jednu z místopředsednických židlí zasedne Jaroslava Jermanová za hnutí ANO, druhou s největší pravděpodobností obsadí Pavel Bělobrádek za lidovce. Ten by ale v případě účasti ve vládě místo opustil a strana místo něj navrhla někoho jiného.
Filip spíše než Kalousek?
Zbylá křesla nejspíše připadnou komunistům, kteří nominovali svého předsedu Vojtěcha Filipa, a straně TOP 09, za kterou se o funkci bude ucházet bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Jestliže má ovšem Filip podporu napříč politickým spektrem, hlasy pro Kalouska tak jisté nejsou. „Veřejně tady za sebe, za Martina Kolovratníka, mohu říci, že Miroslav Kalousek mým favoritem nebude,“ komentoval osobnost místopředsedy TOP 09 v Hyde Parku ČT24 předseda volební komise Martin Kolovratník (ANO).
Sociální demokraté Kalouska dlouhodobě kritizují za správu veřejných financí a sám předseda Bohuslav Sobotka se netají tím, že „řada poslanců (ČSSD) může mít s konkrétními kandidáty problém“. Přesto má však Kalousek kvůli volebnímu výsledku své strany větší šanci než další dva kandidáti – Miroslava Němcová za ODS a Tomio Okamura za Úsvit.
Jaké jsou odměny poslanců?
Předseda a místopředsedové sněmovny mají vyšší platy než řadoví poslanci i poslanci zastávající jiné funkce. Šéf komory bere 150 100 korun měsíčně, první místopředseda 112 300 korun a místopředseda 106 600 korun. Vyšší platy než základní plat zákonodárce mají i šéfové výborů, podvýborů či klubů a jejich zástupci. Základní plat tvoří 55 900 korun, obvykle jej však pobírá jen menší část z 200 zákonodárců.
Poslanci mají také nárok na různé paušální náhrady, které se nemusí vyúčtovávat: na reprezentaci a stravování (8 300 korun) či dopravu (podle vzdálenosti od 20 700 do 31 400 korun). Tyto náhrady se v roce 2010 začaly k nelibosti některých zákonodárců danit. Do určitého limitu mají poslanci nárok i na další příspěvky – na administrativní práce, služby asistenta, telefon, internet či kancelář. Po ukončení funkce mají zároveň poslanci právo na odstupné.
Méně jistý je počet a složení jednotlivých poslaneckých výborů, tedy specializovaných orgánů sněmovny, které krom legislativních pravomocí ve svých jednotlivých agendách zpracovávají i odborné posudky k jednotlivým zákonům. Na pondělní koaliční schůzce totiž dle Bělobrádka nedošlo k „žádné přímé shodě v rámci potenciální koalice“. Jednáním tak budou pověřeni předsedové poslaneckých klubů.
Na dnešní schůzi by se poslanci měli zabývat nejen rozdělením výborů mezi strany, ale i jejich počtem. Za vlády Petra Nečase jich bylo devatenáct, již na začátku listopadu však šéf hnutí ANO Andrej Babiš prosazoval, aby se jejich počet o jeden snížil sloučením obranného a bezpečnostního výboru. Babišova slova však ostatní parlamentní strany odmítly, a proto by počet výborů měl zůstat stejný, jako byl doposud. Babiš zároveň prosazoval škrty na financích pro podvýbory a komise, tedy „stálé nebo dočasné orgány zřizované k plnění určitých úkolů“, jejichž členy kromě předsedy poslanci tvořit nemusí. Ani ty však provedeny nebudou.
Funkce šéfů jednotlivých výborů se rozdělují poměrně podle volebního výsledku. Dle předsedy poslaneckého klubu ODS Zbyňka Stanjury už proto jednotlivé strany vědí, kolik výborů jim připadne. Řešit se ovšem bude jejich rozdělení. Už nyní jsou ovšem známy určité preference, s kterými strany do jednání půjdou. Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg po pondělním jednání zmínil zájem o zahraniční výbor, o Andreji Babišovi se zase mluvilo ve spojitosti s rozpočtovým výborem. ODS bude dle Stanjury přidělen mandátový a imunitní výbor. Strategickými výbory budou ovšem i kontrolní a organizační, které pravděpodobně připadnou ČSSD. Jeden až dva výbory potom získají i komunisté.
Sněmovna má na stole i čtyři zákonná opatření
Sněmovna by dnes měla poměrně hladce schválit všechna čtyři senátní zákonná opatření. Pro návrhy budou podle dohod hlasovat poslanci ČSSD, ANO a KDU-ČSL, které mají v komoře dohromady pohodlnou většinu. Pro některé z těchto předloh, s nimiž se musí sněmovna vypořádat na první povolební schůzi, zvednou ruku i poslanci dalších stran.
Dvě opatření se týkají daní a souvisejí se zavedením nového občanského zákoníku od příštího roku. O odklad jeho účinnosti sice usilují KSČM a Úsvit, vláda v demisi ale s takovým postupem nesouhlasí. Kriticky se k občanskému zákoníku staví i jiné strany; předseda ČSSD Bohuslav Sobotka ale upozornil na to, že pokud by opatření nebyla potvrzena, nastal by od ledna právní chaos s dopady na ekonomiku. Premiér v demisi Jiří Rusnok už dříve varoval před možnými výpadky v rozpočtových příjmech v řádu až desítek miliard korun.
Další zákonné opatření se týká změn v zákonu o veřejných zakázkách, mimo jiné zvyšuje od ledna limit pro malou veřejnou zakázku u stavebních prací z nynějších tří na šest milionů korun. Pokud by nebylo přijato, hranice by klesla na milion korun. Zbývající opatření zvyšuje platby do zdravotnictví za státní pojištěnce o 4,7 miliardy korun za rok.
