Pavel Suchan: Astronomie letní čas nepotřebuje. Je to přežitek

Astronomové bývají pravidelně rok co rok dotazováni, co na zavedení letního času říkají, a my pravidelně rok co rok odpovídáme, že astronomie letní čas nepotřebuje, a v posledních letech už jsme také důrazně upozorňovali na negativní dopady a také na nedostatečné zdůvodnění zavádění letního času. Letní čas se z pohledu dneška jeví jako přežitek.

Astronomická pozorování je třeba zapsat s vysokou časovou přesností a tak, aby to bylo jasné komukoliv na Zemi.

Z toho důvodu se často úkazy udávají v takzvaném světovém čase (UT), případně ve středoevropském čase (SEČ). Rozhodně však astronomické efemeridy – údaje o poloze pohyblivých astronomických objektů – a například ani česká Hvězdářská ročenka neobsahují časy úkazů v letním středoevropském čase (SELČ) v době jeho platnosti, ale stále v průběhu celého roku používáme SEČ.

Astronomie tedy letní čas nepotřebuje. V této souvislosti uvádíme, že takzvaný zimní čas neexistuje, v průběhu roku na území České republiky používáme buďto středoevropský čas (SEČ) nebo středoevropský letní čas (SELČ).

Není naší odborností, abychom se vyjadřovali ke zdravotním aspektům, k ekonomickým kdysi ziskům, ale dnes ztrátám a k dalším souvislostem, kterých je dost na to, aby podpořily argumenty pro zrušení letního času.

Cirkadiánní rytmy, biologické rytmy člověka ale velmi úzce souvisejí také s problematikou světelného znečištění, které se Česká astronomická společnost intenzivně věnuje. Například materiál ke světelnému znečištění schválený vládou 21. března 2018. Člověk je čím dál více vystaven působení světla v noci a narušení cirkadiánního rytmu. Existují desítky vědeckých prací, které tuto problematiku dokládají. Posun času o hodinu dvakrát ročně je další zátěží do tohoto řetězce. 

Podporujeme snahu europoslance Pavla Svobody, která vedla k přijetí rezoluce Evropským parlamentem, jež navrhuje zrušení střídání času. Podporujeme iniciativu senátora Petra Šilara For One Time Only .

Je místopředsedou a tiskovým tajemníkem České astronomické společnosti a předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu (světelné znečištění). Věnuje se popularizaci astronomie a také problematice světelného znečištění, respektive ochraně pozorovacích podmínek a ochraně nočního životního prostředí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 2 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 4 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 6 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 16 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
před 23 hhodinami

Archeologové nově přiblížili příběh lékaře, který zahynul v Pompejích

Stále existuje mnoho příběhů, které čekají na to, až budou vyprávěny, a které se vynořují z obrovského množství nálezů, jež pod vrstvami sopečných vyvrženin zůstaly v Pompejích. A řadu příběhů rozvíjí a zpřesňují opakovaná prostudování. Teď se to podařilo v jednom z nejlépe prozkoumaných míst – slavné Zahradě utečenců. Výpočetní tomografie pomohla vědcům přiblížit příběh lékaře.
včera v 10:26

Kamenný vrták, nemocný neandertálec a párátko. Experti popsali první operaci zubu

První známý zubařský zákrok se odehrál asi před šedesáti tisíci lety. Provedl ho neandertálec na jiném neandertálci – podle nové studie britských a ruských vědců „určitě úspěšně“.
včera v 07:30

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
17. 5. 2026
Načítání...