Praha - Generální ředitelství státní služby by mělo mít zhruba 30 úředníků. Mimo jiné by mělo sjednocovat pravidla pro výkon služby na všech úřadech a nastavovat pravidla vzdělávání a organizovat ho. V Interview ČT24 to řekl ministr pro legislativu Jiří Dienstbier. Náklady na chod úřadu odhadl na desítky milionů korun.
Návrh služebního zákona, který připravuje vládní koalice, je pod palbou kritiky opozice. Právě generální ředitelství státní služby považuje ODS za zbytečný a drahý úřad. Dienstbier, jehož tým návrh připravuje, jej ale brání. Podle něj budou náklady na zřízení státní služby vždy menší než škody, které státu vznikají její absencí. „Celé generální ředitelství by mělo mít zhruba 30 úředníků, takže to není žádné drama - na to, jak zásadní věci by měli zajišťovat… Bude to stát dejme tomu desítky milionů, pokud se bavíme o generálním ředitelství, nikoliv o celé státní službě, a to jsou doopravdy náklady, které stojí za to,“ prohlásil Dienstbier v České televizi.
Že se neobejdeme bez generálního ředitelství státní služby, si myslí i prezident Miloš Zeman. Instituci označil za nezbytnou. Pokud by generální ředitelství státní služby nevzniklo, úředníky by opět jmenovali ministři a je nasnadě, že stranická příslušnost kandidáta by měla přednost před odborností, řekl prezident.
Zeman také komentoval návrh, aby ředitele nového úřadu nejmenovala celá vláda, ale vládní komise. Podle Zemana by jmenování ředitele od komise, která by byla jen „podmnožinou“ vlády, jako například koaliční trojka, bylo totéž jako jmenování od celé vlády. Líbila by se mu představa, aby šéfa jmenovali penzionovaní státní úředníci. „Pokud by to byla komise složená ze skutečných státních úředníků, kteří už jsou dnes v penzi, jako příklad bych uvedl pana Pavlíčka, což je bývalý dlouholetý náměstek ministra průmyslu a obchodu, který dokonce napsal knihu o úřednících, tak bych to považoval za vyhovující,“ dodal prezident.
Podle šéfa ODS Petra Fialy by dostatečnou nezávislost úředníků spíš než generální ředitelství zajistili státní tajemníci na každém úřadě. Byli by voleni na pět let. Koaliční návrh počítá se státními tajemníky také, ti by ale měli mít sedmileté funkční období.
- Řadu let odkládaný služební zákon je jedním z nejstarších ústavních dluhů České republiky. Česko je jedinou zemí EU, která zákon o státní službě nemá. Koaliční návrh služebního zákona ještě nemá definitivní podobu, v některých bodech přetrvávají spory. Vláda chce, aby byl účinný od ledna 2015. Ve středu se kabinet usnesl, že ministerstva a úřady musí do konce června informovat o počtu svých úředníků a určit ty, kteří budou pod státní službu od příštího roku spadat.
