Intelektuálové a disidenti v zemích východní Evropy měli podle Chomského privilegované postavení. „Žádní jiní intelektuálové nebyli velmocemi tak podporováni, přestože jejich (disidentů ve východní Evropě) pozice nebyla nijak výjimečná a ani to jejich utrpení nebylo nijak výjimečné. Přesto začali mít pocit, že svým způsobem výjimeční jsou,“ prohlásil Chomsky na tiskové konferenci v Olomouci, kam ho pozvala Palackého univerzita. „Utvrdili v sobě pocit, že oni byli ti jediní utlačovaní na celém světě.“
Útlak v komunistických státech východní Evropy podle něj nebyl tak velký jako v jiných částech světa, které byly v „americké doméně“. „Přicházeli tam o život statisíce lidí rukou teroristů, kteří byli dílem vycvičeni v Rusku a kteří vraždili v Latinské Americe, na Filipínách nebo v jihovýchodní Asii,“ podotkl Chomsky. „Latinskoamerické disidenty dnes v podstatě nikdo nezná, přestože se jednalo například o arcibiskupa, který byl zavražděn v okamžiku, když sloužil mši.“
Vondra: Naslouchání takovým kecům skončí v koncentráku nebo gulagu
Filosof svůj názor dokreslil projevem československého disidenta a později prezidenta Václava Havla v americkém Kongresu v roce 1990. K tomu došlo krátce poté, co v Salvadoru armáda na místní univerzitě podle Chomského zavraždila šest předních latinskoamerických intelektuálů. Administrativa amerického prezidenta Ronalda Reagana přitom v salvadorské občanské válce podporovala právě vládu a armádu, zatímco SSSR stál na straně povstalců. „Vzápětí nato přijel Havel do Spojených států a chválil je jako obránce svobody,“ podotkl Chomsky.
Takové výroky ovšem samozřejmě nenechaly v klidu někdejší představitele protikomunistických aktivit. „Absolutně nechápu, jak antisemitské a protikapitalistické postoje tohoto nešťastníka může u nás brát někdo s respektem,“ konstatoval Havlův spolupracovník z Charty 77 Alexandr Vondra. „V době, kdy tu lidé jako Havel seděli za svobodu v komunistickém vězení, on z bostonských kaváren obhajoval genocidu Pol Pota v Kambodži. Bude-li svět kecům takových lidí znovu obdivně naslouchat, skončí to znovu v koncentráku nebo v gulagu.“
Noam Chomsky?
Chomsky je emeritním profesorem lingvistiky na Massachusettském technologickém institutu (MIT). Levicově orientovaný aktivista je znám kritickým postojem k americkému kapitalismu, globalizaci a jejím dopadům, k válečným konfliktům, k zahraniční politice USA, Izraele a dalších vlád. Jeden z nejvlivnějších intelektuálů současnosti, který bývá považován za nejvýznamnějšího žijícího jazykovědce a zakladatele moderní jazykovědy, je hlavní osobností lingvistické konference; tu pořádá Univerzita Palackého. V Česku je poprvé. Navštívil i Prahu, kde v pondělí obdržel nejvyšší vyznamenání Akademie věd ČR.
Chomsky: Zvýší školné kvalitu VŠ? Omyl
Jako kritik kapitalismu se potom Chomsky výrazně projevil ve svém komentáři k placení školného. To podle něj snižuje kvalitu vysokých škol a škodí také studentům, kteří se kvůli vzdělání zadluží na značnou část života a přizpůsobují tomu své chování.
Školné má podle Chomského za následek, že na některé univerzity se dostane pouze privilegovaná vrstva studentů. „Pak to (školné) má velký vliv na disciplínu absolventů, protože všichni vycházejí z univerzit s dluhy. To zajišťuje, že budou po zbytek svého života pasivní a disciplinovaní, aby tento dluh mohli splatit,“ upozornil Chomsky.
Po zavedení školného se univerzity snaží přizpůsobit tržnímu systému, což podle Chomského výrazně snižuje jejich kvalitu. „Jako extrémní příklad uvedu Anglii. Jeden kritický analytik řekl, že v Británii chce vláda (zvýšením školného) udělat z prvotřídních univerzit komerční podniky třetí třídy. To je dopad placeného vzdělání,“ podotkl Chomsky.
