Robot, který se potí: humanoid vyřešil odvěký problém strojů

Jmenuje se Kengoro a vydrží dělat kliky celkem 11 minut v kuse. Především díky tomu, že se potí, je mnohem výkonnější než jiné stroje.

Kengoro má 100 motorů, které mu umožňují dělat spoustu úkonů podobně jako člověk – ale provádí je dokonce lépe než člověk. Především proto, že využil mechanismus pocení:

Krátká historie potu

Asi jen málokdo se potí rád – ale díky tomuto mechanismu dokážeme zvládat problém, s nímž si stroje poradit tak úplně nedokáží. Existují vlastně dva druhy potu – ekrinní a apokrynní. Apokrynní pot vzniká až kolem puberty, vychází z pachových žláz především v podpaždí, tříslech a kolem pohlavních orgánů – ale ten nás nyní zajímat nebude. Pot ekrinní naopak funguje už od dětství a pomáhá nám ochlazovat povrch kůže a tedy i celý organismus.
Při jakékoliv námaze vzniká tepelná energie.

Aby se tělo/stroj nepřehráli, musí se tepla zbavit; u strojů se to děje pomocí těžkých chladičů, u lidí díky „elegantnímu“ pocení. Pot vyvolává chladící efekt na kůži, ale také na krevních cévních zakončeních procházejících pod kůží. Touto činností současně dochází i k ochlazování krve a prostřednictvím jejího proudění k dalším orgánům i k jejich ochlazování. Kdybychom tento mechanismus neměli, teplota těla by stále stoupala a při teplotě přes 42 stupňů by mohla být smrtelná.

Co změní houbovité kosti

Tentýž trik využívá i humanoidní robot Kengoro – místo klasických chladičů je vybaven experimentálním systémem, v němž chladicí kapalina protéká speciální strukturou hliníkových kostí. Na jejich povrchu se pak vypařuje, aby ochlazovala motor. Díky tomu může robot provádět velmi náročnou činnost (jakou jsou například kliky) po dlouhou dobu. Podle Evana Ackermana, jenž na tomto stroji pracoval, může robot fungovat až půl dne s jediným kelímkem chladicí kapaliny.

Nahrávám video
Robotické operace jsou v Česku oblíbené, za jedenáct let přes deset tisíc
Zdroj: ČT24

Celý systém je založený na pórovité struktuře hliníkových kostí. Ty vypadají jako houba, jsou tedy jednak lehké, ale současně fungují jako lidské potní žlázy.

Robot je dílem japonských konstruktérů z Tokijské univerzity. Systém chlazení sice zatím není tak účinný jako u klasických chladičů, ale zase je výrazně lehčí a zabere méně místa. Díky tomu může robot nést mnohem více senzorů a dalších přístrojů – a tak může výrazně efektivněji fungovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Přemnožení sloni v Thajsku dostávají antikoncepci. Ekosystém země je neuživí

Thajsko poprvé použilo antikoncepční vakcínu pro volně žijící slony, píše agentura AFP s odvoláním na místní úřady. Asijská země totiž chce mít rychle rostoucí populaci těchto velkých chobotnatců pod kontrolou.
před 9 hhodinami

Výzkum analyzoval 2,6 milionu studií o rakovině, každá desátá byla podvodná

Vědci našli víc než 250 tisíc vědeckých studií o rakovině, které zřejmě pocházejí z „papírny“. Tímto termínem (anglicky papermill) se označují takzvané továrny na články neboli falešné, ukradené nebo zcela nekvalitní studie, které jsou masově chrlené do veřejného prostoru.
včera v 17:56

Pět kilogramů ryzího zlata. Zakopaný poklad našli turisté

Novověký poklad nalezený loni u Zvičiny u Dvora Králové nad Labem na Trutnovsku je podle Puncovního úřadu zlatý, informovali zástupci Muzea východních Čech (MVČ) v Hradci Králové. Poklad byl zakopán po roce 1921. Zlaté předměty obsahující 598 mincí a více než tři desítky šperků, tabatěrek a jednotlivostí našli turisté na úbočí vrchu a odevzdali muzeu. Provedená analýza potvrdila ryzost zlata téměř u šesti set mincí. Hodnota nalezeného zlata je přes 11 milionů korun.
včera v 11:08

Bílý strom Blanenska roste i bez fotosyntézy. Vědci zkoumají unikátní záhadu

Český vědecký tým zaujal mimořádný buk albín z Moravského krasu. Metr vysoký strom postrádá chlorofyl, a přestože nefotosyntetizuje, roste zhruba třicet let. Odborníci se zaměřili na zdroje, ze kterých strom získává cukry, aby přežil. Výsledky publikovali v časopise Tree Physiology.
včera v 10:53

Vymřely. Vědci popsali, co se stalo s ježovkami u Kanárských ostrovů

Úplné vyhynutí. To je něco, co se děje s ježovkami, které laici označují i jako mořské ježky, v moři kolem Kanárských ostrovů. Podle vědců navíc existují náznaky, že by tento problém mohl být ještě mnohem rozšířenější.
29. 1. 2026

Indie a její sousedé zesilují opatření proti viru nipah. Obávají se epidemie

Stačily dva případy nakažených virem nipah v indickém Západním Bengálsku a rovnou několik okolních asijských států zavádí nebo posiluje opatření na letištích a v přístavech. Kolem nákazy se navíc začaly na sociálních sítích šířit nepravdivé zprávy a spekulace, které musejí úřady vyvracet.
29. 1. 2026

Olomoučtí vědci objevili neznámého brouka. Jeho původ sahá do doby dinosaurů

Mezinárodní tým vědců objevil hluboko v půdě ve středním Chile dosud neznámého brouka. Unikátnost miniaturního tvora, který měří kolem jednoho milimetru, je slepý a bezkřídlý, potvrdila genetická analýza odborníků z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého v Olomouci. Brouk podle nich pochází z prastaré vývojové linie, jejíž původ sahá do období zhruba před 220 miliony let. Odborníci tuto linii nově popsali jako samostatnou čeleď a nazvali ji Badmaateridae.
29. 1. 2026

AI umí s uživateli vytvořit emocionálnější vztah než lidé mezi sebou, popsali vědci

Schopnosti umělé inteligence (AI) už jsou takové, že ji v komunikaci téměř nikdo nerozezná od opravdového člověka. Teď vědci popsali, že již dokáže s uživateli navazovat emocionálnější vztahy než jiní lidé.
29. 1. 2026
Načítání...