Pád do černé díry by nikdo nepřežil – a zatím není v lidských silách ani se k té nejbližší dostat. Americká vesmírná agentura NASA ale vytvořila simulaci, která ukázala, jak by takový pád vypadal. Superpočítač video generoval pět dní, běžnému notebooku by to trvalo více než deset let.
Pád do černé díry a překročení horizontu událostí – hranice, zpoza které se už ani světlo nedokáže dostat zpět. To ukazuje vizualizace, kterou vytvořil superpočítač Discover využívaný americkou vesmírnou agenturou NASA. Vědci simulaci naprogramovali na supermasivní černou díru, která by byla 4,3milionkrát hmotnější než naše Slunce. Parametry přibližně odpovídají objektu, který tvoří jádro Mléčné dráhy.
Pro zjednodušení složitých výpočtů tato černá díra nerotuje, obklopuje ji plochý vířící oblak horkého žhavého plynu, jemuž se říká akreční disk. Ve videu funguje také jako vizuální reference během pádu, aby se mělo oko pozorovatele čeho chytit. Zářící struktury, které se vytvářejí blíže k černé díře, se nazývají fotonové prstence. Jsou tvořené světlem zachyceným černou dírou, které kolem ní jednou nebo vícekrát oběhlo. Scénu doplňuje pozadí hvězdné oblohy při pohledu ze Země.
Tento projekt podle Goddardova centra NASA vygeneroval přibližně deset terabajtů dat, což odpovídá zhruba polovině odhadovaného textového obsahu Knihovny Kongresu. Trvalo asi pět dní, než počítač dokázal video vygenerovat. Stejný proces by na běžném notebooku trval více než deset let.
NASA vydala i verzi videa, která je interaktivní:
