Smlouvu podepsal náměstek ministra obrany Bohuslav Dvořák a za švédskou stranu zástupce ministerstva obrany Ulf Hammarström.
Česko s novým kontraktem získá také více služeb. Podle obrany budou pořízeny například systémy datového přenosu informací ve formátu NATO, systémy utajovaného hlasového spojení, nočního vidění či systémy působení proti pozemním cílům s použitím neřízené i řízené letecké munice. Počítá se rovněž s dalším výcvikem pozemního a létajícího personálu české armády a pořízením nezbytné munice.
Jedna věc však v kontraktu chybí – offsetové programy, které mají do jisté míry kompenzovat velké výdaje na nákup strojů či zařízení. Důvodem je údajně směrnice Evropské komise, podle níž jsou brány jako nedovolená podpora. Podle zbrojařského sdružení se však nařízení týká pouze nepřímých offsetů a naopak ty přímé, vázající se k samotné zakázce, nezakazuje.
Zpráva o finanční investici do české armády přichází v období, kdy Česko čelí opakované kritice ze strany NATO a Spojených států kvůli podfinancování vlastních vojsk. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v této souvislosti také o víkendu prohlásil, že se od Aliance další kritiky obává letos na podzim, kdy má proběhnout summit ve Velké Británii. „Obávám se, že Česká republika nemusí dostat úplně jedničku ze všech oblastí připravenosti tam, kde jsme slíbili spojencům, že jsme schopni pomoci,“ prohlásil doslova (více zde). Tlak na alianční státy vzrostl zejména kvůli hrozbě bezpečnostní krize, kterou by mohlo vyvolat dění na Ukrajině.
Letouny Jas-39 Gripen používají vedle Švédska a České republiky také Maďarsko, Jihoafrická republika a Thajsko. Vláda v březnu schválila prodloužení smlouvy, podle níž má Česko 14 gripenů v pronájmu, do roku 2027 s dvouletou opcí. Roční splátky mají být asi o třetinu nižší, než byly podle současné smlouvy. Dosavadní pronájem gripenů vyprší v roce 2015. O dodatku se začalo vyjednávat před více než dvěma roky.