První létající auto na světě, které si lze koupit, vyrábějí Slováci. Už berou objednávky

Do práce nebo na nákup po silnici, nebo taky vzduchem. Slovenská firma AeroMobil představí na světové výstavě Top Marques v Monaku nový model takzvaného létajícího auta, které by mělo jít již letos do prodeje. Šlo by tak o první komerčně dostupné létající auto na světě.

Auto i letadlo v jednom by mělo mít hybridní motor, tedy šetrný k životnímu prostředí. Běžným způsobem se může pohybovat po silnicích, čerpat pohonné hmoty i parkovat.

Z auta do leteckého módu a naopak se dostane za zhruba 80 sekund. Ačkoli společnost, která vůz vyrábí, již začala přijímat předobjednávky, zákazníci se na svá nová vozítka budou muset těšit nejméně do roku 2020.

Auto jako z Fantomase

Vůz ze slovenské dílny konstruktéra Štefana Kleina si jedno představení na veřejnosti odbyl už v roce 2016. Inspirací bylo létající auto z filmu Fantomas se zlobí – ve snímku tehdy „hrál“ Citroën DS, který ve skutečnosti samozřejmě neuměl létat.

Představovaný AeroMobil by na zemi mohl dosáhnout maximální rychlosti kolem 160 kilometrů za hodinu, ve vzduchu by měl být schopen letět až 360 kilometrů za hodinu. Uváděná hmotnost vozidla bez paliva a posádky je 450 kilogramů.

AeroMobil klade důraz nejen na parametry vozidla, ale také na jeho bezpečnost. Vybaveno je moderní avionikou včetně autopilota, GPS navigace a systémy pro noční let. K přistání by měla stačit i nezpevněná, travnatá plocha.

Při provozu by auto mělo odolat i nepříznivému počasí. Pro nouzová přistání je vybaveno padáky, airbagy jsou koncipovány tak, aby posádku, pilota a jednoho spolujezdce, chránily jak při pozemních, tak při leteckých nehodách. K řízení bude „šoféropilot“ potřebovat řidičský průkaz i pilotní licenci. AeroMobil bude možné pořídit za cenu mezi 1,2 až 1,5 milionu euro, v závislosti na požadavcích na výbavu vozu. Vyrobeno by mělo být maximálně 500 kusů.

„Kombinace auta a letadla může působit jako vtip“

Pokusy o zkonstruování funkčního prototypu létajícího automobilu začaly již ve dvacátých letech 20. století. Americký průmyslník Henry Ford, který vyráběl levná auta a zavedl výrobu na běžícím pásu, již v roce 1928 testoval prototyp létajícího auta Sky Flivver, testovací pilot však bohužel zemřel. V roce 1940 Ford prohlásil, že kombinace auta a letadla může působit jako vtip, ale je v budoucnosti reálná.

V padesátých letech začala americká armáda vyvíjet „létající džípy“, které by byly menší a ovladatelnější než vrtulníky. Nejúspěšnějším prototypem byl Piasecki VZ-8 Airgeep, který poprvé vzlétl v roce 1958. Mohl operovat nízko nad zemí a vynikal stabilitou v letu.

Stroj s kapacitou třech pasažérů a délkou přesahující sedm metrů, dosahoval maximální rychlosti přes 100 km/hod a jeho dolet činil 56 kilometrů. Americká armáda nakonec rozhodla, že koncepce tohoto létajícího vozidla je nevhodná pro moderní bojiště a zaměřila se na vývoj konvenčních helikoptér.

Z garáže do vzduchu

V roce 2009 vyrazil tým dobrodruhů z Londýna na odvážnou cestu napříč Evropou do afrického Mali se vznášejícím se autem Skycar, které dokáže létat pomocí vrtule a padáku a je dílem britského vynálezce Gila Cardoza. Skycar dokáže vyvinout rychlost až 180 kilometrů za hodinu, ke vzlétnutí se potřebuje pohybovat 110 kilometry v hodině. Jeho motor je poháněn biologickým palivem a ve vzduchu umí dosáhnout výšky až 4570 metrů. Během 9000 kilometrů dlouhé výpravy byl však stroj ve vzduchu jen minimálně.

Americká společnost Terrafugia Inc. v dubnu 2012 oznámila, že její prototyp létajícího vozidla úspěšně dokončil testovací let. Vozidlo nazvané Transition má dvě sedadla, čtyři kola a osmimetrová křídla, která se dají složit, takže se s ním dá jezdit jako s automobilem. Ke vzletu však auto potřebuje 762 metrů dlouhou rozjezdovou dráhu.

Aeromobil 3.0
Zdroj: Reuters

Při testovacím letu stroj letěl osm minut ve výšce 426 metrů; komerční letadla létají ve výšce zhruba 10,5 kilometru. Jeho odhadovaná prodejní cena je 279 tisíc dolarů (asi 7 milionů korun). Do prodeje by se stroj s označením TF-X měl dostat nejdříve v roce 2021.

Auto od Airbusu nebo od Googlu

Do konce roku 2017 by měla otestovat prototyp létajícího auta také mezinárodní firma Airbus Group. Loni firma vytvořila divizi Urban Air Mobility, která má zkoumat různé koncepty, jako vozy pro přepravu jednotlivců nebo vůz ve stylu helikoptéry pro několik osob. Cílem je, aby si lidé mohli rezervovat vůz za využití aplikace, podobně jako je u projektu sdílení aut.

Do vývoje létajícího auta investuje také spoluzakladatel Googlu Larry Page, který financuje vývoj prototypů na elektrický pohon sloužících k přepravě na krátké vzdálenosti. Létající vozidlo zkonstruovala nizozemská společnost PAL-V, vývoji vlastního prototypu se věnuje i firma Uber, která provozuje taxislužbu v mnoha zemích světa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
před 13 hhodinami

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026
Načítání...