Robot, který se potí: humanoid vyřešil odvěký problém strojů

Jmenuje se Kengoro a vydrží dělat kliky celkem 11 minut v kuse. Především díky tomu, že se potí, je mnohem výkonnější než jiné stroje.

Kengoro má 100 motorů, které mu umožňují dělat spoustu úkonů podobně jako člověk – ale provádí je dokonce lépe než člověk. Především proto, že využil mechanismus pocení:

Krátká historie potu

Asi jen málokdo se potí rád – ale díky tomuto mechanismu dokážeme zvládat problém, s nímž si stroje poradit tak úplně nedokáží. Existují vlastně dva druhy potu – ekrinní a apokrynní. Apokrynní pot vzniká až kolem puberty, vychází z pachových žláz především v podpaždí, tříslech a kolem pohlavních orgánů – ale ten nás nyní zajímat nebude. Pot ekrinní naopak funguje už od dětství a pomáhá nám ochlazovat povrch kůže a tedy i celý organismus.
Při jakékoliv námaze vzniká tepelná energie.

Aby se tělo/stroj nepřehráli, musí se tepla zbavit; u strojů se to děje pomocí těžkých chladičů, u lidí díky „elegantnímu“ pocení. Pot vyvolává chladící efekt na kůži, ale také na krevních cévních zakončeních procházejících pod kůží. Touto činností současně dochází i k ochlazování krve a prostřednictvím jejího proudění k dalším orgánům i k jejich ochlazování. Kdybychom tento mechanismus neměli, teplota těla by stále stoupala a při teplotě přes 42 stupňů by mohla být smrtelná.

Co změní houbovité kosti

Tentýž trik využívá i humanoidní robot Kengoro – místo klasických chladičů je vybaven experimentálním systémem, v němž chladicí kapalina protéká speciální strukturou hliníkových kostí. Na jejich povrchu se pak vypařuje, aby ochlazovala motor. Díky tomu může robot provádět velmi náročnou činnost (jakou jsou například kliky) po dlouhou dobu. Podle Evana Ackermana, jenž na tomto stroji pracoval, může robot fungovat až půl dne s jediným kelímkem chladicí kapaliny.

7 minut
Robotické operace jsou v Česku oblíbené, za jedenáct let přes deset tisíc
Zdroj: ČT24

Celý systém je založený na pórovité struktuře hliníkových kostí. Ty vypadají jako houba, jsou tedy jednak lehké, ale současně fungují jako lidské potní žlázy.

Robot je dílem japonských konstruktérů z Tokijské univerzity. Systém chlazení sice zatím není tak účinný jako u klasických chladičů, ale zase je výrazně lehčí a zabere méně místa. Díky tomu může robot nést mnohem více senzorů a dalších přístrojů – a tak může výrazně efektivněji fungovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Africké kolonie tučňáků se za sotva dekádu zmenšily o 95 procent

Kde se ještě před dvěma dekádami rozléhalo kejhání desítek tisíc tučňáků, panuje dnes ticho. Ptáci většinou vyhladověli k smrti. Stalo se to poté, co u břehů Jižní Afriky, kde žili, zmizely sardinky.
před 7 hhodinami

Česko je na prahu chřipkové epidemie

Tuzemsko stojí podle hlavní hygieničky Barbory Mackové na prahu chřipkové epidemie. Podle dat za minulý týden přibylo v Česku od týdne předchozího nemocných asi o šestinu, roste zejména počet nemocných dětí ve školním věku. Mezi různými infekcemi dýchacích cest se zvýšil podíl chřipky, pacientů za týden přibylo skoro o třetinu, uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ).
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Británie a Španělsko kvůli nebývale silné chřipkové vlně doporučují roušky

Letos přišla do západní Evropy chřipková epidemie dříve a silněji než v minulých letech. Navíc ji tvoří kmen viru, který je spíše vzácnější, takže proti němu hůř chrání protilátky z očkování i prodělání nemoci v minulosti.
před 8 hhodinami

Večer ho přemalovali, ráno tam byl zas. Lennonova pomníku se komunisté báli

Místem jedněch z prvních protirežimních akcí v komunistickém Československu, které předznamenaly listopad 1989, byla i takzvaná Lennonova zeď. Ta v Praze na Velkopřevorském náměstí vznikla několik dnů poté, co se před 45 lety v New Yorku poblíž Central Parku ozvalo pět výstřelů. Duševně nemocný Mark Chapman tam 8. prosince 1980 před jedenáctou hodinou večer postřelil hudebníka Johna Lennona. Bývalý člen skupiny Beatles pak během několika minut zemřel. Po celém světě se následně zvedla mohutná vlna piety, která se přelila až do mírových happeningů.
před 12 hhodinami

Do Lužických hor se vrátily divoké kočky. Fotopasti ukázaly koťata

Vzácné kočky divoké už zase žijí v Lužických horách. Že se tam úspěšně usadily, prokazují nejen genetické analýzy z odebraných vzorků srsti a trusu, ale také fotopasti Hnutí Duha, které odhalily jejich mláďata.
před 13 hhodinami

Nanotyrannus nebyl jen mladý T. rex, definitivně potvrdili vědci

Vědci desetiletí debatovali o tom, zda masožravý dinosaurus Nanotyrannus nebyl ve skutečnosti jen mladým jedincem druhu Tyrannosaurus rex. Zdá se však, že během pěti týdnů byla tato záležitost definitivně vyřešena dvěma novými studiemi. Ty ukazují, že Nanotyrannus se od Tyranosaura rexe značně lišil.
před 14 hhodinami

Čeští vědci by si měli více věřit, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

České start-upy i zavedené společnosti vyvíjejí špičkové technologie, se kterými jsou úspěšné v tuzemsku i na mezinárodním poli. Stát se je snaží motivovat přímo prostřednictvím různých dotací, ale i nepřímo skrze daňové odpočty na výzkum a vývoj. Navzdory tomu se česká ekonomika v takzvaném indexu inovativnosti spíše propadá. O příčinách poklesu a možnostech zlepšení v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali výzkumnice z Technické univerzity Liberec Markéta Hujerová, výkonná ředitelka Czechitas Senta Čermáková a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Debatou provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
7. 12. 2025

Vědci chtějí změnit jeden z nejnepříjemnějších zvuků na světě

Zvuk zubní vrtačky je tak nepříjemný, že může lidi od návštěvy dentisty odradit, upozorňují vědci. Hledají proto cestu, jak tento problém alespoň zmenšit.
7. 12. 2025
Načítání...