Praha – Je to již pět let od tragického útoku žhářů ve Vítkově, nicméně zdá se, že extremismus v české společnosti je spíše na vzestupu. Pochody radikálů v sociálně vyloučených oblastech nejsou ničím výjimečným a olej do ohně přilévají i někteří politici svými kontroverzními výroky. Přitom právě oni mohou jasným vymezením se vůči rasistickým postojům současný stav bludného kruhu romské problematiky pozitivně ovlivnit. Také sama společnost se musí neustále učit vzdělávat děti, aby byly k romskému etniku tolerantnější než jejich rodiče. O tématu hovořili hosté speciálního vysílání ČT24 k pětiletému výročí žhářského útoku ve Vítkově.
Pět let po vítkovském útoku: Populističtí politici šíří strach z menšin
Dopady žhářského útoku ve Vítkově (zdroj: ČT24)
Na organizaci protestních akcí, které vypukly v Duchcově či Šluknovském výběžku, se sice podíleli extremisté, nicméně se k nim přidávali i běžní občané. „Řada z nich má nějakou negativní zkušenost s Romy (…) A potom, když se naskytne taková příležitost masově si vybít zlost, také se akce zúčastní,“ podotkl odborník na extremismus Miroslav Mareš.
Princip kolektivní viny vůči Romům posiluje extremismus
Nejedná se podle něj ale pouze o sociální problém, jak je v médiích mnohdy prezentováno. „Existují výrazné problémy v soužití na lokální úrovni a nelze je zužovat pouze na to, že lidé tam jsou chudí a nemají práci. Jsou tam i reálné problémy typu pouliční kriminalita, krádeže a násilné vyhrožování či působení mládežnických etnických gangů,“ upozornil Mareš.
Problém nastává tehdy, když se negativní zkušenosti přenáší na celé etnikum a uplatňuje se princip kolektivní viny. Právě každodenní negativní postoje vůči romské populaci jsou tím nejbolestnějším oříškem. „Podle výzkumů až osmdesát procent obyvatel vnímá soužití s Romy jako problém. Každodenní znevýhodňování, kterému jsou tito lidé vystavováni, jim život komplikuje,“ vysvětluje ředitelka sekce pro lidská práva ministerstva pro lidská práva Martina Štěpánková.
Martina Štěpánková:
„Důležitý je jasný politický diskurz, který řekne, že toto je nepřijatelné, protože spolu žijeme po staletí. A zároveň je důležité vzdělávat děti, aby byly tolerantní nejen vůči Romům, ale i obecně.“
Na vnímání etnických menšin pak mají velký vliv i někteří politici, kteří se nezdráhají protiromskou rétoriku stále častěji uplatňovat. „Velkou součástí problému je uměle vyvolávaná obava z menšin a cizinců. Určitě to není tak, že bychom z nich měli mít strach. Ale to je ten politický populismus, který tento strach vyvolává a který živí i mainstreamoví politici. Pokud toto bude pokračovat, tak to skutečně situaci zhorší,“ obává se ředitel Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček.
Spolupráce s obcemi je jedna z cest, jak problematiku sociálního začleňování řešit. Právě tímto nástrojem se stala Agentura pro sociální začleňování. Pracuje v jednotlivých lokalitách, které mají o tento typ spolupráce samy zájem. Starostové, kteří s agenturou spolupracují, podle Šimáčka tvoří základ nové sociální politiky v Česku. „Jsou to starostové, kteří tu věc vzali odpovědně, a nejenom, že se přihlásili ke spolupráci s námi, ale situaci začali mnohdy řešit i předtím,“ dodal. Po pěti letech fungování agentury jsou podle něj vidět jasné výsledky práce v desítkách měst, kde se situace podle něj mění k lepšímu.