Na oblohu se vrátí nadzvuková letadla. NASA zadala vývoj letounu s tichým sonickým třeskem

Budou již brzy opět létat nadzvuková civilní letadla, jako byl legendární Concorde? Americká agentura pro letectví a kosmonautiku NASA se o to snaží. Rozhodla totiž o kontraktu, jehož cílem by měl být návrh, výroba i testování nového nadzvukového letadla.

Jeho zásadní přelomovou vlastností by měl být úplně nový mechanismus nadzvukového třesku, který by se měl proměnit jen v „jemné bouchnutí“, jak popsala NASA.

Tuto zakázku, díky níž by v budoucnosti mohla zase létat letadla, jako byl legendární Concorde, získala společnost Lockheed Martin Aeronautics Company z Kalifornie. Kontrakt poběží od letošního dubna až do konce roku 2021 – Lockheed Martin za něj dostane 247,5 milionu dolarů.

Výsledkem má být letadlo s názvem X-plane. Bude zcela výjimečné jak vlastnostmi, tak i vzhledem. Mělo by létat ve výšce asi 16 kilometrů nad zemí, tedy asi o čtvrtinu výš než současná komerční dopravní letadla. Přitom bude, pokud se podaří splnit zadání, dosahovat rychlosti až 1500 kilometrů za hodinu.

Tichý jako auto

Hlavní změnou ale bude to, jak tichý má být jeho sonický třesk, tedy zvuk, který vzniká, když letadlo dosáhne rychlosti zvuku. Právě tento problém je tím, co brání komerčním letadlům létat rychleji. Sonického (nebo také aerodynamického) třesku se nelze nijak zbavit – je tak silný, že kromě toho, že je značně nepříjemný, může způsobit i hmotné škody na zemi.

Vize nadzvukového letadla
Zdroj: Lockheed

V současné době je proto nadzvukový let nad pevninou zakázán. Právě to bylo důvodem, proč například nadzvukové letouny Concorde směly létat opravdu rychle, nadzvukově, pouze nad mořem.

Vědci se snažili o snížení sonického třesku desítky let. Zdá se, že s letadlem X-plane by se to mělo poprvé podařit – jeho zvuk by měl znít asi podobně silně, jako zabouchnutí dveří od auta. NASA uvádí, že by jeho hlučnost neměla překročit 75 decibelů.

NASA by měla letoun od kontraktora převzít na konci roku 2021, pak ho bude co nejintenzivněji testovat. Od poloviny roku by s ním ráda létala nad vybranými americkými městy a testovala, jak lidé na jeho hluk reagují; letadlo by mělo současně sbírat data o letových vlastnostech.

NASA by ráda těchto údajů využila pro další rozvoj nadzvukových letadel; konečným cílem je rychlejší letecká doprava, která by tolik nezatěžovala okolí. NASA také doufá, že by se na základě nového letadla mohla změnit regulace letů nadzvukových letadel nad pevninou – když budou letadla dostatečně tichá, nebude už důvod, aby byly lety zakázané.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 3 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 4 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 6 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 7 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 7 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 10 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...