Pavel Suchan: Astronomie letní čas nepotřebuje. Je to přežitek

Astronomové bývají pravidelně rok co rok dotazováni, co na zavedení letního času říkají, a my pravidelně rok co rok odpovídáme, že astronomie letní čas nepotřebuje, a v posledních letech už jsme také důrazně upozorňovali na negativní dopady a také na nedostatečné zdůvodnění zavádění letního času. Letní čas se z pohledu dneška jeví jako přežitek.

Astronomická pozorování je třeba zapsat s vysokou časovou přesností a tak, aby to bylo jasné komukoliv na Zemi.

Z toho důvodu se často úkazy udávají v takzvaném světovém čase (UT), případně ve středoevropském čase (SEČ). Rozhodně však astronomické efemeridy – údaje o poloze pohyblivých astronomických objektů – a například ani česká Hvězdářská ročenka neobsahují časy úkazů v letním středoevropském čase (SELČ) v době jeho platnosti, ale stále v průběhu celého roku používáme SEČ.

Astronomie tedy letní čas nepotřebuje. V této souvislosti uvádíme, že takzvaný zimní čas neexistuje, v průběhu roku na území České republiky používáme buďto středoevropský čas (SEČ) nebo středoevropský letní čas (SELČ).

Není naší odborností, abychom se vyjadřovali ke zdravotním aspektům, k ekonomickým kdysi ziskům, ale dnes ztrátám a k dalším souvislostem, kterých je dost na to, aby podpořily argumenty pro zrušení letního času.

Cirkadiánní rytmy, biologické rytmy člověka ale velmi úzce souvisejí také s problematikou světelného znečištění, které se Česká astronomická společnost intenzivně věnuje. Například materiál ke světelnému znečištění schválený vládou 21. března 2018. Člověk je čím dál více vystaven působení světla v noci a narušení cirkadiánního rytmu. Existují desítky vědeckých prací, které tuto problematiku dokládají. Posun času o hodinu dvakrát ročně je další zátěží do tohoto řetězce. 

Podporujeme snahu europoslance Pavla Svobody, která vedla k přijetí rezoluce Evropským parlamentem, jež navrhuje zrušení střídání času. Podporujeme iniciativu senátora Petra Šilara For One Time Only .

Je místopředsedou a tiskovým tajemníkem České astronomické společnosti a předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu (světelné znečištění). Věnuje se popularizaci astronomie a také problematice světelného znečištění, respektive ochraně pozorovacích podmínek a ochraně nočního životního prostředí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědecké centrum Biocev už dekádu zkoumá viry, proteiny i nové léky

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
před 12 hhodinami

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
před 16 hhodinami

Experimentální letoun NASA má vrátit do hry nadzvukovou dopravu

Pokud se na nebe vrátí nadzvuková dopravní letadla, bude to možná díky americké kosmické agentuře NASA. Ta testuje, jestli takové letouny mohou překonat nadzvukovou rychlost, ale přitom nezpůsobit takzvaný sonický třesk.
před 18 hhodinami

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
15. 6. 2026

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
15. 6. 2026

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
15. 6. 2026

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
15. 6. 2026

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
14. 6. 2026
Načítání...