Praha - Národní galerie v Praze dnes oficiálně vydala několik souborů uměleckých děl zástupcům církví, které o ně požádali v rámci restitucí. Rubensovy obrazy a středověké desky Vyšebrodského a Puchnerova oltáře patří ke klenotům státní sbírky. Na základě dohody mezi galerií a církvemi zůstanou v jejích stálých expozicích jako dlouhodobá zápůjčka na 15 let s předpokladem dalšího prodloužení.
Církev převzala obrazy Rubense i Vyšebrodský oltář, v galerii zůstanou
Devět deskových maleb od Mistra vyšebrodského oltáře má podle odborníků nevyčíslitelnou hodnotu. Pro Národní galerii jsou obrazy z poloviny 14. století stejně cenné jako třeba Mona Lisa pro pařížský Louvre. Podobně si galerie cení i dva originály od Petra Paula Rubense.
Že se jedny z nejvzácnějších položek ze sbírek Národní galerie vrátí církvi, bylo jasné již minulý podzim. S řády cisterciáků (Vyšebrodský oltář), augustiniánů (Rubensovy obrazy) a Křižovníků s červenou hvězdou (část Puchnerova oltáře) se dohodl tehdejší ministr kultury Jiří Balvín. „Pokud byla naplněna litera zákona, tak se toho jako státní úředník musím držet. Ty věci budeme vydávat,“ poznamenal ředitel galerie Jiří Fajt. Bylo však na něm dojednat okolnosti navrácení součástí sbírek.
Galerie uznala, že řády musely státu všechny tyto obrazy darovat v 50. letech pod nátlakem. „Za komunismu všechen majetek církví obhospodařovala náboženská matice. A náboženská matice jednoduše státu ty obrazy darovala,“ uvedl zástupce řádu augustiniánů Juan Provecho.
Jiří Fajt, ředitel Národní galerie:
„My se s kolegy z římskokatolické církve koncepčně domlouváme na tom, že budeme poskytovat odborné zázemí pro správu majetku, který už přešel nebo někdy přejde do držení církve. Jsme připraveni se zástupci řeholních institucí na této spolupráci velmi cíleně pracovat.“
Smlouvy podepsal Fajt se zástupci církve na speciální tiskové konferenci. Už dříve ovšem bylo jisté, že se vydáním maleb takřka nic nezmění. „Součástí předávacího protokolu bude klauzule o patnáctileté zápůjčce do Národní galerie,“ upozornil před několika týdny Jiří Fajt. Obrazy zůstanou na svém dosavadním místě i z toho důvodu, že jsou na jakýkoliv fyzický přesun velmi citlivé. O technickou péči se bude i nadále starat Národní galerie.
Bývalý ředitel Národní galerie Milan Knížák ale v Událostech, komentářích varoval, že díla mohou být po určité době přemístěna jinam: Všichni víme, že církev zařizuje tzv. arcidiecézní muzea, kde samozřejmě po určité době bude chtít vystavit to nejlepší, co má. Takže je tady nebezpečí, že ta díla budou z Národní galerie přemístěna někam jinam."
Rubensovo Umučení sv. Tomáše a Sv. Augustin
Změnilo se tak pouze jméno majitele na štítku, díla Rubensova i Mistra vyšebrodského oltáře zůstanou na dosavadních místech v pražském klášteře sv. Anežky a Šternberském paláci, kde Národní galerie vystavuje své sbírky starého umění. Zápůjčky by měly být bezplatné. „Pro nás to znamená radost z toho, že se naplňuje dikce zákona, který umožní církvím ukázat, že jim jde o dobro společnosti, nikoli o vlastní zájmy,“ poznamenal generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub.
Vydání vzácných obrazů však kritizoval místopředseda KSČM Jiří Dolejš: „Když jsem slyšel dnešní zprávu, tak moje hlavní reakce byla proč? Jestliže chceme oddělit církev od státu, jestliže chceme, aby mohla plnit své funkce, ať již pastorační, charitativní a další, tak chápu, že na ten start církvi pomůžeme určitými ekonomickými prostředky. Ale na co je církvi takový klenot národního kulturního dědictví, jako jsou tyto obrazy?“
- VYŠEBRODSKÝ CYKLUS vytvořil neznámý Mistr vyšebrodského oltáře v polovině 14. století. Je považován za jedno z nejvýznamnějších děl evropského malířství vrcholného středověku, znázorňuje mariánsko-christologický cyklus. Pro Národní galerii je soubor devíti deskových maleb podobně vzácný jako Leonardova Mona Lisa pro Louvre. Řád cisterciáků prokázal, že před rokem 1948 byl cyklus jeho vlastnictvím. Podrobnosti o vzácném středověkém díle viz projekt Národní galerie nikdy nezavírá.
- UMUČENÍ SV. TOMÁŠE a SVATÝ AUGUSTIN jsou další z mimořádně vzácných děl Národní galerie. Obě malby vytvořil Peter Paul Rubens na objednávku malostranských augustiniánů v roce 1637. Řád prokázal, že mu patřily až do února 1948, proto se mu nyní vrátí. Také na Rubensova díla ze sbírky starého umění se zaměřil seriál Národní galerie nikdy nezavírá.
Výjev z obrazu Umučení sv. Tomáše
Uspořádání, které nastalo po formálním navrácení vzácných uměleckých děl církevním řádům, je podobné tomu před rokem 1948. Rubensova plátna vystavovala Národní galerie již od roku 1896. Před druhou světovou válkou s církví dokonce dojednala jejich odkoupení, další události ale plánovanou transakci zmařily.
Národní galerie dostala v rámci majetkového vyrovnání státu s církvemi přes 30 žádostí o vydání uměleckých děl, kromě trojice zmíněných patří k těm významnějším ještě Madona Roudnická a Madona z Veveří. Na tu ale podle šéfa galerie nemá farnost z Veverské Bítýšky nárok. Celkem zahrnovaly žádosti přes pět stovek soch, obrazů, grafických listů a kreseb, galerie však zjistila, že podstatnou část artefaktů již církvím stát vydal.
GALERIE
videogallery_470503