Robot, který se potí: humanoid vyřešil odvěký problém strojů

Jmenuje se Kengoro a vydrží dělat kliky celkem 11 minut v kuse. Především díky tomu, že se potí, je mnohem výkonnější než jiné stroje.

Kengoro má 100 motorů, které mu umožňují dělat spoustu úkonů podobně jako člověk – ale provádí je dokonce lépe než člověk. Především proto, že využil mechanismus pocení:

Krátká historie potu

Asi jen málokdo se potí rád – ale díky tomuto mechanismu dokážeme zvládat problém, s nímž si stroje poradit tak úplně nedokáží. Existují vlastně dva druhy potu – ekrinní a apokrynní. Apokrynní pot vzniká až kolem puberty, vychází z pachových žláz především v podpaždí, tříslech a kolem pohlavních orgánů – ale ten nás nyní zajímat nebude. Pot ekrinní naopak funguje už od dětství a pomáhá nám ochlazovat povrch kůže a tedy i celý organismus.
Při jakékoliv námaze vzniká tepelná energie.

Aby se tělo/stroj nepřehráli, musí se tepla zbavit; u strojů se to děje pomocí těžkých chladičů, u lidí díky „elegantnímu“ pocení. Pot vyvolává chladící efekt na kůži, ale také na krevních cévních zakončeních procházejících pod kůží. Touto činností současně dochází i k ochlazování krve a prostřednictvím jejího proudění k dalším orgánům i k jejich ochlazování. Kdybychom tento mechanismus neměli, teplota těla by stále stoupala a při teplotě přes 42 stupňů by mohla být smrtelná.

Co změní houbovité kosti

Tentýž trik využívá i humanoidní robot Kengoro – místo klasických chladičů je vybaven experimentálním systémem, v němž chladicí kapalina protéká speciální strukturou hliníkových kostí. Na jejich povrchu se pak vypařuje, aby ochlazovala motor. Díky tomu může robot provádět velmi náročnou činnost (jakou jsou například kliky) po dlouhou dobu. Podle Evana Ackermana, jenž na tomto stroji pracoval, může robot fungovat až půl dne s jediným kelímkem chladicí kapaliny.

Nahrávám video
Robotické operace jsou v Česku oblíbené, za jedenáct let přes deset tisíc
Zdroj: ČT24

Celý systém je založený na pórovité struktuře hliníkových kostí. Ty vypadají jako houba, jsou tedy jednak lehké, ale současně fungují jako lidské potní žlázy.

Robot je dílem japonských konstruktérů z Tokijské univerzity. Systém chlazení sice zatím není tak účinný jako u klasických chladičů, ale zase je výrazně lehčí a zabere méně místa. Díky tomu může robot nést mnohem více senzorů a dalších přístrojů – a tak může výrazně efektivněji fungovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
před 16 hhodinami

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
před 16 hhodinami

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
před 18 hhodinami

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
před 18 hhodinami

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
před 22 hhodinami

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026

V tělech volně žijících ryb se vyskytují antidepresiva, popsali jihočeští vědci

Vědci zjistili, že u jiker a následně i ryb se vyskytují psychoaktivní léky, které do vody unikají z odpadů. Na projektu mezinárodního týmu spolupracovali i zástupci Jihočeské univerzity (JU). Výzkum se konal na dvou místech na českých tocích. Psychoaktivní léky, které se používají například proti depresím, pak mohou negativně ovlivnit vývoj ryb.
19. 2. 2026

Vědci poprvé pozorovali žraloka u Antarktidy

Až doposud se mořští biologové domnívali, že žraloci chladné vody kolem Antarktidy nesnášejí. Teď tam poprvé popsali půltunového žraloka, který se choval zcela přirozeně, jako by se tam vyskytoval běžně. Vědci nyní řeší, jestli se tam tvor vyskytuje běžněji, anebo jeho chování změnilo oteplování oceánů.
19. 2. 2026
Načítání...