Praha - Tradiční politické strany se v posledních letech potýkají s úbytkem svých členů. „Nemyslím si, že by to nutně muselo znamenat soumrak stranictví,“ uvedl politolog Jiří Pehe, podle něhož se i nová hnutí budou v budoucnu muset transformovat do standardně fungující stranické struktury. Zatímco hnutí ANO eviduje několik tisíc nových přihlášek, ODS přišla o stovky kolegů. Také členská základna lidovců se za poslední rok zmenšila o 2 000 členů, sociální demokracie přišla za posledních pět let po celé České republice o 1 300 členů, po letošním volebním úspěchu ale doufá v opětovný příliv zájemců o členství.
Tradičním stranám členové ubývají, ANO naopak nováčci zaplavili
„Myslím si, že se vyčerpal model, který tu fungoval od roku 1990, 1991,“ zhodnotil současnou situaci českých politických stran Pehe, podle něhož je největší změnou to, že z politiky zmizel systém neustálého střídání dvou velkých stran.
Podle politologa ale každé uskupení, které se dostane do nejvyšších pater politiky, dříve nebo později musí vytvořit vnitřní systém. „Musí existovat určitý vnitrostranický mechanismus, který umožňuje nejen formování, ale i legalizování názorů,“ upozornil Pehe.
„Politické strany a občanská společnost patří k sobě,“ dodal politolog Ladislav Mrklas. V dnešní době navíc mají lidé s moderními technologiemi jednodušší přístup k politickému dění. „Jedním z důvodů úpadku stranictví je i to, že občanská společnost má více možností zasahovat do politiky,“ potvrdil Pehe.
Tradičním stranám členové ubývají, ANO naopak nováčci zapalvili (zdroj: ČT24)
ANO a TOP 09, která za poslední rok do svého týmu vzala 471 nováčků, jsou jediná sněmovní uskupení, která v posledních měsících nemusí řešit odevzdávání stranických knížek. To komunisté za posledních 12 měsíců hlásí minus 3 100 lidí. „Vzhledem k tomu, že jde o starší generaci, tak je úbytek přirozený. Problém to ale pro nás je, proto jsme vloni přijali opatření, aby jednotlivé organizace přijímaly další členy,“ řekl předseda KSČM Vojtěch Filip.
ODS oproti loňsku opustil například poslanec Jiří Pospíšil nebo exprimátorka Chomutova Ivana Řápková. Řada dnes už bývalých členů ODS ale z politiky neodešla, jen vyměnila stranický dres. Hlásí se třeba do hnutí ANO. Právě to je teď rekordmanem v počtu přijatých přihlášek, za šest měsíců jde o 7000. „Vidíme v přímém přenosu, že se ODS rozpadá a hlavně starostové malých obcí mají chuť vstoupit do hnutí ANO,“ komentoval situaci předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek. Převlékání stranických dresů je ale pro hnutí problém, právě kvůli němu řeší, jestli zruší místní organizaci v Praze 1.
Hnutí ANO ruší první místní organizaci, je plná bývalých členů ODS
Hnutí ANO se chystá zrušit místní organizaci v Praze 1, argumentuje tím, že buňku ovládli bývalí členové ODS a ochromili její fungování. Místní organizace už nesmí přijímat nové členy, hnutí se obává dalšího přílivu lidí spojených s občanskou demokracií. Rozpuštění organizace už podpořilo krajské předsednictvo a dojít k němu může už na příštím předsednictvu hnutí v polovině dubna.
Mezi osmi bývalými členy ODS, kteří na Praze 1 vstoupili do hnutí ANO, je například bývalý zastupitel Marcel Rückl, který byl poradcem exprimátora Pavla Béma pro stavbu městských tunelů. Rückl byl v minulosti zvolen i předsedou místní organizace, předsednictvo ale jeho zvolení zneplatnilo a buňka tak byla delší dobu bez vedení. Rückl své dřívější působení na magistrátu brání, spojení s nechvalně proslaveným tunelem odmítá a rušení buňky považuje za důkaz nedemokratického vedení hnutí ANO.
Ilustrační foto
V minulosti rušila místní buňky také ODS
Na konci loňského února vedení Občanské demokratické strany rozpustilo místní organizace v Praze 4 a 12 a středočeskou organizaci Praha-západ. Svůj krok vysvětlovala ODS tím, že jsou v jejich řadách osobnosti, které nemají důvěru voličů, jako další důvod udávala netransparentní nábor nových členů. Zástupci zrušených organizací označili rušení za spiknutí neúspěšných a odplatu za kritiku šéfa strany a premiéra Petra Nečase. ČSSD se k podobnému kroku zase odhodlala v Ostravě.