Přílišný lov vyz a tuleňů v Rusku zneklidňuje vědce. Oficiálně se chytají jen pro vědecké účely, ale ve skutečnosti je to značný problém.
Vyza velká, které se v Rusku také říká běluga, leží zapletena v síti na můstku zrezivělé lodi, která připlula do přístavu na ruském Dálném východě. „Špinavá děvko, ty na nás nezapomeneš!“ křičí na ni jeden námořník. Vedle ní leží další tři bělugy a několik tuleňů se dusí za pokřiku těch, kdo je ulovili. Tolik záběry jednoho ruského dokumentárního filmu, píše agentura AFP.
Tento film nazvaný „Narodili se svobodní (Born Free)“ poukazuje na nedostatek transparentnosti a kontroly nad obchodem s mořskými savci, který Rusku umožnil stát se hlavním dodavatelem některých druhů mořských savců do akvárií a vodních parků v celém světě, zejména v Číně. „Začali jsme natáčet film o akváriích, ale nedokážu si představit rozsah tohoto byznysu a do jaké míry je prolezlý korupcí,“ říká autorka dokumentu Gajane Petrosjanová.
Vyzy jsou určené jen pro vědu – teoreticky
Ruská vláda každoročně povoluje odchyt 150 bělug pro zoologické zahrady a akvária, uvádí viceprezident sdružení Rada pro mořské savce Dmitrij Glazov. Vydává rovněž povolení k odchytu asi tuctu tuleňů, kteří jsou velmi žádaní. Jeden tuleň stojí v přepočtu 22 milionů korun.
Rusko oficiálně vyvezlo celkem 91 živých mořských savců, mezi nimiž jsou tuleni, velryby a delfíni. Z nich bylo 84 podle ruských celníků prodáno od roku 2016 do Číny. Ochránci zvířat ovšem tvrdí, že počet odchycených živočichů je mnohem vyšší. Podle nich se za kvótami, oficiálně učenými pro výchovné a vědecké účely, skrývá lov pro komerční cíle.
„Jestliže je tuleň odchycen pro vzdělávací a kulturní účely v Rusku a pak je prodán do Číny, je to protizákonné,“ zdůrazňuje advokát Maxim Krupskij, který pomáhá vědcům odmítajícím obchod se zvířaty.
V Rusku nikdo neví, kolik zvířat zbývá
Přestože tuleni a bělugy nyní nejsou na seznamu ohrožených druhů, ruští vědci se obávají, aby jejich počet výrazně neklesl. „Pokud jde o četné druhy mořských savců, neznáme jejich počty, protože se od sovětských dob neprováděla žádná odpovídající studie,“ říká Glazov.
Podle odhadů z roku 2010 žijí na ruském Dálném východě dvě oddělené skupiny bělug. Aby byla zajištěna jejich reprodukce, nesmělo by se odchytit více než 15 kusů z každé skupiny ročně. V praxi se však rybáři soustřeďují na jednu jedinou skupinu žijící v Ochotském moři a chytají až 80 kusů za jednu sezonu, především mladé samice, které jsou pro reprodukci nezbytné, tvrdí Glazov.
Problémy jsou i s lovem tuleňů, který úřady povolují. Chycení tuleni však pocházejí z velmi vzácného druhu, jenž spíše než plankton požírá mořské savce. Počty tuleňů tohoto druhu, který žije na ruském Dálném východě, nepřesahují několik málo stovek kusů, odhaduje Erich Hoyt ze Sdružení na záchranu velryb a delfínů. Mnohé země, zejména západní, upravují předpisy počty a přítomnost delfínů v akváriích a vodních parcích, ale Čína masivně dováží delfíny především z Ruska a staví nová akvária.
Ostré diskuse týkající se životních podmínek v zajetí, jakož i několik případů úmrtí cvičitelů tuleňů přiměly akvária jako je SeaWorld ve Spojených státech, aby je už ve svých představeních nepoužívala.
„Do té doby, než budeme znát přesný počet mořských savců, je nezbytné zavést na jejich odchyt moratorium,“ vyzývá Dmitrij Glazov.
