První slovenská družice vysílá data, tým už chystá experimenty

První slovenská družice za týden od vynesení na oběžnou dráhu kolem Země vyslala balík dat, autoři projektu chystají další experimenty. Informoval o tom dnes Jakub Kapuš, šéf projektového týmu, za kterým stojí Slovenská organizace pro vesmírné aktivity, univerzity a technologické společnosti.

Malou slovenskou družici skCUBE spolu se zhruba třemi desítkami dalších nanosatelitů, včetně českého satelitu VZLUSAT-1, dopravila na oběžnou dráhu raketa, která byla vypuštěna z indického kosmodromu na ostrově Šríharikota v Bengálském zálivu.

„Mise je momentálně úspěšná. Podle prvních dat systém funguje skvěle. Momentem vypuštění indické rakety jsme splnili i další cíl projektu, a to vypuštění první slovenské družice,“ uvedl Kapuš. Dodal, že Slovensko je 78. zemí, která vyslala na orbitu družici.

Družice vysílá údaje ze svých jednotlivých senzorů, ze systémů orientace, baterií, solárních panelů či vysílačky. Získaná data jsou přístupná veřejnosti, vysílání družice mohou zachytit i radioamatéři.

Co udělá družice bez stabilizace

Tým expertů již zahájil jeden z plánovaných experimentů, když vypnul automatický stabilizační mechanismus a sleduje, jak se zařízení bude chovat.

Dalšími experimenty bude využití kamery k pořízení fotografií Země, dále testování vysokorychlostního rádiového přenosu a využití nízkofrekvenčního přijímače ke zkoumání různých jevů ve vysokých vrstvách atmosféry. Životnost družice je odhadována asi na dva roky.

Slovenská družice se pohybuje rychlostí zhruba 7,8 kilometru za sekundu, Zemi oběhne jednou za asi půldruhé hodiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 4 mminutami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 1 hhodinou

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
před 4 hhodinami

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
před 6 hhodinami

LSD se posunulo jako možný lék proti depresi do „nadějné“ fáze

Psychedelika se zmiňují v souvislosti s léčbou vážných duševních nemocí stále častěji – řada výsledků vypadá velmi nadějně, ale zatím chyběla kvalitnější potvrzení jejich účinnosti prostřednictvím velkých dlouhodobých studií. Teď jedna taková vyšla a naznačuje, že potenciál těchto substancí je nemalý.
před 23 hhodinami

Do Česka přiteče přes sto milionů na špičkovou vědu. ERC granty mají dva projekty

ERC granty jsou způsob, jak Evropská unie podporuje vědu v členských zemích. Pečlivě vybrané projekty mohou takto získat financování, které posune výzkum dál. V úterý byly zveřejněny ERC granty v kategorii Advanced (Pokročilý). Získaly je rovnou dva tuzemské projekty – jeden z Olomouce, druhý z Prahy.
včera v 12:01

Stromy vyhrály evoluční závod, protože se nejlépe přizpůsobily suchu

Na otázku, jak se stalo, že vznikly stromy a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi, se pokusil odpovědět velký mezinárodní výzkum, ve kterém hráli významnou roli i experti z Česka.
včera v 09:54

Lesy má sledovat „Velký bratr“. Drony, AI a senzory jim mohou dát šanci proti změně klimatu

Technologie umělé inteligence (AI) by v budoucnu mohla pomoci z fotek velmi podrobně analyzovat stav lesů. Nástroj, na jehož vývoji se podílí tým vědců z brněnského pracoviště Výzkumného ústavu pro krajinu, propojuje drony, laserové skenování objektů, AI a pokročilé modely růstu lesních porostů. Výsledkem má být systém schopný vyhodnocovat stav lesa až na úroveň jednotlivých stromů. A současně má předvídat jeho budoucí vývoj v podmínkách měnícího se klimatu.
včera v 07:30
Načítání...