Další brzdou církevních restitucí by mohly být Benešovy dekrety

Lesy České republiky seznam řádů, se kterými vedou spor o Benešovy dekrety, oficiálně tají. Státní podnik jen přiznal, že při jeho rozhodování hrály u některých řádů dekrety klíčovou roli. Česká televize zjistila, že Lesy nevydaly kvůli pochybnostem o Benešových dekretech majetek minimálně pěti řádům: Cisterciákům z Oseka, premonstrátům z Teplé, Maltézským rytířům, Benediktínům z Broumova a Německým rytířům.

Například loni v listopadu zažádal v církevních restitucích řád cisterciáků z Oseka o stovky hektarů hustých lesů v okolí Oseka na Teplicku. Lesy České republiky ale jeho žádost kompletně zamítly. Podnik má podezření, že se na cisterciáky z Oseka vztahují poválečné dekrety prezidenta Beneše. „Podle stanoviska Lesů České republiky se našly některé dokumenty, které by mohly vést k závěru nebo podezření, že vůči řádu byly aplikovány takzvané Benešovy dekrety,“ potvrdil právník řádu cisterciáků z Oseka Jakub Kříž.

Podle zákona o církevních restitucích přitom státní instituce majetek zabavený podle Benešových dekretů vydat nesmí. Zástupci řádu cisterciáků ze zdejšího kláštera v Oseku ale tvrdí, že se na ně Benešovy dekrety vztahovat nemůžou. A chtějí, aby pozemkový úřad rozhodnutí Lesů České republiky změnil. Pokud se to nestane, hodlají se o majetek v okolí kláštera soudit. „Existují obecné pochybnosti o tom, zda vůbec bylo možné Benešovy dekrety na církevní subjekty aplikovat,“ doplnil Kříž.

Problém s vydáním tisíců hektarů lesů mají také premonstráti z kláštera v Teplé u Mariánských Lázní. Také u nich mají Lesy České republiky podezření, že jim stát po druhé světové válce zabral majetek podle Benešových dekretů. A také premonstráti z kláštera v Teplé uvažují o tom, že se budou o svůj bývalý majetek soudit.