Tehdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg své rozhodnutí odvolat Kmoníčka z Austrálie odůvodnil přáním prezidenta republiky: „Pokud si to prezident přeje, tak samozřejmě my ho uvolníme,“ praví se v prohlášení Schwarzenberga z března 2013. Z usnesení soudu, které má ČT k dispozici, se píše, že „pokud se měl otec vyjádřit k důvodům, které ho k tomuto kroku vedly, uvedl, že tak učinil na žádost prezidenta republiky, kterou nebylo možno odmítnout, a proto ji přijal.“
Místopředseda Obvodního soudu pro Prahu 7 Roman Podlešák k tomu dodává: „Prezident určitě Kmoníčka nenutil, aby bral tento post a bylo to jeho svobodné rozhodnutí.“
Hynek Kmoníček pro ČT:
„Přání prezidenta republiky a odvolání vládou není čin velvyslance. Velvyslanec by sám za sebe právně skončil dvěma způsoby: že zemře nebo že na svoji funkci rezignuje. Pokud se ani jedno z toho nestalo, je to akt vlády. Předpokládám, že vláda rozhodla na přání prezidenta, nikoli na přání mé.“
Kmoníček v rozhovoru potvrdil, že vzít práci na Pražském hradě bylo jeho rozhodnutí. „Ale i kdyby to rozhodnutí bylo nevzít práci na Pražském hradě, jako každý velvyslanec bych nakonec byl překvapivě odvolán… Každý velvyslanec je přece odvolán po dvou až tří až čtyřletém pobytu,“ řekl v rozhovoru pro pořad 168 hodin.
Soud rozhodl, že odejít z funkce velvyslance bylo Kmoníčkovo dobrovolné rozhodnutí. Kmoníček argumentuje, že pokud by šlo o jeho rozhodnutí, bylo by na odvolací listině napsáno, že vláda ho odvolala na základě jeho rezignace. „Odvolací dekret ale říká jasně, že vláda mě odvolala na žádost ministra zahraničí. Nejsem ministr zahraničí, nejsem prezident, nemohl jsem sám sebe odvolat přesto, že to tak vypadá,“ řekl Kmoníček.
Hynek Kmoníček, ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta
Soud: Hradní úředník si žije nad poměry
Hynek Kmoníček se na současném výživném na dvě z jeho čtyř dětí s exmanželkou dohodl v roce 2011. Tehdy jako velvyslanec v Austrálii vydělával měsíčně víc než 200 tisíc korun. Na syna posílal 16 tisíc korun, na dceru 14 tisíc, dohromady 30 tisíc korun měsíčně. Advokátka Klára Samková tvrdí, že nejde o nijak závratné výživné. Pro pořad 168 hodin řekla, že matka mohla požadovat až dvojnásobek.
Kmoníček poté, co mu klesl příjem, u soudu požadoval snížení alimentů - na 6 tisíc pro syna a 4 tisíce pro dceru, dohromady tedy 10 tisíc korun. Takové výživné podle zkušeností Samkové platí otcové, kteří mají 30 tisíc hrubého i méně.
Soud ale Kmoníčkovi nevyhověl. Kromě toho, že zpochybňoval, jak a proč byl odvolán z funkce velvyslance, poukázal i na to, že Kmoníček nepřiznal soudu všechny své příjmy. Kmoníček tvrdí, že Kancelář prezidenta republiky dodala soudu přesně to, oč požádal. Z usnesení soudu vyplývá, že například v červenci 2013 byl jeho příjem o cca 20 tisíc korun vyšší než příjem dle platového výměru.
Hradní úředník si prý také žije nadstandardně a má úspory. Podle soudu bydlí sám v bytě s nájmem za více než 18 tisíc, který splňuje parametry dvougeneračního bydlení. Podle Kmoníčkových slov mu tento byt pronajal zaměstnavatel.
Soud také předpokládá, že vzhledem k jeho vysokým funkcím, které zastává, má úspory. V pořadu 168 hodin to tvrdí soudce Podlešák. Podle usnesení má ale soud za to, „že není možné v současné době zjistit přesnou výši úspor otce.“ Kmoníček k tomu dodává, že z těchto úspor bude nadále sponzorovat svůj pobyt v ČR. „Až mi dojdou peníze z úspor, nebudu mít jinou cestu, než se zachovat tak, jak mi soud doporučil. To je opustit českou státní správu a dle soudu lépe využít svých schopností, protože v této chvíli jich pravděpodobně využívám nedostatečně,“ komentoval soudní verdikt.
168 hodin: Alimenty z Hradu
168 hodin: Alimenty z Hradu
168 30.11.2014
Kmoníček k soudu o výživné: Nemohl jsem sám sebe odvolat z funkce
Advokát: Soud vychází z potenciality příjmů, nikoliv fakticity
Pokud platící rodič přijde o práci, soudy mu výživné mohou upravit. Každý případ posuzuje soud individuálně a hradní úředník ho o své nouzi nepřesvědčil. A pro soud je na prvním místě zájem dítěte. „Můžete změnit zaměstnání, samozřejmě, to vám zákon nemůže zakázat, nicméně zákon vychází z potenciality příjmů, nikoliv fakticity, čili kolik můžete vydělat, jaké jsou vaše možnosti vydělávat,“ vysvětluje postup soudu advokát Aleš Rozehnal.
Poté, co u obvodního soudu pro Prahu 7 nepochodil, odvolal se Kmoníček na pražský městský soud. Tam dopadl stejně. A tak se obrátil na Ústavní soud. Zde prominentní státní úředník uvedl, že mu kvůli vysokým alimentům hrozí osobní bankrot.
V Česku platí dvě základní pravidla. Že alimenty jsou přednostní povinnost rodičů. A že dítě má žít na stejné úrovni jako jeho rodiče. Advokát Rozehnal připouští, že lépe situovaní rodiče se u soudu snaží trochu svoji finanční situaci podhodnocovat.