První létající auto na světě, které si lze koupit, vyrábějí Slováci. Už berou objednávky

Do práce nebo na nákup po silnici, nebo taky vzduchem. Slovenská firma AeroMobil představí na světové výstavě Top Marques v Monaku nový model takzvaného létajícího auta, které by mělo jít již letos do prodeje. Šlo by tak o první komerčně dostupné létající auto na světě.

Auto i letadlo v jednom by mělo mít hybridní motor, tedy šetrný k životnímu prostředí. Běžným způsobem se může pohybovat po silnicích, čerpat pohonné hmoty i parkovat.

Z auta do leteckého módu a naopak se dostane za zhruba 80 sekund. Ačkoli společnost, která vůz vyrábí, již začala přijímat předobjednávky, zákazníci se na svá nová vozítka budou muset těšit nejméně do roku 2020.

Auto jako z Fantomase

Vůz ze slovenské dílny konstruktéra Štefana Kleina si jedno představení na veřejnosti odbyl už v roce 2016. Inspirací bylo létající auto z filmu Fantomas se zlobí – ve snímku tehdy „hrál“ Citroën DS, který ve skutečnosti samozřejmě neuměl létat.

Představovaný AeroMobil by na zemi mohl dosáhnout maximální rychlosti kolem 160 kilometrů za hodinu, ve vzduchu by měl být schopen letět až 360 kilometrů za hodinu. Uváděná hmotnost vozidla bez paliva a posádky je 450 kilogramů.

AeroMobil klade důraz nejen na parametry vozidla, ale také na jeho bezpečnost. Vybaveno je moderní avionikou včetně autopilota, GPS navigace a systémy pro noční let. K přistání by měla stačit i nezpevněná, travnatá plocha.

Při provozu by auto mělo odolat i nepříznivému počasí. Pro nouzová přistání je vybaveno padáky, airbagy jsou koncipovány tak, aby posádku, pilota a jednoho spolujezdce, chránily jak při pozemních, tak při leteckých nehodách. K řízení bude „šoféropilot“ potřebovat řidičský průkaz i pilotní licenci. AeroMobil bude možné pořídit za cenu mezi 1,2 až 1,5 milionu euro, v závislosti na požadavcích na výbavu vozu. Vyrobeno by mělo být maximálně 500 kusů.

„Kombinace auta a letadla může působit jako vtip“

Pokusy o zkonstruování funkčního prototypu létajícího automobilu začaly již ve dvacátých letech 20. století. Americký průmyslník Henry Ford, který vyráběl levná auta a zavedl výrobu na běžícím pásu, již v roce 1928 testoval prototyp létajícího auta Sky Flivver, testovací pilot však bohužel zemřel. V roce 1940 Ford prohlásil, že kombinace auta a letadla může působit jako vtip, ale je v budoucnosti reálná.

V padesátých letech začala americká armáda vyvíjet „létající džípy“, které by byly menší a ovladatelnější než vrtulníky. Nejúspěšnějším prototypem byl Piasecki VZ-8 Airgeep, který poprvé vzlétl v roce 1958. Mohl operovat nízko nad zemí a vynikal stabilitou v letu.

Stroj s kapacitou třech pasažérů a délkou přesahující sedm metrů, dosahoval maximální rychlosti přes 100 km/hod a jeho dolet činil 56 kilometrů. Americká armáda nakonec rozhodla, že koncepce tohoto létajícího vozidla je nevhodná pro moderní bojiště a zaměřila se na vývoj konvenčních helikoptér.

Z garáže do vzduchu

V roce 2009 vyrazil tým dobrodruhů z Londýna na odvážnou cestu napříč Evropou do afrického Mali se vznášejícím se autem Skycar, které dokáže létat pomocí vrtule a padáku a je dílem britského vynálezce Gila Cardoza. Skycar dokáže vyvinout rychlost až 180 kilometrů za hodinu, ke vzlétnutí se potřebuje pohybovat 110 kilometry v hodině. Jeho motor je poháněn biologickým palivem a ve vzduchu umí dosáhnout výšky až 4570 metrů. Během 9000 kilometrů dlouhé výpravy byl však stroj ve vzduchu jen minimálně.

