Robot, který se potí: humanoid vyřešil odvěký problém strojů

Jmenuje se Kengoro a vydrží dělat kliky celkem 11 minut v kuse. Především díky tomu, že se potí, je mnohem výkonnější než jiné stroje.

Kengoro má 100 motorů, které mu umožňují dělat spoustu úkonů podobně jako člověk – ale provádí je dokonce lépe než člověk. Především proto, že využil mechanismus pocení:

Krátká historie potu

Asi jen málokdo se potí rád – ale díky tomuto mechanismu dokážeme zvládat problém, s nímž si stroje poradit tak úplně nedokáží. Existují vlastně dva druhy potu – ekrinní a apokrynní. Apokrynní pot vzniká až kolem puberty, vychází z pachových žláz především v podpaždí, tříslech a kolem pohlavních orgánů – ale ten nás nyní zajímat nebude. Pot ekrinní naopak funguje už od dětství a pomáhá nám ochlazovat povrch kůže a tedy i celý organismus.
Při jakékoliv námaze vzniká tepelná energie.

Aby se tělo/stroj nepřehráli, musí se tepla zbavit; u strojů se to děje pomocí těžkých chladičů, u lidí díky „elegantnímu“ pocení. Pot vyvolává chladící efekt na kůži, ale také na krevních cévních zakončeních procházejících pod kůží. Touto činností současně dochází i k ochlazování krve a prostřednictvím jejího proudění k dalším orgánům i k jejich ochlazování. Kdybychom tento mechanismus neměli, teplota těla by stále stoupala a při teplotě přes 42 stupňů by mohla být smrtelná.

Co změní houbovité kosti

Tentýž trik využívá i humanoidní robot Kengoro – místo klasických chladičů je vybaven experimentálním systémem, v němž chladicí kapalina protéká speciální strukturou hliníkových kostí. Na jejich povrchu se pak vypařuje, aby ochlazovala motor. Díky tomu může robot provádět velmi náročnou činnost (jakou jsou například kliky) po dlouhou dobu. Podle Evana Ackermana, jenž na tomto stroji pracoval, může robot fungovat až půl dne s jediným kelímkem chladicí kapaliny.

Nahrávám video
Robotické operace jsou v Česku oblíbené, za jedenáct let přes deset tisíc
Zdroj: ČT24

Celý systém je založený na pórovité struktuře hliníkových kostí. Ty vypadají jako houba, jsou tedy jednak lehké, ale současně fungují jako lidské potní žlázy.

Robot je dílem japonských konstruktérů z Tokijské univerzity. Systém chlazení sice zatím není tak účinný jako u klasických chladičů, ale zase je výrazně lehčí a zabere méně místa. Díky tomu může robot nést mnohem více senzorů a dalších přístrojů – a tak může výrazně efektivněji fungovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
před 2 hhodinami

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
před 22 hhodinami

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizovánovčera v 09:13

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánovčera v 08:38

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
1. 4. 2026
Načítání...