Lesy České republiky seznam řádů, se kterými vedou spor o Benešovy dekrety, oficiálně tají. Státní podnik jen přiznal, že při jeho rozhodování hrály u některých řádů dekrety klíčovou roli. Česká televize zjistila, že Lesy nevydaly kvůli pochybnostem o Benešových dekretech majetek minimálně pěti řádům: Cisterciákům z Oseka, premonstrátům z Teplé, Maltézským rytířům, Benediktínům z Broumova a Německým rytířům.
Například loni v listopadu zažádal v církevních restitucích řád cisterciáků z Oseka o stovky hektarů hustých lesů v okolí Oseka na Teplicku. Lesy České republiky ale jeho žádost kompletně zamítly. Podnik má podezření, že se na cisterciáky z Oseka vztahují poválečné dekrety prezidenta Beneše. „Podle stanoviska Lesů České republiky se našly některé dokumenty, které by mohly vést k závěru nebo podezření, že vůči řádu byly aplikovány takzvané Benešovy dekrety,“ potvrdil právník řádu cisterciáků z Oseka Jakub Kříž.
Podle zákona o církevních restitucích přitom státní instituce majetek zabavený podle Benešových dekretů vydat nesmí. Zástupci řádu cisterciáků ze zdejšího kláštera v Oseku ale tvrdí, že se na ně Benešovy dekrety vztahovat nemůžou. A chtějí, aby pozemkový úřad rozhodnutí Lesů České republiky změnil. Pokud se to nestane, hodlají se o majetek v okolí kláštera soudit. „Existují obecné pochybnosti o tom, zda vůbec bylo možné Benešovy dekrety na církevní subjekty aplikovat,“ doplnil Kříž.
Problém s vydáním tisíců hektarů lesů mají také premonstráti z kláštera v Teplé u Mariánských Lázní. Také u nich mají Lesy České republiky podezření, že jim stát po druhé světové válce zabral majetek podle Benešových dekretů. A také premonstráti z kláštera v Teplé uvažují o tom, že se budou o svůj bývalý majetek soudit.
Celkem Lesy zamítly pěti řádům žádosti o vydání víc než 4 200 lesních pozemků, jejichž rozloha je několik desítek tisíc hektarů. Hodnota jde do miliard korun. Všechny žádosti řádů bude v příštích měsících znovu posuzovat pozemkový úřad. Pokud názor lesů potvrdí, přijdou na řadu první velké soudní spory.
CÍRKEVNÍ RESTITUCE
Vrácení nemovitého majetku. Podle zákona by jeho hodnota měla být zhruba 75 miliard korun. Církve už podaly 5 600 žádostí, ve kterých nárokují 116 000 pozemků a skoro 1 900 staveb.
Finanční náhrady. Stát církvím v příštích třiceti letech vyplatí 59 miliard korun navýšených o inflaci. Tyto peníze představují náhradu za majetek, který už vydat nelze (církve nemají například nárok na majetek obcí a měst, jako jsou nemocnice, školy apod., i když jim tyto nemovitosti v minulosti patřily). První dvě miliardy z náhrad už církve inkasovaly.
Snížení státních příspěvků. V příštích sedmnácti letech se bude paralelně s výplatou náhrad snižovat příspěvek na podporu činnosti, který dnes stát církvím vyplácí. V současnosti činí asi 1,5 miliardy korun ročně.