Americká společnost Terrafugia Inc. v dubnu 2012 oznámila, že její prototyp létajícího vozidla úspěšně dokončil testovací let. Vozidlo nazvané Transition má dvě sedadla, čtyři kola a osmimetrová křídla, která se dají složit, takže se s ním dá jezdit jako s automobilem. Ke vzletu však auto potřebuje 762 metrů dlouhou rozjezdovou dráhu.

Aeromobil 3.0
Zdroj: Reuters

Při testovacím letu stroj letěl osm minut ve výšce 426 metrů; komerční letadla létají ve výšce zhruba 10,5 kilometru. Jeho odhadovaná prodejní cena je 279 tisíc dolarů (asi 7 milionů korun). Do prodeje by se stroj s označením TF-X měl dostat nejdříve v roce 2021.

Auto od Airbusu nebo od Googlu

Do konce roku 2017 by měla otestovat prototyp létajícího auta také mezinárodní firma Airbus Group. Loni firma vytvořila divizi Urban Air Mobility, která má zkoumat různé koncepty, jako vozy pro přepravu jednotlivců nebo vůz ve stylu helikoptéry pro několik osob. Cílem je, aby si lidé mohli rezervovat vůz za využití aplikace, podobně jako je u projektu sdílení aut.

Do vývoje létajícího auta investuje také spoluzakladatel Googlu Larry Page, který financuje vývoj prototypů na elektrický pohon sloužících k přepravě na krátké vzdálenosti. Létající vozidlo zkonstruovala nizozemská společnost PAL-V, vývoji vlastního prototypu se věnuje i firma Uber, která provozuje taxislužbu v mnoha zemích světa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Australan zadal AI agentovi, aby mu udělal rezervaci ve fitku. Robot firmu hackoval

Australská média popsala další případ, kdy umělá inteligence (AI) splnila svůj úkol jinak než měla. Místo, aby jednoduše zařídila rezervaci v posilovně, napadla její server, změnila rezervační systém a vyřadila další zájemce.
před 5 mminutami

Trump vydal výnos, kterým se snaží změnit dětské očkování

Americký prezident Donald Trump v pondělí podepsal výnos o doporučení rozestupu mezi dávkami očkování pro děti. Doporučuje rozdělení kombinované vakcíny proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR) do tří samostatných vakcín podávaných při jednotlivých návštěvách lékaře. Experti na veřejné zdraví varují, že podobné opatření by mohlo zvýšit riziko nákazy.
před 1 hhodinou

Covid může v těle probouzet spící viry, naznačuje výzkum

Záhada takzvaného dlouhého covidu stále čeká na vyřešení. Ani šest let od začátku pandemie se nepodařilo odpovědět na otázku, co je jeho příčinou. Vědci teď přišli s novým možným vysvětlením, když potvrdili, že SARS-CoV-2 probouzí v těle spící viry, spojené například s opary. A právě ty možná mohou za dlouhý covid.
před 3 hhodinami

VideoVýznamný objev u Sicílie. Potápěči našli vrak starořímské lodi plný amfor

Italské úřady se chlubí významným archeologickým objevem – jedinečně zachovalým vrakem lodi z dob starověkého Říma. Trosky plavidla i s nákladem stovek amfor náhodou našli sportovní potápěči u břehů Sicílie. Množství amfor napovídá, že patrně převáželo víno nebo olivový olej. Místo teď zabezpečují odborníci z policejní jednotky pro zachování památek. Až ho prozkoumají, starobylé předměty vyzvednou. Vrak lodi, který je starý nejméně 2100 let, popsal italský ministr kultury Alessandro Giuli jako „jeden z nejdůležitějších nedávných objevů v podmořské archeologii“.
před 14 hhodinami

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
před 20 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 22 hhodinami

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
9. 8. 2026

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.