Praha - Prezident Miloš Zeman vyzval Evropskou unii a NATO k razantní preventivní akci proti Rusku. Zemi by podle něj měla zastrašit před dalšími vojenskými výpady na Ukrajinu, případně i do Moldavska. „Nechci vypadat jako válečný štváč,“ uvedl Zeman. Ruská invaze na Ukrajinu ale podle něj může zahájit efekt nabalující se sněhové koule, který nepůjde zastavit bez velkých ztrát. Prezident to řekl na konferenci k desátému výročí vstupu Česka do Evropské unie na Pražském hradě.
Zeman: Nechci vypadat jako válečný štváč, ale Rusko je třeba zastrašit
GALERIE
videogallery_434700
„Jsem proti blokádám, jsem proti sankcím a jsem proti embargům, protože mě inspiruje případ Kuby, kde tyto nástroje byly používány čtyřicet let a výsledkem bylo, že Fidel Castro byl čtyřicet let kubánským prezidentem,“ poznamenal.
Prezident zdůraznil, že podporuje účinné a razantní, v mnoha případech preventivní akce. „Prevence je vždy levnější než následné hašení požáru. Proto věřím, že Evropská unie i NATO najdou v těchto těžkých chvílích odvahu k zastrašování, aby se dějiny neopakovaly a aby vzniku řetězové reakce bylo zabráněno,“ konstatoval Zeman.
Krym je podle hlavy státu již ztracen, něco zcela jiného je ale rozpoutání řetězové reakce invazí na východní Ukrajinu. „Může pokračovat obsazováním dalších částí Ukrajiny, Podněstří případně i Moldávie,“ obává se. Vytvoření prázdné odsuzující deklarace by znamenalo jen diskreditaci Unie, podotkl.
Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček pro televizi Nova upřesnil, že Zeman neměl na mysli vojenský zásah NATO vůči Rusku. Severoatlantická aliance by měla zlepšit svou obranyschopnost, mohla by například posílit leteckou obranu pobaltských států nebo zvýšit námořní přítomnost v Černém moři, objasnil prezidentova slova jeho mluvčí.
Premiér Bohuslav Sobotka upozornil, že rozhodně by se nemělo postupovat násilnými kroky. „Situace na Ukrajině nemá vojenské řešení. (…) Tady existuje pouze diplomatické, politické řešení a o své budoucnosti by měli především Ukrajinci rozhodovat sami,“ řekl. Analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek si myslí, že Rusko jde zastrašit jen těžko v případě, že by se odmítly sankce. „Další možností je rozmístit vojska NATO na Ukrajině a poskytnout Kyjevu záruky podle článku pět, ale to je tedy silná káva,“ dodal. Efektivnější jsou proto podle něj ekonomické či vízové sankce, které by neztížily životní podmínky všech Rusů, ale výrazně by zhoršily komfort vládnoucí elity.
Zeman: Evropská integrace je narušována nejvíce svým zastavením
Ve svém projevu se Zeman ale věnoval zejména evropské integraci. Na úvod zmínil, že proces je nyní nejvíce narušován jejím zastavením, a poukázal na knihu otce evropské integrace Jeana Monneta. „Základní poučení z této knihy je, že Evropská unie nejen dosud ve svých dějinách překonala jakoukoliv krizi, ale z této krize vzešla posílená a nejenom to. Tato krize byla impulzem pro její užitečné reformy, ale také pro hlubší a dříve nemyslitelnou integraci,“ zdůraznil Zeman.
Lucemburské euro
V podobném duchu mluvil na konferenci také premiér Bohuslav Sobotka. Ten připomněl, že pokud by se Evropa před desítkami let ocitla tváří v tvář takové ekonomické krizi, jaká svět postihla nyní, skončila by válkou. V této souvislosti zmínil i hodnotu míru, která je s jednotnou Evropou spojena velmi silně. „Evropská unie je tou nejlepší cestou, jak mír na našem kontinentě obhájit,“ podotkl Sobotka.
Sobotka: Vymlouvání se na Brusel je alibismus
Díky tomu, že Česko sedí s ostatními členy Unie u jednacího stolu, naše váha ve světě vzrostla, domnívá se premiér. „Aktivní přístup k Evropě je tou nejlepší cestou, jak obhájit naše národní zájmy,“ dodal. Česko je rovnoprávný a plnoprávný člen Unie, který má na důležitých rozhodnutích stejný podíl jako ostatní. „Ale také platí, že se nemůžeme na nikoho vymlouvat. Tím, že sedíme u jednacího stolu, tak se přece také podílíme na všech rozhodnutích, která jsou v Evropě přijímána. Není to tak, že se máme vymlouvat na Brusel jako na někoho, kdo způsobil naše vlastní problémy,“ apeloval.
Vstup do EU měl pro Českou republiku podle Sobotky nepochybně pozitivní význam a přínos a vedl k celkové modernizaci celého státu. Připomněl zároveň, že Česko z fondů EU dostalo dvakrát více peněz, než do nich dovedlo. „Daňoví poplatníci z Německa, z Holandska nebo z Francie dotují do značné míry chudší členské země EU. Je to konkrétní výraz solidarity, která v Evropě funguje,“ doplnil.
- Bohuslav Sobotka: „Já se lidem nedivím, že jsou skeptičtí, že jsou naštvaní, protože my jsme v posledních letech o Evropě slyšeli hodně špatného, zejména v souvislosti s dluhovou krizí, ale Evropa to dokázala zvládnout. Je to zajímavé, ale ona se nerozpadla, jak mnozí předvídali. Ukazuje se, že Evropa je schopna zvládat své velké vnitřní problémy. A je potřeba, aby k tomu Česká republika pozitivně přispívala.“
Od vstupu České republiky do Evropské unie uplynulo deset let a průzkumy veřejného mínění ukazují, že důvěra v Unii neustále klesá. Pro vstup do EU před deseti lety hlasovalo přes 77 procent Čechů, nyní hodnotí členství v osmadvacítce pozitivně 37 procent obyvatel.
