VIDEO: NASA ukázala, co by viděl člověk padající za horizont událostí obří černé díry

Pád do černé díry by nikdo nepřežil – a zatím není v lidských silách ani se k té nejbližší dostat. Americká vesmírná agentura NASA ale vytvořila simulaci, která ukázala, jak by takový pád vypadal. Superpočítač video generoval pět dní, běžnému notebooku by to trvalo více než deset let.

Pád do černé díry a překročení horizontu událostí – hranice, zpoza které se už ani světlo nedokáže dostat zpět. To ukazuje vizualizace, kterou vytvořil superpočítač Discover využívaný americkou vesmírnou agenturou NASA. Vědci simulaci naprogramovali na supermasivní černou díru, která by byla 4,3milionkrát hmotnější než naše Slunce. Parametry přibližně odpovídají objektu, který tvoří jádro Mléčné dráhy.

Pro zjednodušení složitých výpočtů tato černá díra nerotuje, obklopuje ji plochý vířící oblak horkého žhavého plynu, jemuž se říká akreční disk. Ve videu funguje také jako vizuální reference během pádu, aby se mělo oko pozorovatele čeho chytit. Zářící struktury, které se vytvářejí blíže k černé díře, se nazývají fotonové prstence. Jsou tvořené světlem zachyceným černou dírou, které kolem ní jednou nebo vícekrát oběhlo. Scénu doplňuje pozadí hvězdné oblohy při pohledu ze Země.

Tento projekt podle Goddardova centra NASA vygeneroval přibližně deset terabajtů dat, což odpovídá zhruba polovině odhadovaného textového obsahu Knihovny Kongresu. Trvalo asi pět dní, než počítač dokázal video vygenerovat. Stejný proces by na běžném notebooku trval více než deset let.

NASA vydala i verzi videa, která je interaktivní:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 7 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 8 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 10 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 11 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 11 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 14 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...